Důvěra v česká média zůstává na nízké úrovni, a to jak ve srovnání s jinými zeměmi, tak s výsledky z minulosti. Celkově se ale po třech letech pozvolného poklesu zvedla z loňských 30 na 31 procent, podobně jako tomu je například ve Francii. Vyplývá to ze studie centra Reuters Institute, které funguje pod Oxfordskou univerzitou.
"Je pozitivní, že se pokles důvěry po třech letech zastavil. Ale jde o malou změnu, která je na hranici statistické chyby," upozorňuje sociolog médií z Loughborough University Václav Štětka, který se na zprávě podílel.
Pro lepší výsledky v budoucnu by podle sociologa měla česká média být více transparentní, nepředpojatá nebo více dbát na novinářské standardy. "Důvěru ale také aktivně oslabují opakované útoky na média a novináře ze strany politických elit," vysvětluje, proč neočekává změnu, aniž by se zlepšilo politické klima.
Nejvyšší důvěru podle dokumentu mají v Česku veřejnoprávní média. Mezi sledovanými je nejlepší Český rozhlas s 62 procenty, následuje Česká televize s 59 procenty. Hned za ni se vyšplhaly Hospodářské noviny.
Aktuálně.cz si oproti loňsku také polepšilo, věří mu 54 procent společnosti, a v žebříčku tak zaujímá šestou příčku. Ještě lépe si online deník vede v hodnocení nedůvěry. Podle průzkumu mu nevěří jen 18 procent, což je jen o jeden procentní bod více, než má druhý Český rozhlas. Z tohoto srovnání vycházejí nejlépe Hospodářské noviny s 15 procenty.
Oproti minulému roku o jeden procentní bod klesl počet uživatelů, kteří za online zprávy platí. Studie také sleduje dosah médií. Celkově lidé v posledním roce sledovali média méně. Největší část společnosti přišla alespoň jednou týdně do kontaktu se Seznam Zprávami, které si pohoršily o jeden procentní bod. I tak se jim ale podařilo překonat do loňska suverénní Českou televizi, která se propadla o devět procentních bodů. Obsah Aktuálně.cz se dostal každý týden ke každému čtvrtému Čechovi.
Boj s dezinformacemi, ale i umělou inteligencí po celém světě
Nízká důvěra ve zprávy není problémem jen v Česku. Celý svět se potýká s dezinformacemi a s častými útoky na média ze strany politiků, většině zpráv věří jen 40 procent populace, což je o čtyři procentní body méně než během koronavirové pandemie. Nejvyšší důvěru si udržují finská média, kterým věří takřka sedm z deseti lidí. Nejhorší je situace v Maďarsku nebo Řecku, kde mají média pouze 23procentní důvěru.
Minulý rok zásadně ovlivnil mediální svět nástup a rozvoj umělé inteligence. Většina redakcí ji začala využívat k automatizaci některých procesů, zejména k přepisu rozhovorů, ale také ke sledování aktuálně trendujících témat nebo k personalizaci doporučení pro čtenáře. Běžné je i využití při tvorbě grafických ilustrací.
V některých zemích experimentují média i s chatboty a avatary, kteří prezentují zprávy. Začínají se objevovat i texty kompletně vytvořené umělou inteligencí, nejčastěji jde o shrnující články.
Umělá inteligence hraje zásadní roli v otázce důvěry veřejnosti. Důležitá je transparentnost, zároveň ale vyplývá z šetření, že články označené jako "generované umělou inteligencí" jsou vnímané jako méně spolehlivé. Zásadní podíl na nedůvěře vůči umělé inteligenci v novinařině mají deep fake obrázky a videa, které provázejí například válku v Gaze nebo informování o zdravotním stavu britské princezny Kate.
Facebook ztrácí vliv, roste TikToku
Po celém světě dále pokračuje pokles přímých vstupů na zpravodajské weby, zejména u mladší generace převládá přístup ke zprávám přes sociální sítě. Facebook ale oslabuje, významně klesá jeho využití pro konzumaci zpráv, globálně o čtyři procentní body, v Česku dokonce o devět procentních bodů. I přesto si tu stále drží první příčku mezi sociálními sítěmi. Naopak na vzestupu je TikTok. Poprvé ho celosvětově použilo ke konzumaci zpráv více lidí než Twitter, nyní X.
Posílení TikToku souvisí s rostoucím významem videa coby zdroje online zpráv. Dvě třetiny respondentů sledují krátká zpravodajská videa alespoň jednou týdně. Více než polovina pak projevuje zájem o delší formát.
V USA a několika dalších zemích, kde proběhly volby, zájem o zprávy vzrostl. Celkově ale nezanedbatelně klesá. "Přibývá lidí, kteří deklarují, že se aktivně vyhýbají zprávám, a to zejména z důvodu jejich pociťované negativity či přílišné politizace. U mladší generace pak jistě hraje roli fakt, že se její příslušníci prakticky výlučně orientují na sociální sítě coby zdroje informací, kde ovšem preferují jiný než zpravodajský obsah," vysvětluje Štětka.
Mezi země s největším propadem se zařadila Argentina nebo Velká Británie, kde se zájem od roku 2015 propadl skoro na polovinu. Skoro čtyři lidé z deseti se alespoň občas záměrně vyhýbají zprávám.
