Peking - Propad čínské ekonomiky je zřejmě hlubší, než oficiální čísla ukazují. Kdysi dvojciferný růst se v posledním mezikvartálovém srovnání podle odhadů některých bank dokonce blíží nule. Čínská ekonomika očividně právě dosáhla svého dna.
"Jestli to trápí vás, mě to trápí ještě víc," přiznal nedávno čínský premiér Wen Tiapao absolventům jedné z čínských univerzit. Jeho věta pak obletěla svět. Právě špatné vyhlídky studentů na získání práce totiž vedly k nepokojům v roce 1989.
Komunistická strana Číny proto s obavami vyhlíží 4. červen - 20. výročí krvavého potlačení studentských nepokojů na náměstí Tien-an-men v Pekingu.
Práce dnes v Číně valem ubývá na všech frontách. V roce 2007 dosahoval růst čínského hospodářství 13 procent; zemi tak vloni vyhoupl na pozici třetí největší ekonomiky světa. Letos se očekává růst pouze pětiprocentní - nejnižší za dvacet let.
"Čínský sen" je v ohrožení
Krize dnes drtí hlavní tahouny čínského zázraku - levný export a stavebnictví. Opadá také příliv investic nadnárodních společností, které studentům dodávaly nejžádanější pracovní místa. Už ke konci loňského roku bylo bez práce jeden a půl milionu čínských absolventů. V létě jich opustí univerzity dalších šest milionů.
Místo nenajdou ani desítky milionů dělníků z venkova. Podle některých odhadů přijde o práci každý desátý. Nezaměstnanost má vzrůst na 4,6 procenta, nejvyšší číslo od roku 1980.
V zemi, kde prakticky neexistuje státní sociální síť, to může namíchat výbušný koktejl. Ve vážném ohrožení se totiž ocitá samotný "Čínský sen" - vzdělání mladých jako prostředek zajištění rodičů na stáří. V sázce je tak životní úroveň několika generací.
"Nemáme žádné penze ani sociální pojištění," postěžoval si časopisu Newsweek šedesátiletý otec venkovské rodiny, který vydělává 175 dolarů měsíčně a který zřejmě brzy ztratí práci. Dceři rodina zaplatila 15 tisíc dolarů za školy a ona teď nemůže sehnat ani špatně placené místo na venkově.
Protesty v zemi začaly už dlouho před krizí. Zůstávaly ale lokální a omezovaly se na kritiku zabírání půdy, znečišťování životního prostředí a korupce místních úřadů. Pokud ale potíže čínské ekonomiky potrvají, může se to změnit. Oproti předchozím studentským nepokojům v šedesátých letech a v roce 1989 by navíc mohl lidem v organizaci demonstrací výrazně pomoci internet. Podobně jako v Rusku přitom i v Číně sílí nacionalismus.
Podaří se tedy Pekingu zchladit rostoucí sociální pnutí dřív, než propuknou nepokoje? Podle komentátorů jsou vyhlídky Číny lepší než v případě Ruska.
Rychlý růst je pryč
Důvodů je několik.Od roku 1989 nejsou studenti příliš politicky aktivní. Čínská vláda také 21. ledna schválila stimulační balíček 586 miliard dolarů. Většina z něj má jít na obnovu infrastruktury jako jsou dálnice, železnice a elektrické vedení. Vzniknout tak má devět milionů nových pracovních míst.
Peking chce podle agentury AP investovat 124 miliard dolarů do zlepšení zdravotní péče a podpory domácí spotřeby, zvýší se i zemědělské dotace. Vláda také nařídila armádě, aby zdvojnásobila počet univerzitně vzdělaných rekrutů na 33 tisíc, plánuje rozšířit univerzitní výzkum a tím i počet postgraduálních míst a zdvojnásobit počet venkovských učitelů.
Vláda volá po "harmonické a stabilní společnosti". Pokud tohoto cíle dosáhne, bude to podle komentátorů každopádně v "mnohem cykličtější" ekonomice než dříve. "Opojné dny rychlého bohatnutí Číny jsou nejspíš pryč," píše Newsweek.
