Praha - Celkový dluh obyvatel Česka se loni zvýšil o 177,5 miliardy korun. Lidé tak na konci roku dlužili už 2,14 bilionu, což je nejvíce v historii.
Data Bankovního a Nebankovního registru klientských informací navíc ukázala, že tempo zadlužování se v posledních letech zrychluje. Zatímco ještě v roce 2015 se objem dluhů zvýšil jen o pět procent, loňský nárůst už byl devítiprocentní.
Důvodem je zejména zdražování nemovitostí ve velkých městech, které nutí zájemce o vlastní bydlení brát si vyšší hypotéky. Lidé se ale zároveň díky rekordně nízké nezaměstnanosti a růstu mezd cítí méně ohrožení rizikem neschopnosti splácet, a tak si půjčují více peněz také na nákup zboží či služeb.
"Oproti minulosti pozorujeme zvyšování dluhu nejen u dlouhodobých úvěrů, ale také u úvěrů určených ke krátkodobé spotřebě," řekl výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.
Zatímco počet lidí s úvěry stagnuje, průměrná částka dluhu určeného na spotřebu loni vzrostla o 7,4 procenta a dosáhla 180 tisíc korun na jednoho klienta. Průměrná částka u dluhů určených na bydlení, tedy hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, se meziročně zvýšila dokonce o 9,4 procenta a poprvé v historii překročila 1,5 milionu korun.
K ochlazení úvěrového trhu zatím podle Rajla nedochází ani přes snahu České národní banky zchladit přísnějšími omezeními poskytování hypoték, ani přes účinnost nového zákona o spotřebitelském úvěru. Na jeho základě zmizely z trhu tisíce společností nabízejících půjčky.
"Postupné zpomalení dynamiky zadlužování obyvatelstva očekáváme nejdříve v druhé polovině tohoto roku," říká Rajl.
Příznivá ekonomická situace obyvatel se projevuje nejen na větším hladu Čechů po úvěrech, ale také na tom, že se nadále snižuje objem půjček, jež lidé nezvládají splácet. Objem dluhu ohroženého nesplácením, tedy takového, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí splátky, nebo který byl už zesplatněn, klesl ke konci roku 2017 meziročně o pět miliard korun na 39 miliard.
"Stejně jako zaznamenáváme v posledních dvou letech výrazný nárůst objemu celkového dluhu, na druhé straně také stále rychleji klesá objem ohroženého dluhu. Za poslední dva roky se snížil o pětinu, tedy téměř o deset miliard korun," uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná.
V Bankovním i Nebankovním registru bylo ke konci roku evidováno dohromady 3,05 milionu lidí s nějakou formou úvěru. To je takřka stejný počet jako o rok dříve. Pouze dlouhodobý dluh mělo 614 tisíc lidí, pouze krátkodobou půjčku 1,93 milionu klientů.
Zbylých 506 tisíc klientů potom mělo jak úvěr určený na bydlení, tak krátkodobou spotřebitelskou půjčku. Celkový počet smluv evidovaný v obou registrech meziročně stagnoval na 5,81 milionu.
Podle informací ČTK byla krajem s největším dluhem vůči finančním institucím loni Praha. Na jednoho obyvatele Prahy připadl v průměru dluh 285 000 korun, zatímco v Ústeckém kraji to bylo 146 000 korun na jednoho obyvatele.
Dluh obyvatel Prahy je přitom tvořen především úvěry na bydlení. V průměru se dlouhodobý dluh podílí na celkovém zadlužení obyvatel ČR 79,5 procenta, v Praze je tento podíl 87 procent. Naopak na Ústecku tvoří úvěry na bydlení 68,5 procenta celkového dluhu obyvatel, což je nejmenší podíl ze všech krajů, informuje Česká tisková kancelář.
