Podezřívá totiž firmu ze zneužití dominantního postavení na trhu s plynem, a to v uplatňování rozdílných podmínek ve smlouvách na koupi a prodej zemního plynu.

Firma je podezřelá , že znevýhodňovala distributory mimo skupinu RWE.

Na antimonopolní úřad se  kvůli cenám plynu obrátila MVV Energie, která vlastní v Česku několik tepláren.

Dalších třináct velkých odběratelů protestovalo u Energetického regulačního úřadu. Odmítli podepsat s distributory smlouvy na letošní rok s poukazem, že ceny plynu a smluvní podmínky nejsou obvyklé či přiměřené.

Na ceny plynu si stěžují především menší podnikatelé, kteří od října platí o zhruba 21 procent více. Na Slovensku jsou ceny nižší o pět procent, v Rakousku dokonce o deset procent. Domácnosti v Česku od října platí za plyn o 17,4 procenta víc.

Transgas tvrdí, že postupoval podle zákona. "Firma je přesvědčena o správnosti svého jednání a postupu na liberalizovaném trhu. S antimonopolním úřadem budeme intenzivně spolupracovat, pokud oznámí, že s námi zahájil správní řízení," reagoval mluvčí firmy Martin Chalupský.

Úřad chce při šetření cen plynu koordinovat svůj další postup i s německým antimonopolním orgánem a Evropskou komisí.

Zahájené správní řízení ještě nemusí znamenat, že firma nakonec dostane pokutu. Ta však, pokud se najdou důkazy o protiprávním jednání, může být ve výši až deset procent z jejich obratu. Transgas vloni vykázal čistý zisk 7,6 miliardy, obrat činil téměř 58 miliard korun.

Ceny dominantního dodavatele plynu v Česku prověřuje také Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten už před několika týdny oznámil, že od ledna 2006 bude stát jeho prostřednictvím opět regulovat ceny zemního plynu pro všechny odběratele. Podle původního plánu se měly od nového roku deregulovat i ceny pro domácnosti a malé firmy.