Prouza: Česko zaplatí za Brexit miliardy ročně, rozpočet EU se bude muset obejít bez britských peněz

Janis Aliapulios Janis Aliapulios
11. 7. 2016 19:09
Přímý dopad Brexitu na českou ekonomiku bude zanedbatelný, Česko ale mnohem více pocítí konec příspěvků Velké Británie do evropského rozpočtu, tvrdí státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Jednání o budoucím vztahu EU a Velké Británie začnou až poté, co Britové oficiálně oznámí, že chtějí z Unie odejít. Stát by se to mohlo letos na podzim a proces bude trvat nejméně dva roky. Změnám se nevyhnou ani evropské instituce.
Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. | Foto: Matej Slávik

Praha - Už teď je jasné, že Česko kvůli Brexitu - tedy vystoupení Velké Británie z Evropské unie - bude přicházet o miliardy korun ročně. Důvodem přitom nebude výpadek ve vzájemném obchodu. Česko mnohem více zasáhne, že Velká Británie přestane přispívat do rozpočtu EU.

"Velká Británie se v roce 2014 podílela na příspěvcích do evropského rozpočtu zhruba deseti procenty. I po odečtení peněz, které z něj získala zpět, je řeč o více než sedmi miliardách eur ročně. To je podstatná částka, a jestliže se zmenší, může dojít k určitému přerozdělení," řekl ředitel Citibank pro Česko a Slovensko Michal Nebeský na pondělní konferenci nazvané Dopady Brexitu (nejen) na byznys.

Podle Nebeského by to bylo riziko především pro země, které jsou čistými příjemci peněz z EU, tedy i Česko. Totéž tvrdí i státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

"Kdyby současné období trvalo déle než do roku 2020, šlo by o desítky miliard korun. O novém období od roku 2021 se ale ještě jedná, takže ten skutečný dopad bude nižší. Pokud chcete číslo, půjde o několik miliard korun ročně," odhadl Prouza.

Upozornil ale, že důvodem nižších čistých příjmů Česka z rozpočtu EU nebude jen Brexit, ale také fakt, že Česko bohatne a postupně ztrácí nárok na část evropských peněz určených na takzvanou kohezi, tedy soudržnost.

Výpadek vzájemného obchodu české firmy podle Prouzy tolik nepoškodí. I v případě, že by si nenašly žádnou náhradu za britský trh, zpomalilo by to růst českého HDP o pouhou čtvrtinu procentního bodu a propad počtu pracovních míst by činil jen několik set, tvrdí Prouza.

Občané Velké Británie si sice v referendu 23. června odhlasovali odchod z Evropské unie, jejich země ale zatím žádost o vystoupení nepodala. Začátek vyjednávání o podobě budoucích vzájemných vztahů včetně těch ekonomických se tedy odkládá.

"Teď je primárně na Britech, aby řekli, jakou mají ambici. Země sedmadvacítky nebudou Velké Británii něco nabízet, Britové musejí nejdříve říci, co chtějí, a pak se můžeme bavit o tom, jakou to má cenu," řekl Prouza.

Podle něj Britové proces, který bude trvat nejméně dva roky, zahájí nejdříve v září nebo v říjnu.

Nejdřív rozvod, až pak nová dohoda

Poté, co Britové oficiálně oznámí, že chtějí z EU odejít, začne kromě samotného procesu vystoupení také vyjednávání o tom, jaký bude vztah Velké Británie s EU dál.

"Jsou to dva oddělené procesy. Nejdříve musí být dotažen ten rozvod a teprve potom se uzavře nová dohoda. Chvilku tedy bude Velká Británie třetí zemí bez speciálních povinností a výhod," řekl státní tajemník.

Podle advokátky Hany Čekalové z advokátní kanceláře Squire Patton Boggs nebudou moci vzájemné vztahy Velké Británie s Evropskou unií vycházet ani z jednoho ze dvou hlavních modelů, které dnes používají státy stojící mimo EU.

"Švýcarský model je založen na zhruba 120 bilaterálních smlouvách. Takové množství dohod není možné za dva roky stihnout uzavřít. Norský model pak mimo jiné stojí na přispívání do rozpočtu EU. Zastánci Brexitu v kampani před referendem ale platby do EU odmítali," řekla Čekalová.

Zkušenosti s Grónskem

Změnám se nevyhnou ani evropské instituce, ve kterých je Velká Británie zastoupena. Podle proděkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy a zároveň vedoucího katedry evropského práva Michala Tomáška možná budou chtít některé členské země v souvislosti s Brexitem vyvolat diskusi o tom, zda jsou v Evropském parlamentu a Radě EU dostatečně zastoupeny.

Tomášek také připomněl, že EU už má zkušenosti s vystoupením územních celků například v podobě Grónska. Zatím ale šlo vždy o území spravovaná suverénním státem, nikoli o členskou zemi samotnou.

Otázkou, která po Brexitu zůstává, je také to, jak bude v projektu Evropské unie pokračovat zbylých 27 členů. Podle státního tajemníka Prouzy by si Česko mělo v této souvislosti uvědomit, že je součástí EU.

"Evropa jsme i my. To je věc, na kterou zapomínáme. My se často vnímáme jako ti úspěšní a hodní, a Brusel jsou ti zlí. Pak se nám to vrací v nedůvěře a v tom, že nás řada partnerů nebere vážně," řekl Prouza.

Rasistické útoky na Poláky a další imigranty v Británii mě nepřekvapily, nenávistné výpady se teď dějí v každé společnosti, říká Michael Žantovský. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Brémy podlehly Frankfurtu 0:3, Pavlenka inkasoval po 342 minutách

Fotbalisté Brém v dohrávce 24. kola německé ligy podlehli Frankfurtu 0:3 a zůstali na předposledním místě tabulky. Brankář Jiří Pavlenka byl v bundeslize překonán po 342 minutách, celý zápas za domácí Werder odehrál i krajní obránce Theodor Gebre Selassie.

Brémy prohrály poprvé po třech ligových zápasech a ztrácí dva body na šestnáctý Düsseldorf, který drží barážovou pozici. Eintracht zvítězil podruhé za sebou a poskočil na 11. příčku.

Domácí si v úvodním poločase vytvořili víc nebezpečných šancí než soupeř, ale brankář Trapp zneškodnil dalekonosnou ránu Klaasena nebo Selkeho pokus z úhlu.

Druhé dějství jasně patřilo Frankfurtu. V 61. minutě si na Kostičův centr naskočil Silva a přesnou hlavičkou překonal Pavlenku. Reprezentační gólman podruhé inkasoval v 81. minutě z rohu od nepokrytého Ilsankera a hostující náhradník ještě v poslední minutě uzavřel skóre hlavou.

Hráči Werderu potvrdili pozici nejhoršího domácího týmu německé ligy, v aktuální sezoně na Weserstadionu ze 14 utkání získali pouhých šest bodů a vyhráli jen v září nad Augsburgem (3:2).

před 2 hodinami

V případě Maddie McCannové, jež zmizela před třinácti lety, je podezřelý Němec

Němečtí vyšetřovatelé podezřívají z vraždy britské dívky Maddie McCannové, která zmizela před 13 lety při rodinné dovolené v Portugalsku, 43letého muže z Německa. Vyšetřování otevřelo státní zastupitelství v Braunschweigu, informoval dnes Spolkový kriminální úřad. Podezřelý, který byl už v minulosti podle agentury DPA vícekrát trestán kvůli sexuálním deliktům i na dětech, si v současnosti odpykává víceletý trest ve vězení.

Tehdy tříletá Madeleine McCannová zmizela v květnu 2007 z apartmánu v turistickém komplexu v Praia da Luz u jihoportugalského města Lagos v regionu Algarve. Její rodiče byli tehdy na večeři v blízké restauraci. O osud dívenky se zajímala média na celém světě. 

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
Další zprávy