Miliardy z EU mají zpustlá JZD proměnit v sen investorů

Jiří Hloušek
12. 10. 2008 12:00
Kraj Vysočina je plný nevyužívaných budov
Okres Třebíč, obec Želetava, bývalý zemědělský areál s budovami. Lokalita je připravená, ale dílčí regenerace a rekonstrukce jsou možné. Rozloha 9 tisíc metrů čtverečných. "Chcete mě?"
Okres Třebíč, obec Želetava, bývalý zemědělský areál s budovami. Lokalita je připravená, ale dílčí regenerace a rekonstrukce jsou možné. Rozloha 9 tisíc metrů čtverečných. "Chcete mě?" | Foto: brownfieldy.cz

Vysočina - Rozpadlé továrny, zchátralé samoobsluhy či kulturní domy. Do takových objektů láká kraj Vysočina spolu s agenturou CzechInvest investory.

Brownfieldů, tedy nedostatečně využívaných pozemků a areálů je tu až 630 a Vysočina má i jedno tuzemské prvenství - leží tu nejvíc zchátralých budov zemědělských družstev v zemi.

"Chceme pomoci najít investorům cestu k řešení využití brownfieldů na Vysočině," říká náměstkyně hejtmana pro oblast regionálního rozvoje Marie Černá.

Kraj by tak mohly změnit peníze z více než pětačtyřiceti miliard korun, které jsou v unijních strukturálních fondech k dispozici v jednotlivých investičních programech v probíhajícím sedmiletém období.

"Otevřeně představujeme výhody i nevýhody, které brownfieldy skrývají. Nabízíme řešení, která dovedou možné komplikace vyrovnat," řekl na semináři ředitel divize Regiony agentury CzechInvest v Jihlavě Patrik Reichl. Seminář postupně navštíví každý z krajů.

Půl miliardy na brownfieldy

Nedostatečně využívané pozemky, objekty či areály jsou obvykle velmi zanedbané, v nejhorším případě kontaminované a lidem v okolí mnohdy znepříjemňují život. V Česku jich je na deset tisíc a představují tak alternativu výstavbě na zelené louce.

"V programovacím období 2004-2006 bylo schváleno 48 projektů v hodnotě 580 milionů na rekonstrukci objektů, tedy brownfieldy," sdělila tisková mluvčí agentury CzechInvest Lucie Kocourková.

"Nabídka brownfieldů v kraji Vysočina je specifická právě vyšším procentem objektů po ukončené zemědělské výrobě."

Brownfieldy na Vysočině

  • celkový počet 383 až 633
  • většina v obcích do 2000 obyvatel
  • 65 % jich není ekologicky zátěženo (o 13% lepší než průměr ČR)
  • 62 % je v soukromých rukou
  • 38 % patří veřejným institucím
  • 43% z počtu 630 zbylo po zemědělství (o 10 % více než ve zbytku ČR)
  • 21,5 % představují omšelé kulturní domy, rozpadlé samoobsluhy nebo autobusové zastávky (2x více než ve zbytku ČR)

Nesporné výhody...

"Brownfieldy mají přinejmenším částečně vybudovanou infrastrukturu, jsou součástí územního plánu a lidé z okolí jsou zvyklí dojíždět sem za prací. Představují skvělou alternativu ke stavbám na zelené louce," dodává Reichl a mluvčí CzechInvestu jeho slova zdůrazňuje.

"Usilujeme o omezení výstavby developerských projektů na zelených plochách a naopak usiluje o využití chátrajících lokalit," říká Hájkovová.

...ale i nevýhody

Investice do "hnědých polí" předpokládá oproti výstavbě na zelené louce dva kroky navíc - rekonstrukci a vyjednávání se soukromými majiteli.

I toto je brownfield. Zvonit už v bývalé základní škole ve Střážku na Vysočině nebude, podnikat se zde dá
I toto je brownfield. Zvonit už v bývalé základní škole ve Střážku na Vysočině nebude, podnikat se zde dá | Foto: brownfieldy.cz

Právě majetkoprávní vztahy mohou být největší překážkou. "Jediný areál s opravdu hlubokou historií může mít kupříkladu i desítku vlastníků," říká Hájková. Pokud je jeden z nich nedosažitelný, šance omladit opuštěný objekt je malá.

"Noví investoři využívají současnou legislativu, která jim umožňuje rychleji a efektivněji stavět na zelené louce. Při takových investicích nejsou limitováni původní dispozicí objektu, častou ekologickou zátěží nebo nemusejí řešit majetkoprávní komplikace," sdělila Černá. 

Informace o věcných břemenech a ekologických zátěžích mají stavební úřady a majitelé pozemků.

Miliardy nejen z Unie

Pro české brownfieldy jsou k dispozici peníze z třinácti unijních nebo národních programů, celkově desítky miliard korun. Možností získání dotací na oživování brownfieldů je více, záleží na budoucím využití lokace.

„Operační program Podnikání a inovace pomáhá při plánu podnikat ve zpracovatelském průmyslu, strategických službách nebo aplikovaném výzkumu a vývoji," říká mluvčí Hájková. „Na revitalizaci pro zemědělské využití je Program rozvoje venkova," dodává.

V ostatních případech mohou pomoci Regionální operační programy. U vážně kontaminované lokality je také možné čerpat podporu z Operačního programu Životní prostředí.

Jeden z nejlepších příkladů využití brownfieldu v Česku. Brněnskou nákupní galerii Vaňkovka na ploše 28 800 metrů čtverečních navštíví denně tisíce lidí
Jeden z nejlepších příkladů využití brownfieldu v Česku. Brněnskou nákupní galerii Vaňkovka na ploše 28 800 metrů čtverečních navštíví denně tisíce lidí | Foto: Tomáš Adamec

Zájemci mohou vybírat brownfieldy pohodlně přes internet. Na adrese www.brownfieldy.cz naleznou databázi brownfieldů včetně detailních informací a fotografií, která čítá tři stovky položek a nové rychle přibývají.

Loni ožilo staré letiště, cukrovar i část Škody Plzeň

Největším loni obnoveným brownfieldem je zóna Žatec Triangle, která vznikla na ploše opuštěného letiště. Vyrábějí se zde ploché televizory.

Vůbec první jihokorejský investor - společnost Kos Wire - oživil objekt cukrovaru v Lovosicích. Výroba se navrací i do postupně regenerovaného areálu plzeňské Škody.

Brněnská Vaňkovka a pražské Paladium jsou typem brownfieldů pro obchodní využití, které jsou svou lokací natolik atraktivní, že nebylo třeba pomoci státu.

Řada společností využívá menší brownfieldy - často jednotlivé budovy k investicím do výzkumu a vývoje. Takto vzniklo Technologické inovační centrum Zlín přestavbou jedné z chátrajících budov areálu Svit Zlín. Obdobně byl zbudován podnikatelský inkubátor ve Vsetíně - rekonstrukcí Maštalisek.

Vývojové centrum Procter & Gamble bylo otevřeno v lednu letošního roku. Zrekonstruováním jedné z nepoužívaných budov areálu Rakony v Rakovníku.

 

Právě se děje

Další zprávy