Daniel Prokop | Foto: DVTV

Daniel Prokop, sociolog

• Je podle vás běžné, aby se nejbohatší muž země se zájmy v mnoha oblastech ekonomiky vyjadřoval ke společensko-politickým otázkám? Nemůže to příprava na politickou kariéru, kterou však zatím vylučuje?

Myslím, že jistá politická orientace podnikatelů a nejbohatších lidí je běžná. Je zajímavé si všimnout, že se na Západě podnikatelé ve službách, které jsou závislé na poptávce a image, většinou orientují spíše liberálním směrem, a těžaři a vlastníci kapitálu, který je závislý na spolupráci se státem a jistém čerpání veřejných zdrojů, jsou většinou zastánci status quo a konzervativnějších postojů.

Samozřejmě existují výjimky. Ale tento trend něco naznačuje. Pravicově konzervativnější postoje podnikatelů, kteří jsou závislí na deregulaci, nezohledňování negativních externalit podnikání na společnost atd., jsou běžné, stejně jako liberálnější postoje většiny těch, kteří jsou závislí na poptávce zejména ve světě on-line služeb s mladší klientelou.

• Jak z vašeho pohledu hodnotíte Kellnerovu kritiku evropského rovnostářství a "ideologie nárokovosti"?

Neodpovídá empirickým faktům. Tyto postoje měří výzkum European Value Survey. Když srovnáme celoevropská data z let 1999, kdy Petr Kellner bohatnul a v roce 2017, tak se ukazuje, že většina postojů k rovnostářství se vůbec nezměnila. A pokud tak opačným směrem - například ubylo lidí, kteří jsou přesvědčeni, že je důležité snižovat příjmové nerovnosti, mírně vzrostlo přesvědčení, že konkurence je dobrá věc. V podstatě se nezměnily postoje ohledně toho, zda je ponižující přijmout peníze bez práce a zda z zabezpečení člověka má zodpovědnost stát či jedinec. Tam také spíše k zásluhovosti, jestli něco.   

Neplatí to ani v politice - třeba efektivní míra korporátního danění se proti 90. letům snížila asi o šest procentních bodů. Podle mne je to tedy mýtus. Možná zčásti využívaný i pro omezení snahy zohlednit negativní externality některých typů podnikání, aby nedopadaly na společnost.

Na druhé straně Petr Kellner samozřejmě není sám z mužů nad 50 let, kteří toto cítí. Myslím, že ale spíše reagují na některé možná příliš paternalistické opatření, jak redukovat genderované nerovnosti, které jsou reálné, ale jejich řešení nemusí být primárně v kvótách apod., ale zajištění rovnosti šancí a volby. Na to musí liberální část světa brát zřetel - stejně jako na to, že tradice nemusí být vždy špatná věc, jakkoli je i ona dohodou a ne žádnou přirozeností.

• Na co podle vás naráží při svých slovech o ohrožení současné stability?

To nevím. Současnou stabilitu ohrožuje řada věcí - změna klimatu, která postupuje rychleji než ve většině predikcí od roku 1994. Pravicové autoritářství a jeho omezování ústavní demokracie - akademické nezávislosti, nezávislosti soudů a médií - v Maďarsku vše toto vidíme. Vznik nových sociálních tříd, které mají pocit, že propadají v globalizaci. To vše jsou zásadní problémy pro budoucnost a prosperitu Evropy. Ale nemyslím, že na ně Petr Kellner naráží.