Projekt pod názvem Farma větrných elektráren Medvědí skála, jeden z největších svého druhu v tuzemsku, počítá s tím, že už v příštím roce by v okolí Nové Vsi v Krušných horách vyrostlo osmnáct sto pět metrů vysokých větrníků.
A zatímco v Česku mají nyní proti plánům investora, společnosti Lesy Jezeří, největší námitky odborníci z České inspekce životního prostředí kvůli vlivu na ptačí oblast Novodomské rašeliniště zařazenou do celoevropského systému Natura, němečtí starostové jsou mnohem radikálnější.
Je to zatím poprvé, kdy se německé obce tak hromadně staví proti větrným elektrárnám na české straně Krušných hor.
Zmizí mladí i turisté
Stavbu větrných elektráren u Nové Vsi, které mají fungovat dvacet let, v oficiálních stanoviscích zaslaných ústeckému krajskému úřadu odmítají, obávají se jak ohrožení vzhledu krajiny, tak vlivu na životní prostředí a turistiku.
"Obáváme se, že vlivem výstavby větrných elektráren dojde ke stagnaci stavební činnosti v obci a odchodu mladých lidí pryč," uvedlo ve svém stanovisku vedení obce Deutscheudorf, od níž mají být elektrárny vzdáleny jen pět set metrů.
Podobná stanoviska poslali i starostové dalších dvou obcí, Neuhausenu a Seiffenu.
"Region představuje pro hosty i místní z obou stran hranice důležitou turistickou, cyklistickou a lyžařskou oblast, protože se jedná v podstatě o nedotčenou přírodu," je napsáno ve stanovisku německých obcí s tím, že pokud se větrníky postaví, tak už lidé nebudou hřebeny Krušných hor využívat k rekreačním účelům.
O zohlednění stanoviska německé samosprávy při rozhodnutí o tom, zda elektrárny vyrostou, požádalo krajský úřad v Ústí na Labem také ministerstvo životního prostředí spolkové země Sasko.
České ministerstvo životního prostředí proto rozhodlo, že kromě vlivu na ptačí oblast a krajinný ráz na české straně hranice musí české úřady důkladně posoudit vliv působení elektráren na německé území.
Kilometry cest a kabelů
V odborném posudku, který si společnost Lesy Jezeří nechala zpracovat, není příhraniční vliv fungování elektráren označený za významný, navíc podobný park funguje také v sousedním Sasku.
Němečtí starostové ale uvedli, že hřbeny Krušných hor jsou na jejich straně hranice zařazeny do první ochranné zóny národního parku Erzgebirge a budování větrných elektráren tam bez souhlasu obcí není možné.
U Nové Vsi jsou zatím postaveny dvě větrné elektrárny, které jsou však podstatně nižší než ty, které mají být součástí větrné farmy.
Tu chce investor vybudovat na ploše v okolí Lesenské pláně, Liščího vrchu (905,2 m n.m) a Medvědí skály (923,8 m n.m). Součástí projektu je i výstavba kilometrů zpevněných cest a dvanácti kilometrů kabelového vedení do Hamru u Litvínova.
Lokalita patří z hlediska síly větru mezi nejzajímavější v Krušných horách.
Letos už nesouhlas v Německu, jinak jedné ze světových velmocí ve využití energie z větru, vyvolal i další záměr postavit věrné elektrárny v Krušných horách.
Proti výstavbě parku na nejvyšší hoře Krušných hor, Klínovci, je kromě českých starostů a úřadů také příslušný regionální úřad v Annabergu na německé straně hranice.
Elektrárny na Klínovci tak mohou podle názoru německé strany vést k narušení oblasti patřící do evropsky chráněné soustavy Natura 2000 a poničit krajinný ráz celé oblasti na obou stranách hranice určené především pro turisty.
Německé úřady upozornily, že v případě výstavby elektráren na Klínovci může dojít až k porušení evropských směrnic. "V celé oblasti není na německé straně plánovaná žádná výstavba, a to ani větrných elektráren," uvedl zástupce regionální úřadu v Annabergu Thomas Thiele.
Ani u výstavby elektráren na Klínovci zatím definitivní stanovisko úřadů s projektem nepadlo.
