A: Jak je na tom podle vás česká ekonomika?
Má dynamiku. Řekl bych, že konvergujeme k maastrichtským kriteriím, jsme na tom docela dobře s vládním deficitem. Máme už šanci na euro. Je tu velký příliv zahraničních investic. Ekonomika je v takové kondici, aby ustála pár takových výkyvů, jako bylo zvyšování cen benzinu. Teď je otázka, jak dlouho se tu dynamiku stačí udržet.
A: Řeknete konkrétní čísla? Jaký bude podle vás hospodářský růst?
Nejsem takový optimista, že bych řekl k sedmi procentům, ale myslím, že mezi čtyřmi a pěti procenty by vydržet mohl.
A: Jak dlouho?
Vzhledem k silné motivaci eurem a k tomu, že se také se asi rozpohybuje americká ekonomika a tím také německá, si troufnu říct, že by to mohlo vydržet do přijetí eura. Druhá věc je, co se stane s Evropskou unií.
Po přijetí eura se asi trochu zvýší inflace
A: Když přijmeme euro, nevyletí potom inflace?
Asi to s ní trochu zacvičí. Když se zavedlo euro v západní Evropě, tak to ke zvýšení cen vedlo. Všichni, co něco prodávají, se toho budou snažit využít. Ale když bude ekonomika v dobré kondici, tak má dostatek pák, aby s tím dokázala něco udělat.
A: Jak vysoko se pak může inflace dostat?
Nevíme, co udělá reforma veřejných financí, budou tu volby, může dojít k otřesům v Evropě. Kdo ví, kam až se třeba může dostat dnešní situace ve Francii. Dvouciferné číslo to ale nebude.
A: Dokáže Evropa dohnat Spojené státy, jak předpokládá takzvaná Lisabonská strategie? Jsou Evropané tak pracovití jako Američané?
Pracanti jsou možná i větší. Ale otázka je, jak je strukturovaná ekonomika, jaká je produktivita práce. Ale hlavně výzkum. Co se tam děje v technickém výzkumu, aplikace, kontakty s firmami... Nejsem si jistý, že tam na to Evropa bude mít. Ale pozor. Ono to také bude záležet na Číně a Japonsku.
A: Myslíte, že Evropská unie směřuje spíš k superstátu?
Na superstát nevěřím Zůstanou tu kulturní rozdíly. Jenomže v co spíš věřím, jsou nadnárodní firmy. Už teď je vytvořený ekonomický superstát. Ani nevíte, komu firmy patří, kde mají sídlo, kdo do nich dává peníze.
HDP se neměří. Měří se tělesná výška nebo napětí v síti
A: Jste profesí statistik. Média bombardují lidi statistikami každý měsíc. V nich se ale obyčejný člověk nevyzná. Není statistika takové zaklínadlo?
Těm číslům je potřeba opravdu dobře rozumět. Řada lidí si třeba myslí, že hrubý domácí produkt se měří. Ale není to tak. Měří se tělesná výška nebo napětí v síti. Ale HDP se počítá, dopočítává, bilancuje a odhaduje. Inflace se také jen nějak vyjadřuje, jako index spotřebitelských cen. Informací je hodně a otázka je, pro koho jsou určeny. Záleží také na metodice. Teď se mění účetní standardy, klasifikace ekonomických činností. Co je konsolidovaný celek u velkých podniků? Statistika dnes musí umět odpovídat na otázky, nabídnout ruku. Ale řídit se to pak musí jinýma rukama.
A: Nezdá se vám ale, že statistiku někdy zneužívají politici nebo třeba reklama? Padesáti procentům žen pomohl tento krém vyhladit vrásky do tří týdnů. To se také tváří jako statistika.
Statistika může být zneužitelná jenom tam, kde jí lidé nerozumí. Za každým číslem stojí metodika. Musím říct, že se skutečně kontroluje, jak se metodika dělá. Širokou veřejnost to nezajímá. Ale kdo si dá námahu zjistit, jak které číslo vzniklo, tak už nemůže být ošizen. Narážíte asi na Curchilla, který řekl, že ze všech statistik věří jen té, kterou si sám zfalšuje. Statistika má svá pravidla. Často se stane, že ten, kdo se ji snažil zneužít, se sám odkope, protože se ukáže, že tomu vůbec nerozumí.
A: Metodika se liší i v případě dvou údajů o nezaměstnanosti, které teď vyšly. V úterý zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí míru registrované nezaměstnanosti, včera statistický úřad zveřejnil výsledky takzvaného výběrového šetření pracovních sil. Co vypovídá o nezaměstnanosti víc?
Ony ty rozdíly nejsou zase tak dramatické. V registrované nezaměstnanosti nejsou lidé, kteří jsou doma a hledat práci na úřad nejdou. Záleží to na tom, co chcete slyšet. Například spotřební koš. Ten má dnes necelých osm set položek, podle kterých se počítá index spotřebitelských cen. Pokud budete mít jiné, budete mít jiný výsledek. Je to vždy vztažené k metodice. Máte dvě o průměrné mzdy - jednu dělá statistický úřad a druhou ministerstvo. Liší se o nějakých šest osm stovek.
A: Co byste tedy doporučil lidem? Jak se mají na všechny statistiky dívat?
Vždycky je třeba dole si přečíst tu hvězdičku, jak se k tomu číslu došlo, jak to číslo vzniklo. A zrovna statistický úřad i ministerstvo na uvádění metodiky dbají.
Další část rozhovoru s profesorem Richardem Hindlsem přineseme o víkendu.
