Brno - Lidé z Česka si nedávají líbit diskriminaci v dalších členských zemích unie, často si stěžují a jsou přitom úspěšní.
Z nové výroční zprávy systému Solvit, který je určen pro mimosoudní řešení sporů na unijním trhu, za rok 2006 vyplývá, že české centrum bylo po Německu druhé nejaktivnější, co se týká počtu řešených případů stížností podniků a občanů.
Lidé v Česku si stěžovali ve více než padesáti případech, je to výrazně více než bylo stížností například v Rakousku nebo Belgii.
Lodníci, sekretářky, tesař
V poměru počtu řešených případů na počet obyvatel se Česko dokonce dostalo na první místo v unii.
"Jak se lidé otrkávají v cizině, zjišťují, že si nemusí nechat líbit všechno a stále více se orientují ve složité legislativě. Navíc už jsou známy případy, kdy lidé nebo podnikatelé se stížnostmi uspěli a příklady táhnou," řekl sociolog Milan Kraus.
Více než deset měsíců tak například trvalo českým řidičům kamionů, než na Kypru získali formuláře ke zdravotnímu pojištění. Se svou stížností na diskriminaci uspěli také lodníci, kteří pracují na lodích plavících se po Rýně. Nebo česká sekretářka pracující v hotelu v Itálii.
A případ českého taxikáře, kterému rakouská nechtěla uznat řidičský průkaz vydaný v Česku, změnil podmínky pro všechny žadatele z členských zemí unie.
Rakouská obchodní komora totiž musela na základě stížností živnostníka z Česka změnit podmínky pro účast na zkouškách pro všechny žadatele a vypustit z nich to, že musí mít rakouský řidičák.
Se svou stížností uspěl i český tesař, který chtěl v Německu jako osoba samostatně výdělečně činná založit firmu. Místní úřady ho odmítly s tím, že potřebuje pracovní povolení.
Podle smlouvy Evropského společenství ale mohou občané Evropské unie zřizovat podniky či živnost v kterékoli zemi unie. Po zásahu Solvit centra německé úřady ustoupily a tesař živnost získal.
Vedou stížností na sociální zabezpečení
Solvit centra, které jsou ve všech 27 zemích unie a navíc v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu, za loňský rok řešily asi pět set případů.
Podle výroční zprávy stále roste počet případů souvisejících se sociálním zabezpečením, platy a volným pohybem pracovních sil. Více si stěžují lidé než podnikatelé.
Stížnosti na Česko se přitom týkaly v největší míře sociálního zabezpečení a podařilo se je vyřešit z asi devadesáti procent.
"Nejvíce případů se sociálním zabezpečením bylo řešeno v Česku a Polsku. Nejvíce problémů s pozdní výplatou mzdy se řešilo v nizozemských a polských společnostech," uvedla unie ve zprávě.
"Lidé dali stížností v 69 procentech, podnikatelé ve 31 procentech. Pouze centra v Nizozemí, Švédsku, Litvě, Norsku a Dánsku předložily více stížností od podnikatelů," uvádí se ve zprávě. Velmi málo podnikatelských problémů pak řeší velké země EU.
Unie ve zprávě také kritizuje to, že skoro polovina center, které stížnosti řeší, má málo zaměstnanců.
Na diskriminaci se čeští podnikatelé a živnostníci nejvíce stěžují v Rakousku a Německu. Zahradník Tomáš Lenc si tak se svým přítelem, výrobcem keramiky, si podle televize Prima otevřel obchod v Rakousku.
Nasadili nižší ceny než konkurence a měli úspěch. Jenže ne dlouho. Následovaly kontroly cizinecké policie, různé inspekce, pokuty za zaměstnávání Čechů. S podnikáním skončili po půl roce.
O přístup na trh se v Rakousku stále soudí společnost RD Rýmařov, verdiktu soudu se zatím ani po třech letech nedočkala.
