Praha – Bývalý exekutor Tomáš Vrána bleskově zareagoval na včerejší zprávu o tom, že na něj jeden z jeho bývalých "klientů" podává návrh na exekuci, a uhradil mu zhruba 130 tisíc, které mu dlužil. I přesto protistrana návrh na exekuci stahovat nebude. Stále totiž požaduje náklady na zahájené exekuční řízení, které se pohybují v řádech jednotek tisíc korun.
"Peníze jsem poslal včera. Nikdy jsem přitom nerozporoval rozhodnutí soudů, že je má protistrana dostat. Jen jsem potřeboval mít jasno, jestli je mám platit já, nebo můj nástupce v exekutorském úřadě," řekl Vrána online deníku Aktuálně.cz. Ten v minulosti vybudoval v Přerově jeden z největších exekutorských úřadů v Česku, ale na konci letošního března po nátlaku ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve funkci soudního exekutora skončil.
V tomto případě došlo podle Vrány ke "komunikačnímu šumu" mezi jeho právní zástupkyní a právníky bývalého "klienta", což je podle něj důvod, proč peníze neposlal dříve. Vrána říká, počítal s uhrazením dlužné částky vždy, jen čekal na rozhodnutí soudů, za kým jdou jeho závazky z jeho předešlé exekutorské praxe. Podle jeho slov je to už nyní jasné a rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě z letošního roku mluví jasně. "Když to zjednoduším, tak soud řekl, že co jsem si začal, jde za mnou. Negativa i pozitiva," říká Vrána.
Peníze dorazily, ale návrh nestáhneme
K platbě ale přistoupil až v momentě, kdy se o návrhu na exekuci na svou osobu dočetl včera v médiích. Že peníze od Vrány dorazily, potvrdil online deníku Aktuálně.cz právník Petr Němec, který zastupuje muže, jemuž Vrána peníze dlužil.
"Návrh na exekuci ale stahovat nebudeme. Tomáš Vrána totiž neuhradil náklady exekuce," říká Němec. Podle něj měl bývalý "král exekutorů" v posledních měsících několik příležitostí, jak zaplatit (včetně předžalobní výzvy s vyčíslením dluhu), nikdy to ale neudělal. Vrána si ale žádného dalšího dluhu není vědomý. "Nedokážu si ani představit náklady, které mohly vzniknout na exekuci, ke kterému nedošlo," říká. Celou věc bude řešit Okresní soud v Olomouci, ke kterém je návrh na exekuci podaný.
Celý spor je vyústěním kauzy, která začala běžet v roce 2011. Tehdy Nejvyšší soud konstatoval, že rozhodčí doložky jsou neplatné, pokud konkrétně neobsahují jméno rozhodce.
V krajním případě může pozastavení těchto protiprávních exekucí vést až k úplnému zbavení se původně vymáhaného dluhu. Neplatně vedená exekuce totiž nemusí prodlužovat promlčecí lhůtu, s čímž ve svém usnesení z konce října souhlasil i Ústavní soud.
Problémové předání miliardového úřadu
Vrána stál v čele Exekutorského úřadu Přerov od roku 2001 až do letošního března. V dubnu ho ve vedení úřadu vystřídal Lukáš Jícha. O odvolání Vrány usiloval ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který na exekutora loni kvůli stížnostem podal kárnou žalobu.
Předávání Exekutorského úřadu Přerov, který v Česku patří mezi tři největší takové instituce, doprovázely neshody pracovníků. Kvůli tomu v sídle úřadu zasahovala policie. Zároveň tehdy padla trestní oznámení. Jícha svého předchůdce Vránu obvinil ze zpronevěry několika milionů korun.
Přerovský exekutorský úřad zaměstnává zhruba dvě stovky lidí a ročně řeší 60 000 nových exekucí. Jeho roční obrat činí téměř dvě miliardy korun.
