Velcí farmáři by měli hospodařit v souladu s veřejným zájmem, říká zemědělský expert

Aktualizováno 19. 12. 2018 14:43
Jaká opatření by byla smysluplná pro zmírnění rizik spojených se suchem? Co si myslí o dotacích pro velké farmy? Neměla by být finanční podpora omezena jen na malé a střední podniky? Na dotazy čtenářů Aktuálně.cz odpovídal v on-line rozhovoru expert na otázky zemědělství Petr Havel.
Mají mít velké firmy nárok na dotace? Ptejte se experta.
Rozhovor skončil
Na otázky čtenářů ke společné zemědělské politice EU, dotacím a bojem s následky sucha odpovídal odborník na agrární problematiku Petr Havel.
Přečíst si rozhovor

Zrušit zemědělské dotace, jak to někteří politici i část veřejnosti navrhuje, není možné, protože dotuje celý svět, upozorňuje Havel. Je ale důležité, aby dotace napomáhaly veřejnému zájmu, tedy zachování krajiny v dobrém stavu, rozvoji venkova či zaměstnanosti.

Dotace by měli dostávat hlavně malí a středně velcí farmáři, i když finanční pomoc velkým farmám, hospodařícím v souladu s veřejným zájmem, by dotace nemusely být omezovány. Velikost farmy ale není tím jediným a správným měřítkem.

Důležité je podle Havla v rámci zemědělských aktivit zachovat pestrost krajiny, která je pak odolnější i proti erozi. Už plochu 30 ha, nad kterou nesmějí být dle opatření, jež v ČR vstoupí v platnost v roce 2020, pěstovány monokultury, považuje za příliš velkou.

Zemědělci, kteří obohacují půdu organickou hmotou nebo prosazují přístup citlivý k přírodě i zvířatům, by podle Havla měli být nějakým způsobem zvýhodněni. Menší zemědělec, který v případě rodinných farem nemá zájem půdu a krajinu ničit, protože ji chce předat svým dětem, je i "přirozenějším ochráncem přírody" nežli ten velký.

Mají mít velké firmy nárok na dotace? Ptejte se experta.

Rozhovor skončil
19. 12. 2018
Ptá se: Antonín Stojan

Jsme rodinná firma ,hospodaříme na 285O ha mame 1750 ks dobytka z toho 57O dojných krav,
pěstujeme 14 plodin včetně chmele, Nejsme v žadné organizaci .

Jsme malý nebo velcí. V celé Evopě se farmy zvetšují.

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den, hned na počátku se omlouvám za stručnější odpovědi všem - otázek je moc a času málo.... pokud se týká Vaší farmy, problém podle mne není ve velikosti, ale v přístupu, čili nedělil bych na malé a velké, ale odpovědné a neodpovědné zemědělce - a když máte živočišnou produkce a chmel a jistě jste skuteční zemědělci, pak Vás a Vám podobným by se podpory týkat měly....

19. 12. 2018
Ptá se: Kamil z Hané

Znám případ, kdy soukromý zemědělec a další dva příbuzní měli RD centrálně vytápěny kotlíky na zemní plyn. V rámci "ekologických" dotací si místo toho pořídili nové kotlíky na spalování obilí. A je tu paradoxní situace -vlastník ( zemědělec) dostane od státu dotaci, za kterou si vypěstuje obilí na otop a ušetří za plyn. Navíc ještě okolí je obtěžováno zápachem , připomínajícím pach při výrobě cikorky.
To vše bylo díky neschopnosti ministerských úředníků zcela legální. Doporučuji dotace ať už z EU nebo z vlastních zdrojů zcela zrušit . Během několika let by se přestali rozevírat nůžky mezi podnikateli a jejich zaměstnanci a podnikatelé by se naučili jezdit na dovolenou jen jednou v roce a i auta by měli tuzemské. A kdo se nedokáže uživit, doplní jen poptávku na zaměstnance úspěšných podnikatelů.

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den, o zrušení dotací mluví mnozí, problém je, že dotuje celý svět, včetně USA, Číny, Japonska, Ruska atd.... čili dotace asi zrušit nepůjde, je ale důležité, když už jsou, aby napomáhaly veřejnému zájmu.... zachování krajiny v dobrém stavu, rozvoji venkova, zaměstnanosti atd.

19. 12. 2018
Ptá se: Eliška Hudcová

Dotace na plochu berou všichni zemědělci. Ti co mají 10 ha i Ty farmy co mají stovky ha. Malé zemědělec do 30 ha musí mít 3 plodiny, kdy hlavní nesmí přesáhnout 75 procent plochy. Musí tedy pole pokud je má v kuse rozdělit na 3 kousky a oset třemi plodinamy. Následně je odlišně ošetřovat a i jindy sklízet. Vznikají mu tak vyšší náklady na trojí ošetřování, sklizeň, spotřebuje na to více času. Pokud by mohl mít jednu plodinu, bylo by to pro něj jednodušší. Naopak velký podnik který má třeba výměru jednoho pole větší, třeba ke 100 ha. (několik honů velkých v součtu třeba 800 - 2000 ha) bere stejnou dotaci na plochu jako ten malý, který je oproti malému tedy zvýhodněn. Chcete podporovat malé zemědělce a touto politikou je tedy oproti velkým znevýhodňujete.
Velký zemědělec stejně nemůže sít jednu plodinu, protože toho má tolik, že by nestačil v termínech sít, ošetřovat, sklízet. Automaticky si pole oseje jinými plodinami, aby vše stihl postupně. např. řepka pšenice na podzim, ječmen, hořcice, kukuřice .... na jaře. takže stíhá. Malý zemědělec 30 ha je schopen pole oset jednou plodinou a nemusel by se zaobírat třemi plodinami. Nesmyslná politika EU pro malé zemědělce do 20ha - 2 plodiny, do 30 ha. - 3 plodiny.

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den - ano, dotace na plochu je fakticky "nároková", kdo splní, ten může dotace čerpat. Samozřejmě nepěstují ani velké, ani malé podniky jen jednu plodinu, je to také o rozkladu rizik, vždy je správná určitá diverzifikace a to se dělo odjakživa. Není to ale jen o struktuře plodin, ale o pestrosti krajiny, která je odolnější například vůči vodní erozi. Pestrost je tak v zájmu všech, a pokud se týká plochy monokultur plodin, pak nedávno bylo i v ČR přijato opatření (platit má od roku 2020), že monokultury nesmějí být pěstovány na ploše větší než 30 ha. I to je ale hodně, uvážíme-li, že průměrná velikost celé farmy v EU je 16,6 ha a jistě se tam také nepěstuje jen jedna plodina...

19. 12. 2018
Ptá se: Jirka

Dobrý den, pane Havle. Myslím, že je správné omezit dotace pro velké agroprůmyslové holdingy, ale je správné omezit dotace i pro velké podniky, které např. dlouhodobě hospodaří v systému ekologického zemědělství, mají diverzifikovanou výrobu, finalizují svoji produkci apod.? Nenarušuje to jiné priority Společné zemědělské politiky? Děkuji za odpověď..

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den, již jsem naznačoval, že nejde jen o velikost, ale také o přístup k zemědělskému hospodaření a naplňování onoho veřejného zájmu, což je trochu obtížně uchopitelný a někdy zneužívaný pojem, z pohledu hospodaření v zemědělství jde ale primárně o to, aby byla půda, zdroje vody, biodiverzita a obecně krajina v takovém stavu, aby nebyla pro budoucí generace "vybydlená". Čili velkým podnikům hospodařícím v souladu s veřejným zájmem bych podpory neomezoval....a ostatně je to právě i priorita EU.... proto je ale diskuse o tom, komu dotace ano a komu ne, docela složitá.

19. 12. 2018
Ptá se: Stanislav Petr

Měly by dotace dostávat firmy (jedno jestli velké či malé), které následně vykáží zisk několikanásobně překračující výši obdržené dotace? Proč je dostávají, když je nepotřebují?

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den, jak už jsem psal, dotace nejsou primárně určeny k vytváření zisku ani k podpoře produkce, to bylo možná po dvou světových válkách v minulém století. No a proč je dostávají? Protože zemědělci dostávají dotace všude na světě, a ne všude je potřebují, třeba v bohatých zemích. Dotace by se mohly zrušit, ale k tomu by byla třeba nějaká dohoda nejen v rámci EU, ale celého světa... a to je skoro nemožné.....

19. 12. 2018
Ptá se: Dalibor Kvita

Dobrý den, nebylo by výhodným opatřením na zvýšení odolnosti farem proti suchu například vyvázání přímých plateb zemědělcům na udržení či zvýšení podílu organické hmoty v obhospodařované půdě?

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den - dobrá otázka, protože samozřejmě bylo. K prevenci rizik sucha nicméně už dnes musí zemědělci i u nás dodržovat takzvané DZES (zásady dobrého zemědělského a environmentálního stavu), je ale pravda, že ty zásady jsou dost formální a měly by se zpřísnit, včetně nějakého zvýhodnění těch zemědělců, kteří obohacují obhospodařovanou půdu organickou hmotou..

19. 12. 2018
Ptá se: Helena

Dobrý den, nemělo by dojít k rozdělení zemědělců na farmáře - přístup citlivý k přírodě i zvířatům a na tovavarniky - průmyslové obhospodařování půdy a extenzivní přístup ke zvířatům? První je přínosem pro přírodu, zvířata i spotřebitele, druhý je v podstatě devastující. Nechápu, proč podporovat pěstování obilí a kukuřice do bioplynek, řepku do nafty atd. Nevidím problém ve velikosti, ale v přístupu. Budoucnost vidím v agrolesnictví a v poskytování dotací pro tento typ hospodaření. Děkuji.

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den - ano - to je přesně ono - nejde primárně o velikost, ale o přístup. A pokud se týká agrolesnictví, děkuji, že ho zmiňujete, protože to je jedna z cest. EU na to dává i dotace, ČR se ale v době ministrování Mariana Jurečky rozhodla takové programy v našem zemědělství nevyužívat. Teď se to už mění a začínají fungovat některé pilotní projekty.

19. 12. 2018
Ptá se: Rudolf Kaller

Dobrý den pane Havel
Myslíte si rovněž, že nájemní / pachtovní/ smlouvy na dobu neurčitou s 10-letou
výpovědní lhůtou jsou betonáží současného velkokapacitního /průmyslového/ zemědělství?
Jakým způsobem se má mladý zemědělec dopracovat k obdělávání půdy? Když přikoupí
do vlastnictví nějaký ten hektar, stejně musí většinou čekat 10 let na vydání k užívání.
Naděje pohasla s přijetím Nového občanského zákoníku a s jeho právní kontinuitou z dob minulých.Malý příspěvek by byl v těchto případech, kdy se mladý zemědělec stal vlastníkem, zákonem stanovit kratší výpovědní dobu / např. 3 roky/ s pozdravem.

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den, pokud se týká pachtovních smluv, tak ty právě zavedla novela Občanského zákoníku v roce 2010, nikde ale není psáno, že mají být desetileté - pachtovní smlouvy, jejichž vzorové znění poskytuje třeba Státní pozemkový úřad, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd nebo Svaz vlastníků půdy ČR právě umožňují vyváženější vztah mezi vlastníkem a uživatelem, konkrétní znění je ale samozřejmě na vzájemné dohodě. Čili i výpovědní lhůta.

19. 12. 2018
Ptá se: Miroslav

Naše vesnice vypadají a fungují jak za minulého režimu. Obrovské postkomunistické zemědělske podniky, které vlastní bývalý soudruzi. Proč by jsme neměli mít tak pěkné vesnice jak v západní Evropě, kde hospodáří většinou malý zemědělci s vztahem k místu, kde žijí. Nám se pořád vštěpuje, že jsou u nás historicky velké farmy a že nejde toto změnit. Historicky v uvozovkách, protože se to vztahuje jen k době vlády komunistů. Mnohokrát delší doba předtím se nepřipomíná. Soudruzi tu v tom to oboru vládnou stále.

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den - tak, jak to líčíte, to sice místy vypadá, ale na řadě míst je to jinak. Nechci vyzvedávat jen zásluhy cechovní organizace Asociace soukromého zemědělství ČR, ale třeba jejich soutěž Farma roku nebo projekt Pestrá krajina ukazuje, že lze dělat zemědělství konkurenceschopně, vytvářet i příjemné prostředí na farmách a jejich okolí a ještě přitom neničit krajinu. Ty ruiny, které převzali v zemědělských restituícch, by dnes člověk nepoznal. Samozřejmě to není jen na farmách zmiňované Asociace, ale je to příklad. Mimochodem - podíl rodinných farem na ploše obhospodařované půdy v ČR i na tvorbě HDP neustále roste, což se ovšem všeobecně moc neví... ale v řadě míst soudruzi vládnou, to ano.

19. 12. 2018
Ptá se: Jan Novák

Dobrý den,

musím předem sdělit, že v zemědělství nejsem zaměstnán ani nejsem podnikatel v tomto oboru.

Podle mne nelze přehlédnout tlak ze strany států, které produkují velké množství zemědělských produktů od menších producentů - myslím, že to je zejména Francie a Polsko. V případě, že nebudou od nějaké velikosti zemědělské podniky u nás konkurence schopné k těmto producentům kvůli jiným podmínkám a výsledek by mohl být asi podobný jako s cukrovary, kdy došlo k jejich likvidaci a převzetí ze strany společností z Francie.
Není v tom také snaha tímto tyto podniky zlikvidovat tím, že nebudou konkurence schopné a místo na trhu je připravováno pro výše uvedené státy a jejich producenty? Prosím o Váš názor, zda za tím není i tento fakt o možnosti prosazení některých producentů na úkor našich zemědělců, kteří jsou větší i s ohledem na historické souvislosti.Přeji hezký den.Honza

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý de, samozřejmě je tam ten tlak a politika. Jenom není pravda, že větší podniky díky tomu nebudou konkurenceschopné díky své velikosti - ale spíše je to o managementu, a pak také - a to je dnes minimálně v EU rozhodující, že o co nejvyšší produkci a konkurenceschopnost za každou cenu nejde, ale jde spíš o zachování krajiny a životního prostředí v nějakém udržitelném stavu, například jako prevenci rizik sucha, nebo i povodní. A v tom je přirozenějším "ochráncem" přírody spíše ten menší zemědělec z místa, který třeba v případě rodinných farem nemá zájem půdu a krajinu ničit, protože jí chce předat svým dětem. A také podniky (nemusí to být nutně rodinné farmy) chce EU podporovat.

19. 12. 2018
Ptá se: Petr

Je proto, aby jsme měli dobré životní prostředí a kvalitní potraviny potřeba dotovat podnikání druhého nejbohatšího Čecha? Nebo i 95. nejbohatšího? Dotaz nemíří jen na Babiše, ale on je prostě nejvíc vidět.
Jsou velké agrární společnosti přínosem pro českou vesnici a přírodu? Tím i pro českou společnost? Je tedy vhodné tyto společnosti dotovat? Je argumentace tím, že produkují levné potraviny při pohledu na obézní (většinou chudé) a následně nemocné (obezita, cukrovka, vysoký tlak) občany zcestná? Těch dotazů by bylo .....
Hezký den
Petr

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den, je o skutečně rozsáhlý okruh otázek a ne zcela jednoznačných odpovědí. Obecně je ale skutečně paradoxní dotovat velmi bohaté podnikatele, zdaleka to al není jen problém ČR a ne jen v zemědělství. Opět je třeba říci, že velikost není tím jediným a možná ani tím správným měřítkem, je to celá škála faktorů, v nichž mimochodem není dokonce ani tak důležitý "střet zájmů", nebo´t ten je v zemědělství přítomen latentně. Obecně jde vždy o míru, jak velikosti, tak střetu, tak vztahu k místu podnikání atd. pro dobré životní prostředí je především důležitý vztah toho kterého podnikatele k místu podnikání, ale samozřejmě ani to, jako ostatně všechno, neplatí stoprocentně.

19. 12. 2018
Ptá se: Davidsson

Já si myslím že dotace pro firmy co pálek přírodu jedy typu Roundap jsou zcela v pořádku a žádoucí. Nebo ne?

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den, jistě víte, že Roundupu v EU i u nás "zvoní hrana". Beru tu vaší nadsázku jako projev nesouhlasu s množstvím používané zemědělské chemie, stejně ale poznámka - kupodivu ve vyspělých zemích EU (EU 15) se Roundupu a chemie obecně používá spíš více, než v ČR.

19. 12. 2018
Ptá se: Ing.Václav Trávníček

Dobrý den,
nemám rád Agrofert. Přesto se domnívám, že budoucnost přeje větším zemědělským firmám, kde ale začíná být problémem kvalifikovaná pracovní síla.

Děkuji

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den, nemyslím si, že budoucnost přeje větším zemědělským firmám, pokud vezmeme jako měřítko ČR. Ve světě sice pravda probíhá koncentrace, ale z mnohem menšího základu co do rozsahu ploch. A navíc se ve světě, někdy až příliš ortodoxně, uplatňuje vyšší ochrana přírody, a to je pro velké firmy spíš problém... vezmete jen značné transportní vzdálenosti při převozech čehokoli kamkoli ve velké firmě.

19. 12. 2018
Ptá se: Stepanek

Dobrý den. Základní dotace na údržbu je hrazena ve stejne výši 6000/ha bez ohledu, zda se jedná o pole v polabi nebo Krkonoších. Pritom obvykla výše pachtu hrazena velkostatky je pouhých 2000Kc/ha. Je nejaky duvod proc neni dotace diferencovavana?

Propachtovavam pole v polabi velkostatku, spodni voda je sice bez dusicnanu, svrchni je ale zamorena Roundupem a postřiky na kukurici+repku a ujezdena, ze do ni nepichnu ryci vidle. Puda je tak vyzdimana, ze musi temer co 2-3 roky vapnit. To opravdu nelze vázat dotace na kvalitu, jakou po sobě příjemce ponechává?

Jak ma stat prospěch ze situace, kdy má zemědělce odvadejiciho daně a nepobirajiciho dotace a na druhou stranu mu v sousedství dotací podpori/zvyhodni souseda?

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den, musím tedy říci, že platby jsou docela dost diferencované - jsou renty (dříve se tomu dokonce "polohová renta" říkalo) ve znevýhodněných oblastech (LFA), jsou specifické dotace na některé citlivé komodity (chmel, ovoce, zelenina, brambora, skot,ovce, kozy), jsou také AEO (agroenvionmentální) dotace, a tak dále. Jiná věc je, zda jsou na různá specifika skutečně stanoveny odpovídající sazby dotací. Ve vazbě míry dotac na kvalitu hospodaření jsou jistě rezervy - ale už jsem psal, že podmínky je možné měnit v nájemních nebo pachtovních smlouvách, což může jakýkoli vlastník - když chce. Lze ty smlouvy i vypovědět, jenže hodně záleží jednak na aktivítě vlastníků, a také na jejich znalostech - a ty u většiny populace moc valné nejsou...

19. 12. 2018
Ptá se: Honza

Podle mne by za farmáře bylo správné označovat jen ty, kteří pěstují jak plodiny tak zároveň chovají dobytek a část vlastní produkce tak zároveň i spotřebují. A jen těm dávat dotace, protože zajistit souhr těchto činností a celoročně je mnohem náročnější a to nejen finančně než tam jen ve velkém pěstovat řepku. Ti farmáři zajistí celoročně práci pro sebe, své rodiny a několik dalších lidí, mají zájem na rozvoji svého okolí protože tam zkrátka žijí.
Velkokoncerny v regionech prakticky nijak nepůsobí a proto ani nemají zájem na rozvoji regionu , téměř nikoho z regionu nezaměstnají. Pěstitelské velkokoncerny několikrát do roka pouze pronajmou techniku s obsluhou pro práci na poli a tato činnost je potom naprosto nesouměřitelná s prací skutečných farmářů a je nelogické proč dostávají stejné nárokové dotace.

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den, opět se vracíme k těm "zemědělcům z místa" - tedy vztahu k lokalitě, kde podnikají. "Zemědělci z Václaváku" nebo z Chodova prostě ten vztah k místu ani nemohou mít, když tam trvale nežijí... mimochodem se aktuálně na půdě EU diskutuje definice takzvaného "skutečného zemědělce", nějaká definice zřejmě přijata bude, a to také může být jedno z měřítek, kdo nárok na dotace mít bude a kdo ne.

19. 12. 2018
Ptá se: Pavel

Dobrý den, podat si žádost o dotaci znamená neúnosné množství papírování a časovou zátěž. V Rakousku (a dalších zemích západní Evropy) má přitom zemědělec k dispozici úředníka, který mu s tím pomůže. Proč tomu tak není u nás? Děkuji za odpověď.

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den, s tím papírováním máte svatou pravdu, bohužel se obávám, že stále se zpřísňující podmínky hospodaření povedou navzdory různým politickým prohlášením ještě k většímu růstu byrokracie. Jinak u nás poradenství samozřejmě existuje, a to po několika liniích. Jednak existují státem placení poradci, poradenství poskytuje ale také třeba Agrární komora ČR, již zmíněná Asociace soukromého zemědělství ČR, a také různé komerční subjekty, které si ovšem za to nechávají platit. Zemědělcům ale radí i firmy dodávající do zemědělství vstupy (osiva, hnojiva atd.), takže zdrojů informací mají naši zemědělci možná až moc. Moc se přitom neví, že i díky tomu patří k nejvzdělanějším zemědělcům v EU a patrně i na světě. I když někdy "méně je více"...

19. 12. 2018
Ptá se: Radim

V nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl eurokomisař pro zemědělství Hogan, že se české úřady rozhodly nerealizovat schéma na podporu malých farmářů v rámci přímých plateb, což by mimo jiné snížilo byrokratickou zátěž při podávání žádosti o dotaci. Jaký k tomu měly důvod? Proč na stát nevyvinuly v tomto ohledu větší tlak zemědělské svazy či sami zemědělci?

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den, myslím, že by to byrokratickou zátěž nesnížilo, ale menším by to pomohlo. A ten důvod je politika - u nás se prostě má za to, že velcí průmysloví zemědělci jsou nejlepším řešením, což je odkaz z předlistopadového období. ČR mohla alespoň vyplácet zvýšenou sazbu dotace na takzvané první hektary (tzv. redistrubuce), neudělala však ani to. Paradoxní je, že v době, kdy se o tom rozhodovalo, seděl na MZE soukromý zemědělec Jurečka...

19. 12. 2018
Ptá se: Michal

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat proč dotace dostávají zemědělci, kteří nadužívají chemii?

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den, jen velmi stručně..... protože to umožňují podmínky po výplatu dotací, nejen v ČR, ale i v rámci EU..

19. 12. 2018
Ptá se: Mirek

Dobrý den, nejsem zemědělec, ale vím co to obnáší. Podle mého by dotace měli dostávat jen malí a snad i střední zemědělci. Začínající zemědělec a nejen on ,by dotace potřeboval a to třeba na rozjezd. Jaksi nechápu, proč druhý nejbohatší člověk v republice a jemu podobní, kteří vykazují sta tisíce a miliony potřebují dotace. Tímto vzniká nerovnováha. Velký s dotacema je schopen nakoupit polnosti ve vybraných a tím pádem lepších lokalitách a na malého bez dotací zbude je to co je v kopcích a o co nemají velcí zájem. Hůře se jim podniká a proto by se jim mělo pomoci. Děkuji.

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den ... co k tomu dodat? Máte pravdu.

19. 12. 2018
Ptá se: Jarda Malý

Dobrý den pane Havle,
pokud nesouhlasíte se stávajímím nárokovým dotováním, tak jaký by jste navrhoval způsob nápravy a potrestání odpovědnosti, při obhospodářovávání orné půdy, s používáním nedostetčného množství organicých hnojiv, spoluzpůsobující snižování schopnosti orné půdy zadržovat vláhu.
Podle zveřejněných propočtů Ústavu pro meliorace a ochranu půdy, v celoročním objemu trojnásobku objemu celkem zadržené vody všemi přehradami vltavské kaskády.
Děkuji Vám za odpověď.
Jarda

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den, těch opatření by byla celá řada, například již v tomto chatu zmiňované propojení aplikace organické hmoty do půdy, snížení ploch monokultur, ale také zvýšená sazba dotace na krajinné prvky, snížení daně z nemovitostí u "ostatních ploch", redistribuční platba, zvětšení možností pravidel DZES podle lokality, a obecná aplikace půdoochranných opatření, což má Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd na svých webových stránkách. Mimo jiné by tím krajina ročně zadržela o více než 3 miliardy kubíků vody ročně. V této souvislosti připomínám, že celoroční spotřeba vody v ČR je jak pro pití, průmysl i zemědělství zhruba 1,4 miliardy kubíků...

19. 12. 2018
Ptá se: Norei

Budoucnost zdravého jídla je v domácí maloprodukci. Navrhuji zcela zrušit dotace a na dovoz uvalit takovou daň, aby se farmářům vyplatilo pěstovat bez chemie. A pokud by to odporovalo regulím EU, tak bychom měli vystoupit. Podle mne je zdraví lidi důležitější než co jiného. Potraviny ze zahraničí nikdy nebudou tak zdravé jako od domácích pěstitelů.

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den, pravda je, že takzvané "krátké dodavatelské řetězce", což je v zásadě naplnění sloganu sníst si produkty vypěstované ve vlastní zemi v té vlastní zemi, se v poslední době více prosazují a je to i pozitivní pro životní prostředí. Jen maloprodukce by ale lidstvo nejspíš neuživila. Jsou tedy třeba i velké firmy, ale podnikající tak, aby právě neničily životní prostředí. Výsledek zemědělského podnikání by měl být z hlediska byznysu a biodiverzity neutrální, což ovšem často není.

19. 12. 2018
Ptá se: Lukáš Melichar

Dobrý den, pane Havle,
prosím Vás, má se zastavit i poskytování nárokových dotací AF? Když ano, proč? Když ne, proč?

Děkuji

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den, to právě budou konstatovat výsledky auditů evropských kontrolorů, kteří začnou pracovat už od začátku příštího roku. Nyní se to tedy ještě neví, osobně si myslím, že alespoň v nějaké míře ano, neboť AF není klasická zemědělská firma...

19. 12. 2018
Ptá se: Tom

Dobrý den. Když jsem si přečetl dosud položené dotazy, tak se nestačím divit, jaká je mezi lidmi neznalost zemědělství. Pracuji ve firmě, která obhospodařuje 1600 ha půdy. Máme 700 ks hovězího dobytka, z toho 300 dojných krav. Nájemné platíme dle kvality půdy cca 4500 za ha. Pěstujeme jemné plodiny včetně vojtěsky a zároveň plodiny tržní. Pole hnojíme pravidelně organickým hnojivem. Když se rozhlédnu po okolních drobných zemědělcích ,tak naprostá většina se živočišnou výrobou skončila, na polích točí jen obilí a řepku, slámu prodávají na výrobu pelet a ještě se rozčilují, že jsou díky dotacím nuceni sít alespoň meziplodiny. Tak kdo je podle vás lepší zemědělec? Osobně jsem pro úplné zrušení dotací všem bez rozdílu.

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den, již jsem psal, že to v praxi není možné, byť by to bylo z mnoha důvodů žádoucí. Pokud děláte to, to, co píšete, tak bezva a blahopřeji, musím ale říci, že mnozí drobní zemědělci s živočišnou výrobou neskončili a například chov ovcí, koz a z velké části masného skotu stojí v ČR právě na menších a středních farmářích. Opětně je třeba zopakovat, že "malý" a "velký" není měřítkem toho, kdo je "lepší" zemědělec.

19. 12. 2018
Ptá se: Lukáš

Dobrý den, dle mého názoru by dotace měly dostávat malé i velké firmy se spravedlivým rozdělením. Vzhledem ke klimatickým změnám a stavu ekosystému by ale podmínkou udělení dotací mělo být, že budou provozovat ekologické a udržitelné hospodářství šetrné k přírodě. Uvažuje se na některé úrovni o této podmínce? Co si o tom myslíte? Děkuji

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den, záleží na tom, co si představujete pod pojmem "ekologické". Lepší pojem je udržitelné, a o tom se také diskutuje na úrovně EU, přičemž je zcela jisté, že struktura dotací a podoba Společné zemědělské politiky EU, platná i pro ČR, bude jistě více udržitelnější, než je tomu dnes. Ale i u nás se přijímají v poslední době opaření, které lze označit na zmírnění rizik sucha a zlepšení stavu krajiny. EU ale v tomhle půjde určitě dál.

19. 12. 2018
Ptá se: Stanislav

V nedávném průzkumu ve Francii zjistili, že zemědělci mají důvěru 68 procent obyvatel. Jakou myslíte, že by měli důvěru v ČR?

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den - výborná otázka. Zemědělci totiž mají snad všude na světě větší důvěru než u nás, což je smutné, a je to podle dáno prezentací zemědělství a zemědělců v médiích, z nichž obvykle vyplývá, že jde o velkou dřinu za málo peněz a zemědělci chtějí pořád nějaké peníze. Jenže zemědělství je historicky hrdá, svobodná a v dobrém slova smyslu konzervativní profese - tak se ale bohužel u nás nevnímá. A jakou by měli naši zemědělci důvěru - to by záleželo na tom, jak by byla konkrétně formulovaná otázka...

19. 12. 2018
Ptá se: Jouda

Dotace je politický, nikoli ekonomický nástroj nepatřící do soukromého trhu. Jsou to veřejné peníze vybrané od plátců daní a ty pak rozdané někomu do privátního sektoru. Z veřejných peněz se mají platit veřejné statky, které užívá celá společnost, tedy obrana, silnice, přehrady, sociální systém pro potřebné. Celá Evropa je postižená dotacemi a je zacyklená do nabourávání ekonomických vztahů na trhu. Volat po zrušení tohoto systému je utopie, volat po jeho revizi je nutnost. Nechte peníze lidem, co si je vydělají a ovlivňujte dotacemi správu veřejných statků. Souhlasíte s tímto názorovým směrem?

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den, samozřejmě souhlasím, je o tom ostatně celá řada mých odpovědí, alespoň doufám. Jen bych podotkl, že při správném nastavení a kontrole využívání dotací, i v zemědělství, by také mohl být a měl být veřejný zájem naplňován.

19. 12. 2018
Ptá se: Karel Novotný

Dobrý den
Rád bych zeptal, co se stane s penězi (při zastropování), které budou kráceny velkým podnikům ? Budou rozděleny menším zemědělcům, nebo zůstanou v "Bruselu" ?
Děkuji za odpověď
K.Novotný

Odpovídá: Petr Havel

Dobrý den, peníze z krácení dotací velkým podnikům (ze zastropování) zůstanou k dispozici členským zemím. Mohou se tím pádem použít jiným způsobem - buď pro ty menší (redistribuce), nebo do určité míry na "citliví komodity", nebo třeba na rozvoj venkova. V Bruselu nezůstanou, jak to ale bude konkrétně s možnostmi použití, se zatím zcela přesně neví.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Šéfka Evropské komise představila "zelenou dohodu", slíbila klimatický fond za 100 miliard eur

Evropská komise chce v rámci přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů. Prohlásila to ve středu šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která představila klimatický plán označovaný jako Evropská zelená dohoda. Mezi první opatření bude patřit návrh normy zavazující unii ke klimatické neutralitě či vytvoření fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv. Mezi země, které by z něj mohly čerpat, patří Česko. Fond má podle von der Leyenové vyvolat investice v hodnotě 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy