Chtěli, aby se odborové organizace mohly stávkou domáhat svých požadavků v době, kdy vyjednávají o uzavření kolektivní smlouvy se zaměstnavateli. A také chtěli, aby odbory nemusely poskytovat zaměstnavatelům jmenné seznamy účastníků stávek.
Ústavní soud to ale dnes odmítl, podle ústavních soudců nejsou sporné paragrafy protiústavní.
Požadavek na předložení jmenného seznamu stávkujících podle ústavních soudců není protiústavní. "Stávka, i když je legální, může způsobit nezanedbatelné škody. Cíl předejít těmto škodám se Ústavnímu soudu zdá legitimní," uvedl předseda soudu Pavel Rychetský.
Podle zákona je vyhlášení stávky v době, kdy se o uzavření kolektivní smlouvy dohadují zaměstnavatelé s odbory, možné pouze v případě, když s tím souhlasí nejméně polovina zaměstnanců, jichž se má smlouva týkat.
Odbory jsou navíc povinny nejméně tři pracovní dny předem poskytnout zaměstnavateli seznam zástupců stávkujících a jeden pracovní den před zahájením také jmenný seznam zaměstnanců, kteří se hodlají stávky zúčastnit.
Zastrašování a vyhazování
Návrh na zrušení čtyř částí normy jako protiústavních a odporujících mezinárodnímu právu podala před více než rokem skupina čtyřiceti tehdejších poslanců ČSSD vedená Zdeňkem Jičínským.
Podle nich sporná ustanovení zákona komplikují stávky a zastrašují zaměstnance. Pro zrušení norem se vyslovili i zástupci odborů.
"Právo na stávku v případě kolektivního vyjednávání je podle stávajícího zákona velmi obtížné využívat," uvedl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Jako jeden z příkladů uvedl dění ve společnosti Ispat Nová huť, kde měli podle odborů zaměstnanci v obavách z perzekuce stahovali podpisy pod prohlášením o stávce.
"V praxi totiž tyto podmínky vedou k zastrašování, diskriminaci a dokonce propouštění zaměstnanců," uvedli poslanci sociální demokracie ve svém návrhu.
Snahu sociálnědemokratických poslanců podpořil také šéf komunistů Vojtěch Filip. "Je evidentní, že ochrana práv jednotlivých osob se vyvíjí v celé Evropě tak, že předkládání jmenných seznamů je už teď téměř nemožné," řekl místopředseda sněmovny Vojtěch Filip, který dnes u Ústavního soudu zastupoval zákonodárce.
Zákon o kolektivním vyjednávání vstoupil v platnost v roce 1991. Od té doby byl několikrát novelizován, ale nyní napadená ustanovení v něm nadále zůstávají.
Sporná povinnost v předkládání seznamů stávkujících má i přes dnešní verdikt Ústavního soudu skončit k 1. lednu 2007, kdy vstupuje v platnost nový zákoník práce. Levicoví poslanci se ale podle Filipa obávají, že vláda platnost zákoníku odloží.
Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas už dříve potvrdil, že vláda chce platnost zákoníku posunout o rok.
Slovenský vzor
Sociálnědemokratičtí poslanci ve své stížnosti argumentovali také tím, že podobný problém řešili na Slovensku při stávce tamních železničářů. Tam stížnost odborářů dostal Mezinárodní úřad práce.
Zákon byl pak na Slovensku změněn tak, že stávka může být vyhlášena, pokud s ní souhlasí nadpoloviční většina všech zaměstnanců zúčastněných na hlasování o stávce.
Odbory musí oznámit zaměstnavateli nejméně tři pracovní dny před zahájením stávky jmenný seznam zástupců příslušného odborového orgánu, kteří jsou oprávněni zastupovat účastníky stávky.
