Právě v Lednici dnes byly dokončeny nová lázně s jodobromovou vodou určené zejména k léčbě pohybového ústrojí.
Posledním městem, kterému byl Ministerstvem zdravotnictví udělen statut lázní, byly severomoravské Klimkovice v roce 1993. V Česku je tak celkem třicet čtyři lázeňských měst.
Velký zájem o práci
V Lednici byl postaven nový lázeňský pavilon se 78 lůžky a balneoprovozem.
Lázně mají také prvních dvacet zaměstnanců, dalších třicet nastoupí do roka. Zájem o práci v nových lázních je přitom výrazně vyšší, celkem do lázní v Hodoníně, které mají nábor nových pracovníků na starosti, přišlo na tři sta žádostí.
Zpočátku bude areál lednických lázní, který má pomoci přitáhnout návštěvníky do unikátního lednicko-valtického areálu po celý rok, využíván pouze částečně ve zkušebním provozu. Do plného provozu by se měl dostat až po skončení zimní sezony.
Na investicích do lázní v Lednici se výrazně podílely peníze z Evropské unie. Lednice totiž společně s Hodonínem jako jedno z prvních míst v Česku získala z programu EU určeného na rozvoj lázeňství v zemi přes 140 miliónů korun.
Do roku 2007 mají lázně možnost z unijních fondů získat miliardy korun. Stamilionové investice proto plánují také další české a moravské lázně.
Stamiliony do lázní
Například celkové investice do modernizace a rozšíření služeb třeboňských lázní přesáhnou 164 milionů korun, z nichž tři čtvrtiny pokryje dotace ze Společného regionálního operačního programu EU.
Majitelé lázní v Darkově na přelomu let 2006 a 2007 chtějí do modernizace a nového zázemí pro zdravotně postižené investovat 95 milionů korun.
Lázně Luhačovice zase vybudují léčebný a ubytovací komplex. Celkové náklady na výstavbu tří nových budov a rekonstrukci dvou historických budou asi 700 milionů korun. Komplex nabídne ubytovací, relaxační i léčebné služby.
Lázně v Česku navštěvuje stále více zahraničních hostů. Jejich počty rostou nepřetržitě od roku 1997. Loni jich přijelo 230 000 a jejich počet se tak i kvůli zvýšené nabídce hotelů a penzionů nabízejících různá wellness zařízení zvýšil o 75 procent.
V samotných lázní pak počet zahraničních hostů roste v průměru o deset procent ročně.
Lázeňští hosté utrácejí
Lázeňští hosté tvoří asi čtyři procenta ze všech zahraničních turistů, tráví ale v Česku výrazně delší dobu než běžní turisté. Ti přijíždějí obvykle na tři dny, lázeňští hosté ale v Česku tráví v průměru až 12 dní.
Především Karlovy Vary nejvíce navštěvují hosté z Ruska, kteří navíc patří mezi turisty s nejvyšší útratou. Do českých lázní míří ale také Němci, Američané, Britové, Kanaďané nebo Mexičané.
Do lázní ale jezdí více také Češi a Moravané. A kromě pacientů, kterým hradí pobyt nebo jeho část pojišťovna, jsou stále častěji Češi také mezi samoplátci.
Například v Luhačovicích, kam minulý rok přijelo téměř třicet tisíc lidí, tvoří čeští samoplátci již polovinu všech hostů.
Existují projekty i na vznik dalších lázní. Jihomoravští krajští zastupitelé tak už schválili vytvoření akciové společnosti, která bude pracovat na vzniku lázeňského komplexu v Pasohlávkách. Kraj chce do společnosti vložit sto milionů korun.
Z vrtů je totiž v Pasohlávkách možné čerpat silně mineralizovanou termální vodu. Ta obsahuje sloučeniny jódu, bromu a především síry a hodí se k léčení nemocí pohybového aparátu
