Terezín (Litoměřicko) - Válka a následný odsun Němců jsou podle předsedy senátu Milana Štěcha dvě rozdílné věci, které není možné srovnávat nejen počtem obětí. "Zločiny během odsunu byly dílem konkrétních jednotlivců, zato nacistické zločiny během okupace byly součástí oficiální a promyšlené politické kampaně německého státu," řekl v Terezíně Štěch.
K historii je podle něj potřeba přistupovat se sebereflexí, ale zároveň objektivně, jako to dělalo Německo po válce. "Nepodléhejme momentálním geopolitickým náladám, ale zároveň se dívejme s hrdostí. S hrdostí na ty, co se za naši svobodu obětovali, bojovali a s úctou ke všem obětem nacistického teroru," doplnil Štěch.
Appropriately cold and grey at annual commemorative event at #Terezin today. pic.twitter.com/eHxpmFACHZ
— Andrew Schapiro (@AndySchapiro) May 15, 2016
Na Národním hřbitově projevy poslouchaly stovky lidí, kteří si přišli připomenout oběti terezínského ghetta a zdejší věznice gestapa. Mezi přihlížejícími byli i ti, kteří terezínským ghettem prošli. Tryzna se konala již po sedmdesáté. Vedle Štěcha jí zúčastnili vicepremiér Andrej Babiš, několik ministrů, zástupci obou parlamentních komor, náboženských obcí a organizací připomínajících odkaz obětí druhé světové války. Památku obětí Terezína uctili také zástupci diplomatického sboru a řady obcí.
Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155 000 Židů z celé Evropy. Na 117 000 z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32 000 mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech.
Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vnikla v roce 1949. V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.