Brno - I nájemníkům s platnými smlouvami, kteří nedlužili na činžích, vypnuli majitelé domů v Brně vodu a elektřinu.
Kvůli odpojování vody a elektřiny dnes vyzval veřejný ochránce práv Otakar Motejl radnice, aby se zastaly šikanovaných nájemníků.
Podle něj radnice v těchto případech musí na žádost nájemníků zahájit takzvané řízení o ochraně pokojného stavu a navíc poradit nájemníků, aby se obrátili na soud.
Pokuty za dveřmi
Majitelům domů hrozí pokuty až do 100 000 korun.
Během několika dnů se na kancelář veřejného ochránce práv obrátilo několik nájemníků z brněnských domů. Všichni si stěžovali na jedno: majitelé domů jim odpojili vodu i elektřinu.
"Jednalo se přitom o nájemníky s platnými smlouvami, kteří řádně platili nájemné i veškeré poplatky," uvedla mluvčí Motejlovi kanceláře Iva Hrazdílková.
Motejl už proto požádal brněnského primátora Romana Onderku o pomoc s tím, že úřady městských částí by proti majitelům domů měly zakročit.
"Úřady mají povinnost poskytnout stěžovatelům ochranu a zahájit správní řízení, ukončené vydáním správního rozhodnutí a uložením povinnosti majiteli obnovit předešlý stav," uvedla Hrazdílková.
Vedení města Brna se ale kvůli jednání zastupitelstva zatím k problému nevyjádřilo.
Když majitel domu neuposlechne, může radnice podle Motejla nařídit exekuci, v rámci níž budou spínače elektřiny a kohouty vody a plynu znovu otevřeny. Pokud je majitel domu uzavře, může dostat pokutu.
Nájemníci nemusí čekat na to, až o jejich problému rozhodnou radnice. Mohou soud přímo požádat o to, aby předběžným opatřením nařídil dodávku energií.
Zahájení soudního řízení neznamená, že je zastaveno správní řízení. "Jde o dva samostatné postupy, které mohou běžet současně," upozornila mluvčí.
Asi nejznámější případ boje majitele domů s nájemníky se odehrál v Děčíně. Soudy nařídily obnovit dodávku vody, majitel domu Jan David Horsky dostal i pokutu.
Horsky se obrátil na Nejvyšší soud a chce rozhodnutí soudů, které mu nařídily znovu dodávat vodu, zrušit. A v případě neúspěchu se chce bránit také u Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Nyní je v Česku asi 800 000 bytů s regulovaným nájemným, z nichž asi 420 000 vlastní jednotlivci nebo firmy. Zbytek patří obcím.
