Praha - Výkon českého hospodářství ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostl o 4,3 procenta ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Ukázal to páteční první odhad Českého statistického úřadu.
Růst hrubého domácího produktu (HDP) tak mírně zpomalil, protože v letošním druhém čtvrtletí dosáhl hodnoty, která byla o tři desetiny procentního bodu vyšší.
Nicméně pokles nebyl tak výrazný, jak očekávali analytici oslovení agenturou Reuters - ti počítali s meziročním růstem ve výši 4,2 procenta. Ve srovnání se druhým čtvrtletím letošního roku pak růst ekonomiky zpomalil z jednoho procenta na polovinu.
"Růst HDP byl tažen zejména zpracovatelským průmyslem, s významným přispěním stavebnictví a obchodu. Na výdajové straně působily ve prospěch růstu ekonomiky rostoucí investiční aktivita, zahraniční poptávka i spotřeba domácností," píše se v krátké zprávě statistického úřadu.
Domácnosti utrácejí více než dřív
"Spotřeba domácností aktuálně pomáhá udržovat chod ekonomiky ve vysokém tempu," souhlasí analytik Home Credit Michal Kozub. " A utrácejí výrazně více, než tomu bylo v předchozích letech. Trend se tak otočil oproti tomu, co bylo hlavním heslem krize - tedy šetřit všude a na každé položce," dodává.
Ve třetím čtvrtletí se dále zlepšovala i situace na trhu práce. Zaměstnanost se meziročně zvýšila o 1,1 procenta.
Pomohly hlavně evropské peníze
Podle Petra Dufka, hlavního ekonoma ČSOB, poroste česká ekonomika nad čtyřmi procenty i v posledním kvartále letošního roku. "Na druhou stranu začíná tempo růstu HDP nejspíše už polevovat. Zvláště to bude vidět v příštím roce, kdy počítáme s růstem ve výši 2,5 procenta," říká Dufek. Vyčerpají se totiž jednorázové vlivy, které českému hospodářství pomohly k letošnímu závratnému růstu - především jde o urychlené čerpání evropských peněz z minulého programovacího období, které musí Česko stihnout do konce tohoto roku.
HDP ve Q3 +4,3 % y/y. Slovensko 3,6 %, Maďarsko 2,3 %, Německo 1,8 %, Francie 1,1 %, Nizozemí 1,9 %, UK 2,3 %, Finsko -0,8 %,
— David Marek (@David_Marek) November 13, 2015
"V letošním roce se sešlo mnoho pozitivních faktorů najednou - silná důvěra domácností v ekonomiku, stabilní měna, nízké ceny ropy a hlavně překotné dočerpávání EU fondů," vyjmenovává Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Podle odhadů analytiků této banky se na letošním růstu, který podle Horské dosáhne 4,3 procenta, podílí čerpání evropských peněz zhruba z poloviny.
"Bez těchto faktorů by tuzemská ekonomika v letošním roce rostla kolem tří procent, i to by však byl jeden z těch silnějších růstů HDP v zemích EU," předpokládá ekonom ING Bank Jakub Seidler. Totéž předpokládá i ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Na vývoj ekonomiky v příštím roce bude mít podle Seidlera vliv hlavně to, do jaké míry bude pokračovat zpomalení průmyslové aktivity v Německu, které bylo v srpnu i září patrné. Prozatím očekává, že HDP v roce 2016 poroste o 2,7 procenta.
Kdy se zvýší mzdy? A vzrostou vůbec? Ptejte se hlavního ekonoma ČS Davida Navrátila v online rozhovoru na webu iHNed.cz.
