Schodek rozpočtu, ilustrační obrázek. | Foto: Shutterstock

Snížení schodku státního rozpočtu

• Letos ministerstvo financí počítá se schodkem 7,7 procenta HDP, příští rok s pěti procenty. Vznikající vláda chce co nejrychleji přejít na deficit ve výši tří procent HDP. Konkrétní termín ale neuvádí. 

"Veřejné finance dosud jely v módu, jenž se vytvořil v reakci na loňský příchod pandemie a jehož podstatou je uvolněná rozpočtová politika. Ta ekonomice dává prorůstové impulsy, jež se ale také přetavují do inflačních tlaků. Takové nastavení rozpočtové politiky je zároveň samozřejmě spojeno s hlubokými rozpočtovými schodky a s dynamickým nárůstem veřejného dluhu a s vyššími náklady na jeho obsluhu do budoucna," vysvětluje Radomír Jáč, hlavní ekonom, Generali Investments.

Snížení schodku veřejných financí ke třem procentům HDP je podle něj žádoucí střednědobý cíl, jehož ovšem vzhledem k rozměru aktuálního schodku nelze dosáhnout v nějakém krátkém časovém horizontu. 

• Snížení schodku rozpočtu i zakotvení v Evropě. K čemu se zavázala příští vláda

"Termín pro dosažení tříprocentního schodku v plánech vznikající vlády stanoven zatím nebyl, pokud by se to ale podařilo do roku 2025, tedy do konce volebního období, tak by to podle mého názoru byl v zásadě úspěch. Jinými slovy: neumím si představit, že se schodek přiblíží třem procentům dříve než v roce 2024 a zkušenosti z vývoje po finanční krizi 2008 a 2009 ukazují, že příliš rychlé snižování schodku může být kontraproduktivní jak z pohledu dopadů na ekonomiku, tak z pohledu politické podpory pro takové kroky ve veřejnosti," uvádí Jáč.

• Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka je ale snižování schodků státních rozpočtů v následujících letech v kombinaci s úlevami v daňové a odvodové oblasti neřešitelný úkol.

"Vláda by si neměla stanovovat nereálné cíle. Spíše by se hodilo zmrazit daně a odvody na současných úrovních po celé volební období. To může být doprovázeno postupným ozdravováním státních financí. Tempo snižování schodků by však nemělo přesáhnout 50 miliard korun ročně. Jinak by hrozilo podvázání ekonomického růstu," doplňuje Křeček.