Změny na ministerstvech byly účelové, tvrdí odborníci. Nový zákon vyhazování úředníků ještě usnadní

Radek Dragoun Radek Dragoun
16. 3. 2018 7:43
Podle odborníků využila Babišova vláda takzvanou systemizaci k tomu, aby obešla služební zákon, který měl úředníky ochránit před politickou svévolí.
Premiér Andrej Babiš.
Premiér Andrej Babiš. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Menšinový kabinet Andreje Babiše se před Vánoci připravoval na hlasování sněmovny o důvěře vládě. Už tehdy to správně vypadalo, že poslance nepřesvědčí. Na svém zasedání přesto vláda schválila takzvanou systemizaci, která změnila organizační strukturu na ministerstvech i Úřadu vlády. O práci kvůli tomu přišlo několik vysokých úředníků a také 23 odborných náměstků.

Jejich vyhazovu po nástupu nové vlády měl přitom zabránit služební zákon, který v roce 2014 Česko po naléhání Evropské komise přijalo. Podle stanoviska týmu odborníků iniciativy Rekonstrukce státu, který upozorňuje na nedodržování vytyčených demokratických zásad, však Babišův kabinet využil systemizaci k tomu, aby tento zákon obešel.

Kdyby tento nástroj k zásadním personálním změnám využívaly obdobně i další vlády, jen těžko by mohlo být dosaženo požadované kontinuity a stability státní správy.

Vláda však odmítá, že by se změnou organizační struktury chtěla zbavovat nepohodlných úředníků. Naopak ji zdůvodňuje potřebou zefektivnění a zracionalizování práce. Objevují se ale pochyby, zda je to skutečný důvod změn.

"Pochybnosti nevyvolává jen četnost zásahů a výběr ministerstev, kde byly zásahy provedeny, ale také další personální opatření provedená mimo ministerstva. Za hesla efektivity, racionalizace nebo zlepšení komunikace se dá ukrýt ledasco," říká právník Karel Eliáš, který je hlavním autorem nového občanského zákoníku.

Vyhazovy náměstků se skutečně dotkly nejvíce dvou ministerstev, která před říjnovými volbami patřila sociálním demokratům. Na průmyslu skončilo šest náměstků ze sedmi, přičemž odvolaný Eduard Muřický uspěl v jednom z výběrových řízení a náměstkem zůstal. Na ministerstvu práce se odporoučelo pět z osmi jeho kolegů.

Dokumenty, na jejichž základě k systemizaci došlo, navíc podle odborníků nutnost rozsáhlých organizačních změn dostatečně nezdůvodnily. Naopak jsou vágní a často úplně chybí.

S něčím takovým však nesouhlasí náměstek pro státní službu Josef Postránecký, jedním z jehož úkolů je ochrana státní správy před politizací. "Odůvodnění úpravy systemizace bylo dostačující. Ostatně v některých případech bylo na základě prvotního posouzení předložených návrhů upřesněno," řekl již v únoru Aktuálně.cz Postránecký. Čelí však kritice kvůli tomu, že šel vládě příliš na ruku.

"Čistky" dělaly i předchozí vlády

Někteří odvolaní náměstci hovoří dokonce o účelových čistkách a minimálně tři z nich se již obrátili na soud. Takovému nařčení se premiér Babiš opakovaně brání. "My žádné čistky neděláme. Čistky dělali naši předchůdci, ty dvě politické strany, když se měnily u moci," řekl ve středu po jednání vlády Babiš v narážce na ČSSD a ODS.

To nakonec uznávají i odborníci. "Bohužel takovýto systém zde vznikl a držel se dlouhá léta," říká ústavní právník Maxim Tomoszek. Babišova vláda je však první, které v tom měl zabránit služební zákon.

"U moci je vláda reprezentovaná výhradně politickým hnutím, které nevolilo 70 procent voličů, a současně vláda, která nemá důvěru Poslanecké sněmovny," dodává Eliáš.

Novela služebního zákona vyhazování usnadní

Babiš už v prosinci zdůrazňoval, že jeho vláda v březnu připraví ještě další systemizaci. Tu skutečně schválila ve středu, když se její bod na program dostal až na poslední chvíli. Ani zdaleka však není tak rozsáhlá jako ta předvánoční.

Vláda ve středu rovněž odsouhlasila změnu služebního zákona, podle které by například náměstky už nehodnotil státní tajemník, ale samotný ministr. Kdyby novela prošla i parlamentem, vládě by to podle kritiků usnadnilo výměnu úředníků.

"Ke zbavení se nepohodlných úředníků nebude nadále nezbytné zneužívat systemizaci, protože vzhledem ke změnám novely služebního zákona bude výrazně snazší to dělat skrz služební hodnocení," říká analytička Rekonstrukce státu Magdaléna Klimešová.

Můj odchod z ministerstva financí může být osobní záležitostí, tvrdí
Ondřej Závodský. Podívejte se na rozhovor Daniely Drtinové s jedním z propuštěných náměstků 

 

Můj odchod z ministerstva financí může být osobní záležitostí, měli jsme spory, tvrdí náměstek pro hazard Ondřej Závodský, který má ve funkci skončit. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

Kandidát ODS na senátora v Ústí nad Orlicí Kopecký odstoupil, pil před jízdou

Kandidát ODS na senátora v obvodu Ústí nad Orlicí Josef Kopecký se vzdal kandidatury. Řídil auto pod vlivem alkoholu, uvedl na facebooku. Dodal že kdyby se nevzdal kandidatury, mohl by ohrozit ODS.

"Po několika měsících kampaně jsem se rozhodl vzdát se kandidatury z osobních důvodů. Tím důvodem je prostý fakt, že na konci minulého týdne jsem udělal naprostou hloupost a sedl si za volant po požití několika piv. Bylo to na kratinkou vzdálenost, v noci na prázdné ulici, neboural jsem, nikoho jsem neohrozil. I tak je to ale neomluvitelné," uvedl na svém facebookovém profilu.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Německo podle kancléře Scholze zvažuje, jestli zatím nezachová jaderné elektrárny

Německo zvažuje, zda má smysl ponechat své tři poslední jaderné elektrárny ještě v provozu. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci prohlásil kancléř Olaf Scholz. Německo původně plánovalo odstavit reaktory na konci letošního roku, čímž by země definitivně zastavila výrobu energie z jádra. Kvůli energetické krizi vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu ale řada politiků včetně těch vládních požaduje pozdější odchod od nukleární energetiky.

Scholz na úvod konference řekl, že největší výzvou nejen pro Německo zůstává ruský vpád na Ukrajinu a jeho dopady. "Hlavním cílem vlády je nezávislost Německa na fosilních zdrojích energie," řekl s tím, že důvody jsou ekologické i bezpečnostní. Kvůli válce jsou nyní nejisté dodávky ruského plynu do Evropy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy