K příznivější situaci v nemocnicích, než předpokládaly nejrizikovější scénáře, přispělo podle Hořejšího i to, že lékaři mají více prostředků pro léčbu pacientů s covidem-19. "Neměli bychom zapomínat na to, že se skutečně teprve před několika týdny začaly užívat monoklonální protilátky," zdůrazňuje imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Určitý vliv přičítá i tomu, že si někteří lidé nechali již aplikovat posilující dávku vakcíny proti covidu-19. "Tato vlna totiž začala postihovat stále více i lidi, kteří měli dvě dávky vakcíny, protože po čtyřech až šesti měsících slábne zvláště u starších lidí její odolnost," vysvětluje Hořejší. "A třetí dávka toto napraví. To už víme, že tak funguje," dodává.

O nové variantě omikron, která se nyní šíří světem, vědí vědci podle Hořejšího stále velmi málo informací. "Zatím máme velmi nespolehlivé indikace, že by tato varianta mohla způsobovat výrazně mírnější onemocnění," uvádí imunolog. "Nejhorší by ale bylo, kdyby se ukázalo, že omikron nastartuje další vlnu a bude do značné míry postihovat i lidi po třetí dávce vakcíny. To bychom byli ve velkém průšvihu. Ale doufejme, že to tak nebude," dodává.

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ve svých predikcích v polovině listopadu uváděl, že podle nejrizikovějšího scénáře by se mohlo v průběhu prosince do nemocnic dostat až 1800 pacientů, kteří by v jednu chvíli vyžadovali intenzivní péči. Modely však v té době počítaly s řadou parametrů, které se daly jen velmi těžko odhadnout.

Počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19 v úterý v Česku klesl pod 6000, na jednotkách intenzivní péče jich nyní leží necelá tisícovka. Nadále ale zůstává vytíženost českých nemocnic vysoká. V mnohých z nich stále zůstává omezena neakutní péče.

Podívejte se na video z pořadu Život v pandemii v úvodu článku, kde imunolog také zmiňuje další laboratorní výzkumy, které mapují chování nové varianty omikron.