Ludwigshafen/Praha - Topit pánubohu do oken? To německé zákony zakazují. Naopak požadují šetřit při vytápění energií. Což je příležitost pro nová technologická řešení.
Staré obytné budovy v Německu spotřebují za rok více než dvacet litrů topného oleje na vytápění jednoho čtverečního metru plochy. Ale už jim to není do budoucna dopřáno. Nynější předpisy dovolují nově stavěnému domu maximální roční spotřebu sedmi litrů topného oleje na čtvereční metr obytné plochy. A od starých budov požadují, aby snížily spotřebu na jedenáct litrů topného oleje na čtvereční metr.
České domy jsou plýtvavější
Pro srovnání: V Česku se nepoužívá přepočet na topný olej, nýbrž na kilowatthodiny na čtvereční metr. Litr kvalitního lehkého oleje představuje 8 až 10 kWh.
Dnešní české novostavby mají tepelnou spotřebu 80 až 140 kWh na metr čtvereční za rok (tedy po Německu nějakých 8 až 17 litrů topného oleje). Neboli dnešní průměrná česká novostavba by v Německu stát nesměla.
"Průměrná vrstva tepelné izolace v Česku je silná osm až devět centimetrů, v Německu čtrnáct centimetrů," porovnává Radek Haloda, šéf společnosti BASF Stavební hmoty Česká republika.
Určitá změna přijde příští rok. Pod tlakem Evropské unie přebírá Česká republika jako jedna z posledních unijních zemí směrnici o energetické náročnosti budov. Od ledna budou muset mít domy takzvaný energetický průkaz, který sdělí, kolik energie spotřebují (podobně, jako dnes musí spotřebu uvádět třeba ledničky). Zatím bude tento údaj sloužit jen pro informaci uživateli stavby či budoucímu kupci.
Půlmetrová izolace
Pro výrobce je to obrovská příležitost a velké firmy se dávají do staveb energeticky efektivních domů, do nichž se dříve pouštěli spíše jen ekologičtí nadšenci.
"Snížit energetickou spotřebu domu na sedm litrů oleje se dá vcelku jednoduchými opatřeními, hlavně dobrými izolacemi. Ale dají se postavit i domy ještě mnohem úspornější," říká Herbert Frankenstein, viceprezident středoevropské sekce německého chemického koncernu BASF, který má také obrovskou divizi pro stavebnictví a výrobu stavebních hmot.
Společnost BASF postavila ve svém hlavním sídle v Ludwigshafenu hned několik ukázkových domů. Nejstarší, z roku 2001, má spotřebu energie 2,6 litru topného oleje na metr čtvereční za rok. Další budovy, celkem 46 řadových domků, spotřebují jen jeden litr topného oleje, a to hlavně díky šedesát centimetrů tlusté tepelné izolaci.
Sluneční články na střeše
Nejnovější ukázkový dům se pak chlubí tím, že má nulové náklady na vytápění.
Je v tom trochu finta: nulové náklady totiž neznamenají, že by dům nespotřeboval vůbec žádnou energii. Vyrábí však elektřinu ze slunečních, fotovoltaických článků na střeše, kterou musí ze zákona za vysokou cenu povinně vykupovat místní elektrárenská společnost. A tím se náklady na vytápění zcela zaplatí.
Dům je izolován materiálem Neopor, jemuž se podle jeho vzhledu říká šedý polystyrén. Obsahuje totiž nepatrné částečky práškového grafitu, které odrážejí tepelné záření.
| Animaci fungování tohoto domu i s mluveným výkladem najdete zde (v angličtině) a zde (v němčině). |
Topí kuchyň a koupelna
Také okna mají tři vrstvy skla, a mezery mezi nimi jsou vyplněny inertním plynem, který nepřenáší teplo.
Další sluneční panely na jižní straně domu získávají pro budovu teplo na ohřívání vody.
Budova nemá žádná tepelná tělesa. Vytápí díky ventilačnímu systému s výměníky tepla. Využívá doslova veškeré teplo, které v domě vzniká: teplý vzduch z kuchyně, ale i od televizoru, pračky, ledničky. Teplo, které nepřijde vniveč, vyzařují i lidé, kteří v domě žijí.
Hřejivé okno
Jenom když je venku příliš chladno, dům si přitopí. Vnitřní okenní sklo je totiž potaženo velmi tenkou a okem neviditelnou vrstvou vodivého kovu. Když se do ní pustí slabý proud, vrstva se zahřeje a ohřívá i vzduch v místnosti.
Naopak vnější skleněná tabulka je potažena jinou vrstvou, která teplo nepropouští, nýbrž odráží dovnitř. Zabrání tak úniku energie ven z budovy.
Zájem roste
Zatímco v Německu, stejně jako třeba v Rakousku, dostávají budovy s nízkou spotřebou energie dotace, u nás je takové štěstí nepotká. A přesto zájemců o ně přibývá.
Před pár lety byly v české krajině takové domy k vidění jen zcela výjimečně. "Letos se jich bude v republice stavět tisícovka," říká ředitel Haloda. Je to asi půldruhého procenta ze všech novostaveb. "Náklady na postavení jsou vyšší o deset až patnáct procent oproti běžnému domu," vypočítává.
Zájemce o domy, které se vyhřejí jen díky výměně tepla, v tomto případě nepovzbuzují dotace, ale popohánějí stále rostoucí ceny energií.
