Bankovní rada České národní banky ve středu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí České národní banky Petra Krmelová. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Bankovní rada ve středu také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Pro ponechání základní úrokové sazby na nynější úrovni ve středu hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady České národní banky. Na příštím jednání v únoru 2023 se rozhodne o tom, zda centrální banka sazby zvýší, nebo je nechá na současné úrovni. Vyplynulo to z vyjádření guvernéra České národní banky Aleše Michla na tiskové konferenci po jednání rady.

Česká národní banka ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Jedná se o procentuální sazbu, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Analytici zachování sedmiprocentní sazby očekávali. Například Jaromír Gec z Komerční banky předpokládá, že na stejné úrovni zůstane základní sazba až do srpna příštího roku, kdy se začne postupně snižovat. Michl na předchozích jednáních bankovní rady upozorňoval, že sazby zůstanou zvýšené delší dobu, dokud se nepodaří plně dostat pod kontrolu inflaci. V listopadu bylo tempo růstu cen 16,2 procenta.