Praha - Pokud vláda nevyřadí plomby z úhrad zdravotního pojištění, chce část zubařů vypovědět smlouvy s pojišťovnami a vybírat od pacientů v hotovosti.
Česká stomatologická komora (ČSK) totiž kritizuje, že z chystané reformy zdravotnictví vypadlo, aby si pacient za obyčejné plomby platil.
K radikálnímu kroku chtějí podle vedení komory sáhnout hlavně mladší zubaři.
"Není možné do budoucna veškerou léčbu hradit jen ze zdravotního pojištění," řekl prezident komory Pavel Chrz.
Podle něj už teď řada zubařů má smlouvy jen s některými pojišťovnami a za péči o pacienty ostatních pojišťoven vybírá. Podle něj člověk může kazům zubů zabránit, pokud se o ně řádně stará.
O riziku dalšího hrazení plomb z pojištění v pondělí Chrz hovořil s premiérem Petrem Nečasem. Během zhruba půlhodinové schůzky Chrz premiérovi popsal situaci v oboru, výsledek označil za dobrý. Následně sdělil, že dostal ujištění, že se bude vláda zubní péči znovu věnovat během přípravy reformních zákonů.
Věci veřejné placení pacientů nechtějí
S vyřazením amalgámových plomb ze zdravotního pojištění počítala novela, která je součástí reformy ministra Leoše Hegera (TOP 09). Zdravotní pojišťovny měly přestat platit i rovnátka lidem nad 19 let a ošetření kořenových kanálků. Zdravotní výbor sněmovny s tím podle Chrze souhlasil.
Špičky koalice ho ale na jednání takzvané K9 odmítly, s placením pacientů nesouhlasily Věci veřejné. Koalice se pak dohodla na zvýšení spoluúčasti pacientů.
"Koalice má ve smlouvě, že pacient má nárok na standard. Já opravdu nevím, co jiného by mělo být standardem než amalgámová plomba u zubního kazu," řekl zdravotní expert Věcí veřejných Jiří Štětina a dodal, že pokud zubaři vypovědí smlouvy s pojišťovnami, je to jejich věc.
"Stomatologové mají samozřejmě zájem, aby bylo co nejvíc péče hrazeno pacienty, už proto, že pojišťovny jim platí nepravidelně a úhrady nejsou vykalkulovány úplně přesně," reagoval ministr Heger.
Podle vedení ČSK není možné do budoucna veškerou zubní léčbu hradit jen ze zdravotního pojištění. Člověk může zubním kazům zabránit, pokud se o chrup řádně stará. Podle Chrze stejně jednou přijde vyřazení plomb na pořad dne, až se bude mluvit o pěti procentech, o něž má stoupnout spoluúčast.
Další spolupráce zubařů s pojišťovnami přijde podle něj na pořad dne určitě v roce 2013, kdy skončí platnost jejich dosavadních smluv.
Podle Hegerova návrhu, který je v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, by spolu s vyřazením amalgámových plomb přestaly pojišťovny platit také rovnátka lidem nad 19 let a ošetření kořenových kanálků. Za tuto péči platí pojišťovny ročně dvě miliardy. Pokud by měly platit v částkách, jež požadují zubaři, musely by platit ročně čtyři miliardy.
Vyřazení plomb z pojištění ušetří miliardy
Podle stomatologické komory by vyřazení plomb z pojištění ušetřilo kolem dvou miliard, které by se mohly použít na nákladnější léčbu a zákroky. "Z veřejného zdravotního pojištění nelze uhradit veškerou moderní léčbu a jsou potřeba provést zásadní kroky, které omezí její spotřebu. Funguje to tak v celém světě," uvedl Chrz.
Zdůraznil, že komora reformu podporovala. Nyní se ale obává, že z chystaných opatření vypadne ekonomická část a budou se týkat jen administrativy.
Zubaři usilují o vyřazení obyčejných výplní z pojištění už dlouhou dobu. Podle Chrze za zaplombování zubu dostane lékař 220 korun. ČSK spočítala, že náklady na ošetření činí asi 400 korun. Ročně lékaři udělají na 6,5 milionu plomb.
