Poslancům, kteří novelu navrhli, šlo především o to, aby klienti těchto bank dostali stejné odškodnění jako zákazníci dříve zkrachovalých peněžních ústavů.

Většina senátorů, konkrétně 39 ze 63 přítomných, podpořila přijetí normy, přestože podle některých z nich je proti dobrým mravům. Například podle místopředsedy Senátu Petra Pitharta (KDU-ČSL) je navrhovaný způsob odškodnění  proti pravidlům korektního bankovnictví. Norma má zpětnou platnost a je nespravedlivá, protože znerovnoprávňuje bankovní domy, uvedl Pithart. Jde o to, že klienti zmíněných bank budou odškodněni nad rámec zákonného pojištění vkladů. Rozpaky, jaké v Senátu nad novelou panovaly, dokládá i to, že příslušný senátní výbor novelu nepodpořil. Ale ani nezamítl. 

Fond pojištění vkladů, který bude schválené odškodnění vyplácet, zvažuje kvůli novele stížnost k Ústavnímu soudu.  

Odškodňovacímu zákonu v senátu pomohlo hlavně to, že jeho součásti jsou paragrafy týkající se zcela jiné oblasti - a to ustanovení, že dvěma miliardami z výnosů privatizace bude dotována výstavba domovů důchodců. Kdyby senát chtěl novelu upravit, znamenalo by to její zamítnutí. Senátní změny by totiž mohla posoudit jen dosavadní sněmovna, jejíž funkční období už skončilo.

Odškodné za miliardy

Odškodňování klientů zkrachovalých bank zatím stálo asi 28 miliard korun.

Novela, již dnes senát přijal, bude podle propočtů sněmovny stát více než 2,6 miliardy korun. Z toho 2,5 miliardy by podle Fondu pojištění vkladů měli dostat klienti Union banky (vrchní hranice odškodnění je stanovena na čtyři miliony). U klientů bývalé Plzeňské banky činí tato souhrnná částka 100 milionů korun. Odškodnění by se mělo týkat i zhruba 150 vkladatelů z Kreditní banky Plzeň, kteří dosud nedostali nic za své vkladové certifikáty.

Na své si přijde i Česká pojišťovna, již ovládá finanční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Novela plánuje totiž odškodnit i pojišťovnu, která jako majoritní vlastník Kreditní banky po jejím pádu vyplácela klientům jejich vklady až do výše čtyř milionů korun.

Odhadovaná výše náhrady pro pojišťovnu se pohybuje okolo tři čtvrti miliardy korun.

Podle České bankovní asociace (ČBA) senát dnes promarnil možnost ukázat, že je strážcem legislativy a právního státu. "Přestože senátoři měli k dispozici jasné a průkazné argumenty nejen o věcných, ale i závažných legislativních chybách navržené novely, nepřistoupili ani k rozpravě a propustili předloženou normu k prezidentskému podpisu," citovla ČTK prohlášení asociace.

ČBA zvažuje, že se obrátí na soud. "Posuzují-li se minulé retroaktivní výplaty dodatečných náhrad z FPV nyní s odstupem času, udělaly banky jako plátci do nestátního FPV pravděpodobně chybu, že se neobrátily na soud již v prvním takovém případě. Tento krok bude pro případ této novely zvažován," uvedl prezident ČBA Pavel Kavánek.

ČSSD se staví proti

Rozpočtový výbor se předlohou zabýval již v září. Proti jejímu přijetí se tehdy stejně jako později postavil tehdejší člen rozpočtového výboru a dosavadní ministr zemědělství Jan Mládek (ČSSD). Nyní platný limit pro odškodnění je podle něj v českých podmínkách dostatečný, k jeho zvyšování nevidí Mládek žádný důvod. Podal proto návrh na zamítnutí předlohy. Poslanci ho ale nepodpořili.

Zákonná garance má podle něj chránit řadové vkladatele a zvýšením na čtyři miliony by se prý týkala už spíš firem a bohatých spoluobčanů. Ve zkratce naznačil, že bohatší jsou chytřejší, a proto se musejí o své peníze více starat, rozložit riziko, případně investovat do zahraničních peněžních ústavů.

Mládek se již v zářijové rozpravě k předloze také podivil nad tím, že mezi zastánci navrhované změny jsou pravicoví poslanci, kteří často hovoří o individuální odpovědnosti. Proti jeho slovům se ohradil poslanec ODS Vladimír Doležal, Mládek by měl podle něj vážit slova a nedělit lidi na bohaté a chudé.

Je to proti evropskému právu

Ministerstvo financí již dříve uvedlo, že pokud by novela uspěla, nárok na náhradu by získali i majitelé anonymních vkladů, což je podle úřadu porušením evropského práva. Peníze by tak získali i klienti, z jejichž vkladů se neplatily poplatky do fondu pojištění a které pojištěné nebyly.

Zastánci novely uvádějí, že se předlohou snaží napravit nerovnosti, kdy byli v minulosti lidé různě odškodněni podle toho, kde své vklady měli.

Nyní platí, že klienti jsou odškodňováni z fondu pojištění do výše 90 procent svých vkladů, nejvýše však 25 tisíc eur (asi 750 tisíc korun). Do této doby zmizela z českého bankovního trhu dvacítka peněžních ústavů. S výjimkou dvou (Plzeňská banka a Union banka) lidé nakonec získali nárok na odškodnění do čtyř milionů korun.