Vysoký růst ekonomiky v podobě růstu HDP se může zdát bez výjimky pozitivní.
Ve skutečnosti však v sobě může skrývat i vážná rizika.
Pokud růst HDP začne významně přesahovat možnosti ekonomiky, může vést k budoucímu snížení životní úrovně občanů. Taková situace se nazývá přehřátí ekonomiky.
Roztáčí se spirála?
Rizika představuje především růst HDP založený hlavně na růstu mezd, výdajů a spotřeby domácností. Vysoký růst platů může ale zvýšit riziko inflace. Domácí výrobci nejsou schopni uspokojit poptávku a roste import, čímž se zvyšuje schodek zahraničního obchodu.
Důsledkem může být inflační spirála a oslabení měny, které mohou skončit stagnací nebo dokonce poklesem výkonu hospodářství.
Typickým příkladem přehřátí byl obrovský růst Česka v letech 1994-1996, který nahradila stagnace, pokles HDP a krize ekonomiky v roce 1998.
Pokud je však vysoký růst HDP založen na růstu produkce výrobků, na investicích a na vysokém vývozu zboží a služeb, pak je tento růst udržitelný a velmi prospěšný.
Spíše ne, soudí ekonomové
Tento případ se podle analytiků a ekonomů týká právě České republiky.
"Přehřátí ekonomiky nám nehrozí. Reálné mzdy v loňském roce rostly pomaleji než v předešlých letech. Spotřeba státu sice vzrostla o přibližně 0,8 procenta, pokud bychom však toto číslo očistili o nákup stíhaček Gripen, vládní politika by se pak jevila jako neutrální či dokonce restriktivní," soudí Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank.
Česko k tomu zaznamanelo relativně nízké míry inflace na úrovni kolem dvou procent. A za tou stály především ceny energií, které jsou určovány zahraničními společnostmi. "Dá se říci, že růst české ekonomiky je vyvážený a dá se říci i zdravý," dodává Mertlík.
Ani podle ostatních analytiků není pravděpodobný scénář "přehřátí ekonomiky".
"V současné situaci není třeba se obávat přehřátí naší ekonomiky. Růst je tažen hlavně čistým exportem, nikoli růstem mezd či investicemi. Ve struktuře růstu zatím nevidím známky poptávkové ani mzdové inflace," uvádí Radomír Jáč, hlavní ekonom firmy PPF Asset Management.
Příští rok? Také dobrá čísla
Jaký růst můžeme očekávat v roce 2006?
"Pro rok 2006 počítáme s růstem 4,5 procenta," odhaduje Mertlík. "Bude však nutné ve světle nových čísel provést přepočty, neboť se změnila čísla nejen za poslední čtvrtletí, ale za celý rok a bude třeba tedy znovu vymodelovat letošní HDP. Proto předpokládám, že nový odhad se dostane k pěti procentům, možná mírně nad pět procent."
Dobrému výsledku českého hospodářství podle něj pomůže i růst světové ekonomiky, který je předpokládán na úrovni pěti procent.
Obdobné vize předkládá i Radomír Jáč z PPF Asset Management: "I nadále bude tahounem čistý export, klesne však význam zahraničního obchodu. Pro předpověď jsou relevantní výsledky spíše prvních tří čtvrtletí, kde se růst pohyboval nad pěti procenty. Proto i pro tento rok očekávám růst někde na úrovni pět až pět a půl procenta."
Udržení této hodnoty bude podle něj možné i díky ekonomickému oživení eurozóny a světové ekonomiky, která by též měla růst o něco málo víc než pět procent.
