Dostavba Pražského okruhu začne do konce roku 2019, slíbil Sobotka

Marek Pokorný ČTK Marek Pokorný, ČTK
Aktualizováno 7. 9. 2016 17:03
Dokončení Pražského okruhu mezi brněnskou dálnicí D1 a královéhradeckou D11 je zásadní nejen pro Prahu a Středočeský kraj, ale pro celou Českou republiku. Prohlásil to ve středu premiér Bohuslav Sobotka s tím, že výstavba úseku, který teď nemá platné posouzení vlivu stavby na životní prostředí, začne do konce roku 2019. Minulý týden ovšem ministerstvo dopravy připustilo, že stanovené termíny jsou velmi optimistické a prakticky nereálné. A budou platit pouze v případě, že půjde vše hladce a nikdo se proti stavbě neodvolá.
Výstavba Pražského okruhu (Ilustrační foto).
Výstavba Pražského okruhu (Ilustrační foto). | Foto: Stavba roku

Praha – Připravovaná část Pražského okruhu mezi brněnskou dálnicí D1 a královéhradeckou D11 by se měla začít stavět do konce roku 2019. Plnění harmonogramu stavby, kterou nedávno ministerstvo dopravy vyřadilo z prioritních projektů, pro které nebude nutné opakovat proces EIA, pohlídá nově založená pracovní skupina. Měli by ji tvořit zástupci dotčených ministerstev a hlavního města. Novinářům to ve středu řekl premiér Bohuslav Sobotka.

"Stavba je klíčová nejen pro Prahu a Středočeský kraj, ale je prioritní a strategická pro celou Českou republiku, protože na ni postupně navazuje většina českých dálnic," uvedl premiér.

Třináctikilometrový úsek okruhu od Běchovic k Modleticím přitom nemá územní rozhodnutí ani platné posouzení vlivu stavby na životní prostředí EIA. Staré posudky vypracované podle zákona platného ještě před vstupem Česka do EU přestala Evropská komise uznávat.

Ministerstvo dopravy pochybuje

Jako prakticky nereálný vidí ale Sobotkou přislíbený termín ministerstvo dopravy. Harmonogramy Ředitelství silnic a dálnic sice stále počítají s tím, že stavba začne v listopadu 2019 a spojnice brněnské a hradecké výpadovky bude v provozu počátkem roku 2023, ale jak ŘSD, tak ministerstvo dopravy jedním dechem dodávají: je to velmi optimistická varianta v případě, že vše půjde zcela hladce.

"Bude platit pouze v případě, kdy se dodrží veškeré správní lhůty a nebude to blokováno žádným odvoláním či hledáním majitelů některého z pozemků," uvedl minulý týden na jednání hospodářského výboru sněmovny náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.

Soud už jednou část zásad územního rozvoje, které určovaly trasu východního obchvatu Prahy, zrušil. A to kvůli nedostatečnému posouzení, jaký bude mít stanovená trasa vliv na životní prostředí, a kvůli chybějícímu vyhodnocení, jaká z variant okruhu bude nejvhodnější. Na soudu již přitom opět leží žaloby, které napadají i nové přepracované zásady.

Nová dokumentace vlivů na životní prostředí (EIA) by podle nedávného vyjádření ministerstva dopravy mohla být hotová v únoru příštího roku. V ideálním případě by pak posuzování vlivů na ministerstvu životního prostředí trvalo dalších šest měsíců, což po středečním jednání potvrdil i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Podle pražské primátorky Adriany Krnáčové (ANO) je dostavba Pražského okruhu klíčovým projektem. Když Praha nedostaví tuto část okruhu, zásadně si "podřízne" budoucí rozvoj. "A to nikdo z nás nechce," uvedla.

Podle jejího náměstka Petra Dolínka (ČSSD) je nejdůležitější, že se dopad stavby na životní prostředí bude posuzovat jen pro jednu trasu, která je již navržená v územním plánu. Dále pak je pevně stanovený harmonogram jednotlivých kroků, které je možné průběžně kontrolovat.

Už měl dávno stát celý

Ještě počátkem devadesátých let přitom Praha plánovala, že celý Pražský okruh o délce 83 kilometrů bude dokončen kolem roku 2010. Nyní ho stojí necelá polovina – jen 39 kilometrů.

S rokem 2010 počítaly i stavební úřady, když vydávaly stavební povolení na tunel Blanka. Jedna ze stěžejních podmínek povolení byla ta, že Blanka může být uvedena do provozu až poté, co bude dokončen a zprovozněn Pražský okruh. Aby mohla řidiče do Blanky pustit, použila Praha kličku a povolila zkušební provoz. Řidiči tak jezdí nezkolaudovanou stavbou; zkolaudovat ji půjde až po zprovoznění celého Pražského okruhu.

Kromě třináctikilometrového východního úseku Pražského okruhu mezi brněnskou a hradeckou dálnicí chybí ještě 29 km dlouhá severní část mezi Ruzyní, Suchdolem a Satalicemi. Ta je ještě víc v nedohlednu.

I proti ní ostře protestují obce a i ony dosáhly toho, že soud trasování v okolí Suchdola zrušil. Většina této trasy ale leží ve Středočeském kraji – a ten nové zásady územního rozvoje schválí nejdříve v roce 2017. Až tehdy bude definitivně potvrzená trasa.

 

Právě se děje

před 31 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy