Češi kupují pátý nejlevnější chléb v EU. Spotřeba výrazně klesla, pekaři nemají šanci investovat

Ekonomika Ekonomika
17. 10. 2016 11:36
Český spotřebitel loni utratil za chléb v průměru necelých tisíc korun. Spotřeba se po dlouholetém poklesu v posledních letech ustálila na úrovni 40 kilogramů na osobu ročně.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock.cz

Praha – Cena chleba v českých obchodech je pátá nejnižší v Evropské unii. Kilogram mohou nyní spotřebitelé koupit v průměru za necelých 22 korun. Nejlevnější (zhruba o polovinu) je v Bulharsku, před Česko se pak dostaly už jen Rumunsko, Maďarsko a Litva.

Vyplývá to z údajů Eurostatu, na něž u příležitosti Světového dne chleba upozornil český Svaz pekařů. Naopak nejdražší chléb mají v Rakousku, Itálii a Finsku, z nečlenských zemí EU jsou vysoké ceny v Norsku a jednoznačně nejvyšší pak na Islandu.

Cena chleba v Evropě (klikněte pro zvětšení)
Cena chleba v Evropě (klikněte pro zvětšení) | Foto: Eurostat, Svaz pekařů ČR

Velkoobchodní cena, za kterou dodávají pekárny chleba do obchodů, v Česku od roku 2008 klesá a pekaři tvrdí, že neodpovídá jeho skutečné hodnotě. Podle Českého statistického úřadu byla v roce 2008 výrobní cena jednoho kilogramu chleba 16,80 korun, letos v srpnu už jen 14,94 korun.

"Nízká cena neumožňuje pekařům investovat do rozvoje, řádně odměňovat své zaměstnance, řemeslo ztrácí atraktivitu pro mládež," říká předseda Svazu pekařů Jaromír Dřízal. Pekaři proto apelují na obchodní řetězce, aby mezi sebou nesoutěžily ve snižování cen základních pekařských výrobků, ale kvalitou chleba či pečiva a komfortem nákupu.

Český spotřebitel loni utratil za chléb v průměru necelých tisíc korun. Spotřeba se po dlouholetém poklesu v posledních letech ustálila na úrovni 40 kilogramů na osobu ročně. V roce 1960 přitom průměrný Čech spotřeboval více než dvojnásobek chleba (téměř 90 kilogramů) a ještě v roce 1990 se spotřeba pohybovala kolem 55 procent.

Vývoj spotřeby pečiva v Česku (klikněte pro zvětšení)
Vývoj spotřeby pečiva v Česku (klikněte pro zvětšení) | Foto: Svaz pekařů

Podle Dřízala postupně nahradily chléb v jídelníčku jiné druhy pečiva, ale také těstoviny, potraviny z fastfoodů či automatů. Opačným směrem šla po roce 1990 spotřeba pšeničného pečiva. Nabídka chleba je přitom široká – v Česku dnes vyrábí chléb přes 700 klasických pekáren, každý den vyprodukují okolo jednoho milionu kusů.

S rostoucí kupní silou se spotřebitelé začínají orientovat na speciální a dražší druhy chleba. Nejoblíbenější však stále zůstává klasický pšeničnožitný Konzumní chléb či jeho pomoučněná varianta Šumava. "Nekupují se velké bochníky chleba, ale jejich dělené části. Téměř třetinu chlebového sortimentu však dnes tvoří speciální druhy, celozrnné a vícezrnné chleby,“ upřesňuje Dřízal. Lidé také více začínají nakupovat regionální výrobky od lokálních pekařů.

Podle agentury GfK Czech jsou pekařské výrobky třetí největší kategorií čerstvých potravin v nákupním košíku českých domácností s podílem 17 procent. Prodej chleba roste zejména v malých a specializovaných prodejnách, které tvoří již 44 procent celkového prodeje.

Pro 30 procent populace je při nákupu motivující informace, zda se jedná o čerstvý výrobek, či dopečený ze zmrazeného polotovaru.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 11 minutami

Koalice Spolu navrhuje, aby šéf BIS Koudelka dostal státní vyznamenání

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) navrhuje, aby ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka obdržel státní vyznamenání. Chce tím ocenit práci kontrarozvědky pro českou bezpečnost, informovalo uskupení v tiskové zprávě. Medaile Za zásluhy by byla podle nich adekvátním oceněním i za zvládnutí situace v posledních dnech, kdy vyšly najevo informace o zapojení ruských agentů do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Koudelka podle koalice Spolu nynější situaci, která vyústila v diplomatickou krizi mezi ČR a Ruskem, zvládl bravurně, i když byl vystaven "různým tlakům a zájmům ze strany zahraničních i domácích spolupracovníků cizích mocností". "Ředitel BIS Koudelka je člověk, který slouží občanům této země s plným nasazením. Dělá práci, o které se většinou vůbec nedozvíme, ale přesto je pro naši bezpečnost naprosto zásadní," uvedl v tiskové zprávě předseda lidovců Marian Jurečka.

Zeman činnost BIS a Koudelky dlouhodobě kritizuje, šéfa kontrarozvědky pětkrát odmítl jmenovat generálem. Premiér Andrej Babiš (ANO) tento týden uvedl, že kabinet opět navrhne Koudelkovo povýšení do hodnosti generála. Vláda o tom bude rozhodovat v pondělí. Rovněž udělování státních vyznamenání patří mezi pravomoci prezidenta.

Aktualizováno před 56 minutami

Inspekce obvinila tři policejní důstojníky z vynášení informací podnikatelům

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila tři policejní důstojníky kvůli rozsáhlému úniku informací. Podle inspekce movitým podnikatelům poskytovali informace o tom, zda jsou tyto osoby, případně jimi ovládané společnosti, prověřované. Kromě tří policejních důstojníků v činné službě byli obviněni i dva bývalí policisté, jeden civilista a jedna firma. Na webu GIBS o tom v pátek informovala její mluvčí Ivana Nguyenová. Dozor nad vyšetřováním případu má Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

Podle České televize a Českého rozhlasu případ souvisí s kauzou lobbisty Tomáše Horáčka, který je stíhán za korupci při zadávání nemocničních zakázek.

V případě získání informací o policejním prověřování z neveřejných evidencí mohli podnikatelé ovlivnit trestní řízení ve svůj prospěch nebo dosáhnout zmaření jednotlivých úkonů. "Podnikatelé za poskytování této 'ochrany' zaplatili minimálně jeden milion korun," uvedla Nguyenová.

Dva ze tří obviněných důstojníků slouží v ostravské expozituře Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Třetí u hospodářské kriminální policie na krajském policejním ředitelství Moravskoslezského kraje. Obviněny byly i čtyři další osoby, z toho dva bývalí policisté a jedna právnická osoba. Všichni jsou stíháni na svobodě.

Stíhání proti nim je vedeno kvůli neoprávněnému přístupu k počítačovému systému a nosičům informací, zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku a podplacení. V případě pravomocného rozsudku hrozí obviněným tři roky až deset let vězení.

Podle zdrojů webu iROZHLAS.cz stíhaní policisté Horáčkovi poskytovali informace z interních databází, informovali ho o připravovaných zásazích a údajně ho vedli jako informátora. Mezi obviněnými jsou podle serveru soukromí detektivové, kteří Horáčkovi zajišťovali například ochranu proti odposlechům.

Zdroj: ČTK
Další zprávy