Země, kde klesají ceny. Bulharsko, strašák podle ČNB

Tereza Holanová Tereza Holanová
5. 5. 2014 17:00
Bulhaři mají nižší kupní sílu než Turci nebo Černohorci, vedle deflace je trápí nezaměstnanost i protivládní protesty. Mohou i přesto usilovat o euro?
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Aktuálně.cz

Sofie - Dohnat Řecko bylo před dvaceti lety snem mnoha bulharských ekonomů i obyčejných lidí. Dnes jejich vzor balancuje na hraně bankrotu, zatímco do Bulharska přivedla recese nové investory a balkánská země se - stejně jako sousední Rumunsko - poohlíží po euru.

Vstupu do eurozóny by podle expertů neměla bránit ani deflace. Právě v Bulharsku probíhá - podle členů bankovní rady České národní banky - ukázkový příklad deflační spirály. Deflaci sice hlásí osm zemí Evropské unie, ale bulharský pokles cen byl v březnu největší.

"Stát se součástí eurozóny je pro nás z dlouhodobého hlediska důležitější než členství v Schengenském prostoru," uvedl například ředitel bulharské pobočky Evropské rady pro zahraniční vztahy Dimitar Bechev.

Ten připomíná, že Bulharsko už do eurozóny prakticky patří - tamní měna je totiž pevně navázaná na euro. "Když se tedy eurozóna potýká s problémy, tak nás to přímo ovlivňuje. Dokud nepřejdeme na euro, tak ale nemáme žádné záruky," prohlásil. Vstupem do měnové unie by navíc země podle něj vyslala investorům pozitivní signál.

Pokud srovnáme země Unie podle toho, kolik zboží si mohou lidé z výplaty skutečně koupit, tak se Bulharsko drží na chvostu EU. Lépe se podle údajů Eurostatu mají dokonce obyvatelé Černé Hory nebo Turecka.

"Možnost, že by Bulharsko přijalo euro, je poměrně reálná. Kdo chce teď přijít do eurozóny, je přijatý s otevřenou náručí. A euro je dneska primárně politická věc," myslí si specialista na ekonomickou geografii Balkánu Milan Damborský.

Přechodu na euro tedy podle něj nebrání ani skutečnost, že na rozdíl od Česka je bulharská ekonomika teprve "v poločase restrukturalizace" nebo že jde o nejchudší zemi v celé Evropské unii.

Za drahotu může i nedostatek supermarketů

Pokud srovnáme země Unie podle toho, kolik zboží si mohou lidé z výplaty skutečně koupit, tak se Bulharsko drží na chvostu EU. Lépe se podle údajů Eurostatu mají dokonce obyvatelé Černé Hory nebo Turecka.

Kdyby se průměrný Bulhar rozhodl v roce 2012 utratit celou svoji výplatu za chleba, pořídí ho podle analýzy online deníku Aktuálně.cz 552,5 kilogramů. Pro srovnání: Čech by si koupil 1081,6 kilogramů. Ještě markantnější by byl rozdíl u brambor. Bulhar by si jich z výplaty koupil 740 kilo, Čech 2343 kilo.

Damborský ale zdůrazňuje, že tato čísla mohou být zkreslená vysokým podílem šedé ekonomiky v Bulharsku.

"Spoustu základních věcí si tu vypěstují, takže to vůbec neprochází trhem. Na venkově funguje ještě ten klasický systém, kdy si lidé směňují věci mezi sebou," uvádí. Potraviny se navíc prodávají za relativně vysoké ceny. Podle Damborského je to proto, že na bulharském trhu funguje málo obchodních sítí.

Milan Damborský
Milan Damborský | Foto: Aktuálně.cz

"Příkladem může být Slovensko v devadesátých letech. Slováci měli snahu chránit maloobchodní firmy před řetězci, kdežto Česko je na trh pustilo naplno a konkurence přirozeně snížila ceny," vysvětluje.

Méně turistů - ekonomický šok

Poslední místo zaujímá Bulharsko i v žebříčku EU podle hrubého domácího produktu na obyvatele. Ten se v balkánské zemi podle Eurostatu pohybuje na 47 procentech unijního průměru, což je méně než u Chorvatska, nejnovějšího člena EU.

Do roku 1990 byl významným zdrojem příjmů cestovní ruch, následně ale návštěvnost v některých střediscích podle Damborského spadla o více než padesát procent.

"Turistům z východní Evropy tato destinace nenabídla nic nového a návštěvníkům ze Západu chyběl dostatečný standard, který se jim nabízel v nepoměrně bližších destinacích. To byl rozhodně jeden z ekonomických šoků," vysvětluje.

Dalším problémem je nezaměstnanost, která je v Bulharsku podle lednových čísel (13,1 procenta) sedmá nejvyšší v EU.

Navzdory tomu, že je Bulharsko obecně považované za outsidera Unie, zvládlo finanční či dluhovou krizi lépe než řada dalších zemí. Na rozdíl od Řecka nebo Španělska země nedoplatila na nedůvěru investorů.

Bulharsko se navíc v únoru jako jedna z šesti zemí EU potýkalo s deflací, pokles cen tu byl meziročně nejvyšší v Unii, činil 2,1 procenta. Deflaci hlásí Bulharsko už od podzimu, důvodem je podobně jako v Česku zlevnění energií.

Na rozdíl od Česka ale bulharská centrální banka na klesající ceny zatím nijak nereagovala. Důvodem je kursový režim currency board, v rámci něhož Bulhaři v roce 1997 svoji levu navázali nejprve na německou marku, později na euro.

Podle Damborského se Bulhaři deflací ani tolik nezabývají. "Bulharsko je v poločase restrukturalizace a teprve provádí základní velké reformy, vládní krize jsou zde mnohem hlubší, takže si myslím, že pro to vůbec nemají prostor," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Krize eurozóny pomohla

Přestože je Bulharsko obecně považované za outsidera Evropské unie, zvládlo finanční či dluhovou krizi lépe než řada dalších zemí.

Na rozdíl od Řecka nebo Španělska nedoplatilo na nedůvěru investorů, která se projevila například na vysokých úrocích z dlouhodobých vládních dluhopisů. Bulharsko naopak podle Damborského spoustu podnikatelů přitáhlo, protože tamní pracovní síla zůstává levnější než v Česku nebo Polsku.

Země se také může chlubit jedním z nejnižších vládních dluhů v EU, který loni podle Evropské komise činil 19,4 procenta HDP. Kabinet nemá problém ani s rozpočtovým schodkem (1,3 procenta HDP).

Bulharsko ovšem stejně jako Česko nebo Polsko pocítilo propad vývozu do Evropské unie. Utrpělo i stavebnictví. Podle listu The Economist zůstaly na pobřeží Černého moře tisíce neprodaných bytů, které dříve skupovala zvláště ruská střední třída. Až na konci loňského roku zaznamenalo stavebnictví mezičtvrtletní růst. Absolutní čísla se ale stále ještě pohybují na 84 procentech průměru za rok 2010 (podobná situace panuje i v Česku).

„U nás komunistická strana po roce 1990 skončila, má sice vysoké procento, ale zatím nikdy nevládla. Zde se transformovala do Bulharské socialistické strany a fakticky bych to spíše přirovnal k našemu roku 1968. Levicovost v systému tam dost zůstala,“ říká odborník na trhy Balkánu Milan Damborský.

Levné, přesto příliš drahé

Mediální pozornost Bulharsko naposledy přitáhlo na počátku loňského roku kvůli masovým demonstracím proti vysokým cenám elektřiny a teplé vody. Protesty vedly nakonec k rezignaci premiéra Bojka Borisova a jeho vlády.

"Problémem Bulharska nejsou ani tolik ceny energií jako spíše nízké příjmy. Když srovnáte ceny elektřiny u nás a v dalších zemích Evropské unie, platíme téměř nejméně," zdůrazňuje bývalý ministr zahraničí Bulharska Ivailo Kalfin.

Jedním z důvodů demonstrací je podle Damborského převládající víra, že za to, zda lidé mají práci nebo peníze, zodpovídá právě stát.

"V Česku komunistická strana po roce 1989 ve vládě skončila - má sice vysoké procento ve Sněmovně, ale zatím nikdy nevládla. V Bulharsku se transformovala do Bulharské socialistické strany a fakticky bych to spíše přirovnal k našemu roku 1968. Levicovost v systému tam dost zůstala," říká.

Přečtěte si také rozhovor se specialistou na ekonomickou geografii Balkánu.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Auto se u Hluboké nad Vltavou srazilo s vlakem, řidička nepřežila

Na železničním přejezdu nedaleko Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku se dnes v podvečer srazil vlak a osobní auto, sdělil mluvčí policie Milan Bajcura. Osmačtyřicetiletá řidička osobního auta zemřela, zřejmě přehlédla výstražná světla. Nehoda se podle webu Českých drah stala na trati spojující Strakonice a České Budějovice, provoz na ní byl na čtyři hodiny přerušen. Ve vlaku cestovalo 75 lidí, nikdo z nich se nezranil.

Vozidlo značky BMW zůstalo po nehodě rozdrcené. "Řidička na přejezd vjížděla ve směru od obce Dasný směrem k Hluboké nad Vltavou, pravděpodobně přehlédla světelné a zvukové výstražné zařízení," řekl Bajcura. Přejezd byl bez závor, auto srazil rychlík přijíždějící od Českých Budějovic.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Požár v jaderném provozu v Íránu způsobil velké škody

Požár, který propukl ve čtvrtek v jaderném provozu v íránském Natanzu, způsobil rozsáhlé škody, jež by mohly zpomalit vývoj pokročilých odstředivek na obohacování uranu. Dnes to podle íránských médií uvedl íránský jaderný činitel. Velitel námořnictva íránských revolučních gard Alírezá Tangsírí mezitím podle agentury Reuters prohlásil, že Írán má podzemní "raketová města" na moři i pevnině podél pobřeží Perského zálivu a Ománského zálivu, které by mohly být "noční můrou" pro nepřátele Íránu.

Íránská nejvyšší bezpečnostní rada v pátek uvedla, že příčinu požáru zná, ale podrobnosti oznámí později. Někteří íránští představitelé poznamenali, že za požárem mohl stát kybernetický útok a jeden varoval, že Teherán proti zemím, které budou takové útoky páchat, podnikne odvetná opatření.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Chorvatské volby do parlamentu skončily, vítězem je zřejmě vládní HDZ

Hlasování v sobotních parlamentních volbách v Chorvatsku skončilo. Podle průzkumu státní televize mezi voliči opouštějícími volební místnosti zvítězilo vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ), které by mělo získat 61 z celkových 151 křesel. Opoziční Sociálnědemokratické straně (SDP) a jejím menším spojencům by mělo připadnout 44 křesel, napsala agentura Reuters.

Na třetím místě podle průzkumu skončilo euroskeptické Vlastenecké hnutí (DP), které by v parlamentu mělo získat 16 zástupců.

Mnoho analytiků se podle Reuters domnívá, že koalici budou nakonec muset sestavovat obě nejsilnější strany, protože vytvořit stabilní vládu s menšími partnery jako DP by bylo obtížné. Vůdci obou velkých stran ale doposud možnost velké koalice odmítali.

Další zprávy