Děkujeme, že jste události svátečního dne sledovali s námi. Přejeme hezký zbytek víkendu.
Podívejte se na snímky z Vladislavského sálu od našeho fotoreportéra Ludvíka Hradilka.
Podle Miloše Zemana byli letošní vyznamenaní rozděleni rovnoměrně na umělce a vědce. Prohlédněte si také naši grafiku a zjistěte, koho Zeman vyznamenal v minulých letech.
Zeman na úvod slavnostního večera na rozdíl od ostatních ústavních činitelů nepozdravil premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), který nebyl v sále. Oba politici mají dlouhodobě napjatý vztah. Mluvčí vlády Martin Ayrer sdělil, že se Sobotka z ceremoniálu v týdnu omluvil, jelikož víkend tráví s dětmi mimo Prahu.
Miloš Zeman udělil od svého zvolení prezidentem v roce 2013 nejvíce státních vyznamenání. Letos jich bylo 39. Rekordmanem mezi českými prezidenty se však nestal. Tím je stále první polistopadový prezident Václav Havel, který v roce 1998 vyznamenal 89 lidí. Nejméně vyznamenání naopak uděloval Václav Klaus. Každoročně se u něj počet pohyboval okolo dvaceti.
Vladislavský sál osiřel.
Vladislavský sál je prázdný, jako poslední vyšla hradní stráž, stovky hostů odešly na slavnostní recepci ... pic.twitter.com/WJGVoQHBz7
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) October 28, 2017
Hosté odchází na recepci s rautem, po prezidentském páru vyšli jako další Livie Klausová, Dagmar Havlová a Václav Klaus.
Udělování vyznamenání je u konce. Akce se nesla v nebývale rychlém duchu, prezident totiž nechodil za vyznamenanými, jak bylo zvykem, ale ocenění chodili za ním k pultu, od nějž hovořil. Změnu si patrně vynutilo Zemanovo slábnoucí zdraví. Za prezidentem tak museli chodit i výrazně starší lidé, než je on sám, několika nejstarším vyrazil prezident vstříc.
A nakonec Petr Žantovský. Kontroverzní publicista a pedagog, byl členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, nominovaný ODS. Publikuje často na Parlamentních listech, pokládaných ministerstvem vnitra za dezinformační web. Často kritizuje Českou televizi, do jejíž rady třikrát neúspěšně kandidoval. Neuspěl ani v úsilí stát se ředitelem Českého rozhlasu a ČTK.
Medaile Za zásluhy pro Milana Zeleného. Česko-americký ekonom, autor řady odborných publikací. Patří k nejcitovanějším znalcům oboru, orientuje se na produktivitu práce či teorii řízení. Z Československa odešel v roce 1967. Je autorem více než šesti set odborných publikací, studií a monografií. Uznává tzv. Baťovu soustavu řízení, obdiv k Baťovi má s prezidentem společný.
Medaili Za zásluhy dostává i Miroslav Wajnar. Ředitel prvního hospicu v ČR - Hospicu Anežky České v Červeném Kostelci. Už v roce 2015 Zeman vyznamenal Medailí za zásluhy zakladatelku tohoto hospicu Marii Svatošovou. Zeman hospic navštívil v roce 2013, v roce 2016 ho Miroslav Wajsar pochválil, že přitáhl pozornost k hospicové péči.
Stejné ocenění přebírá Vlastimil Vondruška. Spisovatel, autor historických románů a detektivek. Vystudoval historii a etnografii. Je autorem několika historických her. V posledních letech pravidelně píše o úpadku západní civilizace a migrační hrozbě, kritizuje islám. Označuje se za vlastence. Kritici upozorňují, že řada jeho tezí týkajících se společenských problémů stojí na chybných základech.
Medaile Za zásluhy pro Helenu Vondráčkovou. Patří mezi nejúspěšnější české popové zpěvačky. Za normalizace se stala pomyslnou součástí výkladní skříně komunistického režimu, vystupovala na světových festivalech. Hrála i v muzikálech. S manželem Martinem Michalem letos oznámila, že bude v prezidentských volbách hlasovat pro Miloše Zemana.
A také Eva Urbanová. Významná operní pěvkyně a sopranistka, vystupuje v milánské La Scale i v Metropolitní opeře v New Yorku, je hvězdou Národního divadla v Praze. Držitelka Ceny Thálie z roku 1997. Na vyznamenání ji navrhl Senát.
Medaili si odnese i Zdeněk Troška. Český filmový režisér, který se proslavil zejména komediální trilogií ‘Slunce, seno…’. Do povědomí diváků se zapsal také jako pohádkový režisér. Je často terčem kritiky filmových odborníků. Troška se zastal Miloše Zemana poté, co sklidil kritiku za neslušná vyjádření v Lánech o ruské dívčí kapele Pussy Riot.
Medaile Za zásluhy pro Jarmilu Šulákovou. Jedna z nejvýznamnějších folklórních zpěvaček, mnohdy přezdívaná také jako ‘královna lidové písně’. Velkou část života působila v Brněnském rozhlasovém orchestru lidových nástrojů, díky němuž procestovala velkou část světa. Miloš Zeman se s Šulákovou setkal hned několikrát. Byla jeho oblíbenou umělkyní. Na vyznamenání ji navrhla Sněmovna.
Na řadě je Stanislav Štýs. Mostecký lesní inženýr, odborník na rekultivace po těžbě hnědého uhlí. Zastánce myšlenky, že umělá krajina vytvořená po rekultivaci má větší hodnotu než původní krajina zničená těžbou. Štýsovu výstavu o proměnách krajiny Země znovuzrozená Zeman zaštítil, byla k vidění na Pražském hradě.
Další v sérii medailí Za zásluhy přebírá Boris Šťastný. Plicní lékař a krční specialista, dlouholetý ošetřující lékař Václava Havla. Je docentem vnitřního lékařství, v letech 1988-2002 vedl Pneumologickou kliniku 1. lékařské fakulty UK v Praze. Jeho jméno je spojeno i s Centrem plicní endoskopie Nemocnice Na Homolce.
Další oceněný, Jaroslav Šesták, je chemik a fyzik, který působil i v USA. Je odborníkem na materiálový výzkum, zabývá se termodynamikou materiálů, supravodiči i provázaností přírodovědných a humanitních oborů. Publikoval na tři stovky prací v odborných časopisech, dvanáct knih a monografií. Těší se respektu vědecké i odborné společnosti.
Dalším oceněným je Lubomír Stoklásek. Stoprocentní majitel a generální ředitel strojírenského, dopravního a hotelového holdingu Agrostroj Pelhřimov, který v roce 2016 navštívil prezident Zeman. Firma vyrábí zemědělské stroje, Stokláskův majetek je odhadován na 5,4 miliardy korun. Stoklásek obdržel titul Manažer roku, firmu postavil na nohy. Kontrakty má především na Západě, buduje ale i továrnu v Rusku.
Tak zaznamenal slavnostní večer mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Státní svátek 28. října. Slavnostní ceremoniál ve Vladislavském sále Pražského hradu. pic.twitter.com/whlgEqjLWA
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) October 28, 2017
Medaili Za zásluhy přebírá Luděk Sobota. Český herec a bavič, do povědomí televizních diváků se dostal coby bláznivý judista František Koudelka z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje. V roce 2010 ve volbách do Poslanecké sněmovny podpořil tehdejšího šéfa SPO Zemanovců Miloše Zemana. Se Zemanem navštěvoval předvolební mítinky v Ústeckém kraji.
Další medaile a Jan Skopeček. Herec a dramatik, za druhé světové války byl v koncentračním táboře. Je zakládajícím členem Divadla pod Palmovkou, kde dodnes působí. Zhostil se tří stovek divadelních rolí, hrál i ve filmech, například v Dobrém vojáku Švejkovi, Vyšším principu nebo Marečku, podejte mi pero.
Na řadě je Yvetta Simonová. Kariéru zahájila jako operetní a muzikálová zpěvačka, spolupracovala například s Orchestrem Karla Vlacha. Nazpívala přes pět set písní, řadu z nich s Milanem Chladilem. V 60. letech patřila k nejpopulárnějším zpěvačkám. V roce 1984 obdržela titul zasloužilá umělkyně.
A Martina Sáblíková, sportovkyně, která v České republice zpopularizovala rychlobruslení. Specialistka na tří- a pětikilometrové tratě je trojnásobnou olympijskou vítězkou, drží také 17 titulů mistryně světa. Vypracovala se navzdory minimálním tréninkovým kapacitám v ČR.
Jan Procházka, opět Medaile Za zásluhy. Chemik a zakladatel české společnosti HE3DA, která se zaměřuje na velkokapacitní lithiové baterie. Díky nanotechnologiím vyvinul baterii s vyšší kapacitou, než mají současné akumulátory - a přitom je levnější. V budoucnu by chtěl dodávat baterie například bankám či nemocnicím.
Jaroslav Pollert. Odborník na hydrodynamiku disperzních soustav, zaměřuje se na experimentální výzkum a vyhodnocování experimentálních dat. Je autorem či spoluautorem 112 odborných publikací.
Další oceněný medailí Za zásluhy je Jaromír Nohavica. Osobitý folkový písničkář, hraje na kytaru či heligonku. Inspiroval ho Vladimir Vysockij, Bulat Okudžava i Petr Bezruč. Získal několik cen Anděl. Byl spolupracovníkem StB, podle vlastních slov z donucení. Tvrdí, že nikoho neudal. Před volbami v roce 2017 podpořil radikálního politika Tomia Okamuru.
Stejné vyznamenání pro Soňu Nevšímalovou. Lékařka, specialistka na neurologii. Publikovala 179 odborných prací, zaměřuje se na spánkovou medicínu a dětskou neurologii. V obou oborech ji provází pověst největší české odbornice v oboru. V roce 2016 obdržela Cenu J. E. Purkyně.
I pro Vladimíra Maříka. Vědec a kybernetik, duchovní otec Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky. Institut je trnem v oku části akademiků na ČVUT kvůli vysoké ceně - stál 1,4 miliardy korun. Podle prezidenta Zemana i premiéra Sobotky se ale robotizace v budoucnu vyplatí.
Stejné vyznamenání pro Štefana Margitu. Operní pěvec a tenorista, působil na nejslavnějších scénách světa, jako je milánská La Scala, Covent Garden v Londýně či Metropolitní opera v New Yorku. Ve svém koncertním repertoáru má díla Mozarta, Beethovena, Dvořáka či Mahlera.
Medaile Za zásluhy pro Karla Lopraise. Legenda motosportu a jedna z největších osobností slavné Rallye Dakar. Náročnou soutěž, do níž původně vstoupil jako testovací jezdec Tatry, šestkrát vyhrál, čtyřikrát skončil druhý. Je druhým nejúspěšnějším účastníkem v historii dakarské rallye.
Medaile Za zásluhy pro Juraje Kukuru. Slovenský herec, pochází z Prešova. Debutoval v roce 1966, v 70. letech byl oceňován za herecké výkony. V roce 1984 jej v Československu odsoudili na 3,5 roku za opuštění republiky, proto zůstal v emigraci. Do vlasti se vrátil po listopadu 1989, v čele 2002 stanul v čele bratislavského divadla Aréna.
Medaile Za zásluhy pro Elišku Haškovou-Coolidge. Jako osmiletá emigrovala s matkou a bratrem z komunisty ovládnutého Československa. Působila jako zvláštní asistentka pěti amerických prezidentů, podílí se na činnosti obecně prospěšných organizací. Je konzultantkou v oblasti společenského chování, stolování či oblékání. Veřejně pochválila Miloše Zemana, ocenila na něm skromnost.
Dále bude prezident rozdávat medaile Za zásluhy. Ta první je pro Jaroslava Foglara, autora literatury pro mládež, skauta s přezdívkou Jestřáb. Foglar je autorem Rychlých šípů, Hochů od Bobří řeky a navazujícího Strachu nad Bobří řekou, popisujícího léta okupace a strachu z udavačů, dále například Záhady hlavolamu. V 50. letech byl krátce spolupracovníkem StB, což na sebe po listopadu 1989 přiznal sám. Ze spolupráce s agenty se dokázal vymluvit.
Stejné vyznamenání pro Antonína Šubrta. Válečný veterán, bojoval u přístavu Dunkirk, kde spojenci po otevření západní fronty udržovali v obklíčení silnou německou posádku. Českoslovenští vojáci tvořili téměř polovinu spojenecké síly. Za půl roku obléhání, které bylo největším nasazením československých vojáků na západní frontě, přišli o dvě stovky mrtvých a nezvěstných.
Dalším nositelem medaile Za hrdinství je Jan Přikryl, protinacistický a protikomunistický odbojář. Po únoru 1948 působil v rámci velké odbojové skupiny Světlana. Přikryl pro skupinu ukrýval zbraně a pomáhal s vyhledáváním úkrytů pro lidi v ilegalitě. Poté, co komunisté část skupiny rozkryli, se pokusil přejít hranice do Německa. Přitom ho zastřelili příslušníci pohraniční stráže.
Další Medaile Za hrdinství pro Jana Odermatta. Hasič z pražského Radotína, v únoru 2017 zasahoval u požáru lakovny ve Zvoli u Prahy. V sutinách se oddělil od ostatních, zřejmě kvůli pátrání po pohřešovaném muži. Těžce otráveného zplodinami jej v kritickém stavu převezla sanitka do nemocnice, kde zemřel.
Václav Haase v roce 2016 zasahoval jako policista, který si s kolegou vyměnil službu, u původně banální rodinné hádky. Agresivní mladík na policisty zaútočil skrytým nožem, oba těžce zranil, přesto ho dokázali s pomocí ostatních lidí z domu a ze sousedství zneškodnit. Haase, který měl před svatbou, o dva dny později v nemocnici zemřel. Dostal Medaili Za hrdinství.
Stejný řád pro Jože Plečnika. Slovinský architekt a urbanista, za první republiky pracoval pro prezidentskou kancelář v Československu. Výrazně přispěl k současné podobě Pražského hradu, navrhl také kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad. Upravoval taktéž zámek v Lánech a řadu objektů v Lublani.
Řád T. G. Masaryka pro Charlese Richarda Cranea z Chicaga. Byznysmen z amerického Chicaga, výrazně přispěl ke vzniku Československa. Za Masarykovy myšlenky lobboval u amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Oponoval vzniku Izraele. Jeho čtyři děti měly vazby na Československo, jeden ze synů se stal velvyslancem v Praze, dcera předlohou inspirující podobu první československé stokoruny.
Rodák z Bruntálska Petr Beck obdržel Řád T. G. Masaryka. Kvůli židovskému původu přišel v Osvětimi o rodinu, do koncentračního tábora se přihlásil dobrovolně, aby zůstal s rodinou. Po osvobození na začátku roku 1945 vstoupil do Rudé armády. Je veden jako agent v archivech Krajské správy SNB Ostrava. Letos v létě podle serveru Parlamentní listy ocenil prezidenta Miloše Zemana.
A další pro Gerharda Schrödera. Německý sociální demokrat, jako kancléř podporoval rozšíření EU o ČR. Prosazoval stavbu plynovodu Nord Stream, který zásobuje Německo plynem přímo z Ruska. Po odchodu z politiky začal pracovat pro ruskou firmu Gazprom, čímž se ocitl v podezření ze střetu zájmů. Nově působí v dozorčí radě dalšího ruského podniku Rosněft. Oponoval nezávislosti Kosova, vyjádřil pochopení pro ruskou intervenci na Krymu i další kroky ruského prezidenta Putina.
Karel Pezl také dostal Řád Bílého lva. Voják z povolání, v roce 1971 z armády z politických důvodů propuštěn. K vojsku se vrátil po listopadu 1989, byl posledním náčelníkem československého generálního štábu a prvním náčelníkem generálního štábu ČR. Byl též poradcem prezidenta Václava Havla.
Další Řád Bílého lva pro Boruta Pahora, což je slovinský prezident, v době udělení vyznamenání usilující o znovuzvolení. Bývalý komunista, později sociální demokrat. Oproti Zemanovi vyjádřil podporu kvótám na rozdělení uprchlíků v Evropě, shodoval se s ním na potřebě chránit vnější schengenskou hranici.
Řád Bílého lva i pro Karla Kutlvašra. Legionář ze Sibiře, prvorepublikový generál. Za války příslušník odboje, v květnu 1945 stanul v čele Pražského povstání. Po komunistickém převratu v roce 1948 zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen na doživotí a degradován na vojína. Z vězení se dostal díky amnestii, ale ve velmi špatném zdravotním stavu.
Řád Bílého lva je propůjčen také armádnímu generálovi Ludvíku Krejčímu in memoriam. Krejčí byl legionář ze Sibiře, prvorepublikový důstojník a armádní generál. Na podzim 1938 náčelník Hlavního štábu. Připravil československou armádu na střet s nacistickým Německem zřejmě v nejvyšší míře, které bylo možné dosáhnout. Komunisté ho degradovali na vojína a odebrali mu penzi, živil se jako pomocný dělník v továrně na knoflíky.
První vyznamenání, Řád Bílého lva, obdrží Michael Häupl. Starosta Vídně, v jejímž čele stojí od roku 1994, člen Sociálnědemokratické strany Rakouska. V roce 2016 mu premiér Bohuslav Sobotka udělil pamětní medaili Karla Kramáře jako symbolické ocenění za dlouhodobé udržování nadstandardních česko-rakouských vztahů.
Závěrem svého vystoupení Zeman poznamenal, že se najde mnoho závistivých lidí, kteří budou o vyznamenaných říkat, že si vyznamenání nezasloužili.
Úvod ceremoniálu doprovázel chorál Kdož sú boží bojovníci a fanfáry z Libuše. Historických praporů ale bylo méně než loni. Oproti loňskému roku nebyly také přineseny insignie Řádu Bílého lva a dalších vyznamenání a dětský sbor nezpíval hymnu, povšimla si ČTK. Bylo také zřetelné, že prezidentova manželka svého muže pevně drží a že prezident, opírající se druhou rukou o hůl, kráčí nejistě.
Mezi vyznamenanými jsou podle Zemana rovným dílem zastoupeni vědci a umělci. "Umělecká skupina rozdává radost a úsměv," řekl prezident.
V sále přitom sedí i režisér Zdeněk Troška, pěvkyně Eva Urbanová a zpěvačka Helena Vondráčková. Mohlo by jít o další, které dnes prezident ocení. Troška a Vondráčková se navíc netají sympatiemi k Zemanovi.
Zeman též zmínil, že ocení "nekonformního historika" a "nekonformního žurnalistu", kteří jdou proti mainstreamu.
Vyznamenání obdrží i Eliška Hašková-Coolidge, asistentka pěti amerických prezidentů. Dále zmínil Zeman rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou či závodníka Karla Lopraise.
A vyznamenání obdrží i Karel Pezl, první polistopadový náčelník generálního štábu československé armády - a zároveň poslední náčelník generálního štábu společné československé armády.
Prezident Zeman přivítal slovinského prezidenta Boruta Pahora, vídeňského starostu Michaela Häupla a německého exkancléře Gerharda Schrödera, tři zahraniční hosty. Zeman předznamenal, že vyznamená Ludvíka Krejčího, náčelníka Hlavního štábu československé armády v roce 1938.
Přišel prezident Miloš Zeman s manželkou, zazněla státní hymna.
Udílení státních vyznamenání je tu. Vojáci přinášejí do Vladislavského sálu historické prapory a zástavy.
Téměř všichni jsou na místech. Martin Stropnický s manželkou Veronikou Žilkovou, šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský, bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola, slavnostní hudba…
Už se připravuje muzika :) pic.twitter.com/KZev91kGA3
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) October 28, 2017
A přišel třeba i šéf pirátů Ivan Bartoš s manželkou.
Pozor, selfie! :) Šéf pirátů ve Vladislavském sále, kde za chvíli začne předávání státních vyznamenání ... pic.twitter.com/tPKySP61sn
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) October 28, 2017
Na Hrad už mimo jiných dorazil i Andrej Babiš s manželkou.
Na Staroměstském náměstí se sešly stovky lidí, aby společně oslavily dnešní 99. výročí vzniku Československa. V úvodu setkání vystoupil například Hayato Okamura (KDU-ČSL) či David Smoljak (STAN), kteří citovali z díla prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka i jeho syna Jana.
"Po nedávných volbách je situace napjatá. Demokratické strany zůstaly v parlamentu v menšině. Většinu získaly nesystémové strany - populisté a extremisté," promluvil Hayato také o výsledcích nedávných voleb.
Na Pražský hrad se sjíždějí hosté slavnostního ceremoniálu. Pozvaných je podle kancléře Vratislava Mynáře rekordní počet hostů, omluvenek je přitom minimum.
Areál Pražského hradu se v 17:00 kvůli oslavám státního svátku uzavřel návštěvníkům. Uzavření areálu Hradu z technicko-provozních důvodů v tiskové zprávě oznámil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Ve Vladislavském sále Pražského hradu budou večer předávána nejvyšší státní vyznamenání, následovat bude recepce pozvaných hostů v dalších hradních sálech. Od rána byly na Hradě uzavřené některé památky a expozice. Veřejnost se nedostala například do Starého královského paláce nebo do Kaple sv. Kříže. Do katedrály sv. Víta byl poslední návštěvník vpuštěn krátce po 16:00.
Oslavy výročí vzniku Československa se konají také v regionech. Na náměstí v Moravském Krumlově na Znojemsku byl odhalen nový památník české státnosti. Jeho dominantou je Masarykova busta. Rokytnice v Orlických horách odhalila pamětní desku legionáři Mikuláši Jaroslavu Novákovi, který byl velitelem Tvrze Hanička v roce 1938.
Stejně tak jako Kramářova vila, se 28. října otevřel veřejnosti také Senát. Možnost prohlédnout si historické prostory Valdštejnského a Kolovratského paláce si nenechalo ujít na tři tisíce návštěvníků. Současně zde byla připravena také výstava k 80. výročí úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Při dnešní příležitosti oslav vzniku samostatného československého státu se lidé mohli podívat také do jindy nepřístupné Kramářovy vily. Sídlo českých premiérů navštívilo 1 638 lidí. Premiér Bohuslav Sobotka zde v minulosti přivítal například německou kancléřku Angelu Merkelovou.
Mezi lidmi připomínajícími si vznik Československa symbolicky na Hradčanském náměstí byl také prezidentský kandidát Jiří Drahoš.
Každý rok si den naší státnosti s úctou připomínám. Buďme hrdí na svoji zem. Na svoje hrdiny. Buďme dobrými Čechy. pic.twitter.com/cYnUGEsvjA
— Jiří Drahoš (@jiridrahos1) October 28, 2017
Slováci vznik samostatného Československa oficiálně neslaví. Slovenský prezident Andrej Kiska však ve svém prohlášení k 99. výročí založení společného státu Čechů a Slováků napsal, že význam vzniku Československa v roce 1918 přetrvává do dneška. "Slovensko tehdy získalo nejen jasné hranice, ale i příležitost budovat politické, vzdělanostní a kulturní instituce," stojí v prohlášení. Slovensko má tedy podle Kisky důvod vzpomínat na vklad, který do jeho rozvoje vnesl společný stát Čechů a Slováků.
Během ceremoniálu na Pražském hradě také Miloš Zeman oznámil, že večer vyznamená nejvyšším vojenským řádem dva bývalé náčelníky generálního štábu Ludvíka Krejčího a Karla Pezla. Vyznamenán bude také Karel Kutlvašr, který velel Pražskému povstání. Následně vytkl ministrovi obrany Martinu Stropnickému (ANO), že příliš mnoho tendrů jsou zakázky vypsané v jednacím řízení bez uveřejnění. "Jak známo, tento typ může vést k předražování vojenských zakázek, škoda peněz," podotkl Zeman.
Dodal, že má od některých kolegů informace, že armáda kupuje "staré železo" místo moderní techniky. "Chci tomu nevěřit," zdůraznil Zeman. Chce také prosadit, aby drony byly z velitelství pozemních sil přesunuty pod velitelství vzdušných sil.
Na Pražském hradě jsem u příležitosti státního svátku 28. října jmenoval tyto nové generály: Do hodnosti generálporučíka jsem jmenoval generálmajora Ing. Aleše Opatu, zástupce náčelníka Generálního štábu – náčelníka štábu. Do hodnosti brigádního generála jsem jmenoval plukovníka gšt. Ing. Jana Berouna, ředitele Vojenského zpravodajství. Do hodnosti brigádního generála jsem jmenoval plukovníka gšt. Ing. Milana Jakubů, zástupce ředitele Vojenského zpravodajství. Do hodnosti brigádního generála jsem jmenoval plukovníka gšt. Ing. Libora Jílka, zástupce ředitele Vojenského zpravodajství. Do hodnosti brigádního generála jsem jmenoval plukovníka gšt. Ing. Pavla Koláře, ředitele Ředitelství speciálních sil Ministerstva obrany. Do hodnosti brigádního generála jsem jmenoval plukovníka gšt. JUDr. Pavla Kříže, LL.M., náčelníka Vojenské policie. Do hodnosti brigádního generála jsem jmenoval plukovníka JUDr. Libora Lochmana, ředitele Útvaru rychlého nasazení Policie České republiky. Do hodnosti brigádního generála jsem jmenoval plukovníka Ing. Vladimíra Vlčka, Ph.D., ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje.
Zveřejnil(a) Miloš Zeman - prezident České republiky dne 28. Říjen 2017
Oslavit výročí vzniku Československa vyrazil také šéf hnutí ANO a vítěz voleb Andrej Babiš, který se setkal s prvním československým prezidentem T. G. Masarykem…
Obecní dům. Historické místo, kde byl podepsán 28.10.1918 první zákon nově vzniklé Československé republiky. pic.twitter.com/BMfv1MEF99
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) October 28, 2017
Zeman dnes na Pražském hradě také jmenoval osm nových generálů. Povýšil například současného ředitele Útvaru rychlého nasazení Libora Lochmana a ředitele moravskoslezských hasičů Vladimíra Vlčka. Při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě bylo povýšeno také šest vojáků. Dosavadní zástupce náčelník Generálního štábu armády Aleš Opata byl jmenován do druhé nejvyšší české vojenské hodnosti generálporučíka.
K 99. výročí vzniku samostatného Československa dnes Čechům popřála také britská velvyslankyně v Praze Jan Thompsonová.
Congratulations and best wishes to Czech friends on this 99th anniversary of the founding of Czechoslovakia
— Jan Thompson (@JanThompsonFCO) October 28, 2017
"Podoba aktu se v jednotlivých letech průběžně vyvíjí na základě předchozích zkušeností," odpověděl mluvčí armády Jan Šulc na dotaz Aktuálně.cz, proč byl letos pietní akt na Vítkově kratší.
Před rektory položil květiny také bývalý předseda Akademie věd a Zemanův soupeř pro nadcházející prezidentské volby Jiří Drahoš. "Letos se této akce účastním jako prezidentský kandidát, ale v minulých letech jsem tady byl vždy kolegiálně s rektory," řekl.
Drahoš nesouhlasí s tím, jak prezident přistupoval ke jmenování nových profesorů. Stejně jako oni nejde ani na večerní oslavy. "Od té doby, co pan prezident nezve na Hrad některé rektory, tak se omlouvám. Považuji tento přístup za nedůstojný," dodal.
Bek v roce 2013 nenechal Zemana vystoupit ve škole z obavy před volební agitací.
Pozvání na Hrad nedostával také rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer. Zastal se Martina C. Putny, kterého Zeman odmítal jmenovat profesorem. Grubhofer už ale rektorem není.
(Na snímku je rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek.)
Rektoři několika vysokých škol dnes dopoledne položili květiny u sochy Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí. Setkávají se tam pravidelně už několik let, na večerní předávání vyznamenání na Hradě znovu nepůjdou.
"Nevím, jestli to bylo letos naposledy, kdy se neúčastním toho ceremoniálu. Samozřejmě bych byl docela rád, kdyby se obsazení na Hradě změnilo," řekl rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek. Právě jeho Zeman na oficiální oslavy státního svátku už několik let nezve. Ostatní rektoři proto nechodí také.
Náčelník generálního štábu Josef Bečvář byl s průběhem akce spokojen, důstojně podle něj uctila památku padlých.
"Dnešní den vzpomínáme především na naše legionáře, kteří stáli u vzniku Československa, vzpomínáme na druhoválečné veterány, jsem strašně rád, že jsou stále mezi námi," řekl k dnešním oslavám Bečvář.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) se ke změnám při pietě na Vítkově nechtěl příliš vyjadřovat, ceremoniál podle něj domlouval odbor protokolu ministerstva se svými protějšky z Pražského hradu. Na ně mají být podle ministra směřovány otázky. Nemyslí si, že by pieta byla méně důstojná, naopak k chladnému počasí to podle něj bylo tak akorát.
Vzpomínková akce na Vítkově pokračovala po poledni slavnostním shromážděním uvnitř památníku. Český svaz bojovníků za svobodu na něm ocenil válečné veterány a pamětní medaili 1. stupně udělil také ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové (ANO). "28. říjen nebude nikdy zapomenut, nesmí být. Je to věc učitelů, je to věc výchovy dětí," řekla ministryně.
Daniel Herman na Hrad nedorazí. "Nesouhlasím s politikou Miloše Zemana," napsal úřadující ministr kultury na Twitteru.
Nesouhlasím s politikou M. Zemana,proto jsem se na Hrad omluvil.Vznik ČSR jsem si připomněl na Vítkově, večer pak na Koncertě pro republiku.
— Daniel Herman (@DanielDherman) October 28, 2017
Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček tvrdí, že se pieta na Vítkově zkrátila na návrh armády. "Rádi jsme vyhověli návrhu Armády ČR. Co je důležité, 24. října proběhl generální nácvik pietního aktu, a to za účasti zástupců zainteresovaných institucí, včetně, což je nyní nutno speciálně zdůraznit, Senátu. Nešlo tedy o žádné nečekané překvapení," napsal Ovčáček Aktuálně.cz v reakci na to, že předseda Senátu Milan Štěch vyjádřil údiv na změnou v léta zažitém harmonogramu svátku.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš dnes přijde s manželkou Lydií na předání státních vyznamenání na Pražský hrad. Označil to za slušnost, přestože chápe politiky, kteří to odmítli. Dnes to řekl před jednáním republikového výboru strany.
"Ten státní svátek je signifikantní pro Českou republiku, i to vyznamenání má jakýsi význam. To, jestli souhlasím s tím, komu bude uděleno, podle mne není relevantní. Myslím si, že je to slušnost se tam jít podívat, alespoň já to tak chápu. Ale dokážu pochopit i jiné politiky nebo jiné osoby, které odmítají do toho sálu jít," řekl Bartoš.
Podívejte se na fotogalerii z pietního aktu na Vítkově.
Na dotaz Aktuálně.cz, co Hrad vedlo ke zkrácení ceremoniálu, odpověděl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček: "Pietní akt u Národního památníku na Vítkově byl důstojným uctěním památky těch, kteří bojovali za československou samostatnost."
Ceremoniál na Vítkově byl oproti minulým letům kratší, zejména kvůli změně v pokládání věnců. Někteří přítomní to kritizovali. "Řeknu upřímně, že jsme z toho byli zaskočeni, myslím si, že dobré tradice se mají držet," řekl novinářům předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) se ke změnám nechtěl příliš vyjadřovat, ceremoniál podle něj domlouval odbor protokolu ministerstva se svými protějšky z Pražského hradu. Na ně mají být podle ministra směřovány otázky.
Prezident Zeman po návratu z Vítkova zapózoval s motorkáři z Hradní stráže…
Motocyklová četa Hradní stráže po návratu z Vítkova požádala pana prezidenta o společný snímek. Pan prezident velmi rád vyhověl! pic.twitter.com/4Ez7krez2m
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) October 28, 2017
Založení republiky si připomíná i Masarykova univerzita v Brně.
Dnes si připomínáme den vzniku samostatného Československa. #followmasaryk pic.twitter.com/kHfI5VxRFf
— MasarykovaUniverzita (@muni_cz) October 28, 2017
Oslavy 99. výročí vyhlášení státu se konají po celém Česku, vyvrcholí večerním udělováním státních vyznamenání na Pražském hradě. Akce se konají po celé zemi, třeba v Ostravě nebo v Plzni. V Moravském Krumlově bude odhalen památník české státnosti, v Ostrožské Lhotě pak pamětní deska velitele parašutistického výsadku Carbon Františka Bogataje. Jaroslava Nováka, velitele Tvrze Hanička, která byla součástí předválečného opevnění Československa, připomene pamětní deska u pevnosti.
Ceremoniál na Vítkově se tradičně koná za účasti historických armádních praporů, které byly na čestný dvůr památníku doneseny za zvuků husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci. Vojenská hudba také zahrála státní hymnu.
Následovalo kladení věnců, tentokrát v netradiční podobě. Místo postupného pokládání věnců byly ve stejné chvíli pokládány najednou věnce tři. Pouze Zeman měl privilegium samostatného pokládání. Na závěr piety zazní na památku padlých vojáků Večerka a čestná salva. V minulých letech nad památníkem také přeletěly vrtulníky či letadla armády, letos průlet naplánován není.
Politici, zástupci armády, váleční veteráni z druhé světové války i zástupci spolků si u Národního památníku v Praze na Vítkově připomínají výročí vzniku samostatného Československa.
U hrobu neznámého vojína položili věnce prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nebo zástupci ministerstva obrany.
Na 10:00 je naplánován začátek pietního aktu při příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu u Národního památníku na Vítkově. Zúčastní se prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka, předseda Senátu Milan Štěch, ministr obrany Martin Stropnický, náčelník Generálního štábu Armády ČR Josef Bečvář.
"28. říjen oslavme připomenutím ideálů," tweetuje předseda ODS Petr Fiala.
28. říjen oslavme připomenutím ideálů, na nichž stojí náš stát. Svoboda a demokracie se mohou udržet jen vytrvalou prací a stálým úsilím.
— Petr Fiala (@P_Fiala) October 28, 2017
Letošní předávání státních vyznamenání budou mnohem větší než v předešlých letech. Do Vladislavského sálu přidáno o 180 židlí více a celkově má být v sále na 800 lidí.
Prezident Miloš Zeman udělit vyznamenání i letos zesnulé zpěvačce Věře Špinarové. Její syn Adam Pavlík ale odmítl vyznamenání z rukou prezidenta Zemana převzít.
"Vím, že máma o žádné ocenění nestála, a rozhodně by si ho nešla převzít na Hrad od prezidenta Zemana," zdůvodnil syn zpěvačky.
Poprvé po mnoha letech se neuskuteční přísaha vojáků na Hradčanském náměstí, tradiční součást oslav vzniku republiky. Armáda ji na žádost Hradu přesunula na Moravu a prezident Miloš Zeman se jí nezúčastní.
U příležitosti svátku Dne vzniku samostatného Československa se veřejnosti otevře sídlo premiérů i místo vzniku republiky.
Jako tradičně bude zpřístupněna Kramářova vila v Praze, která slouží jako rezidence českých předsedů vlád. K vidění budou i reprezentační prostory pražského Obecního domu, kde byla 28. října 1918 vyhlášena samostatnost Československa. Den otevřených dveří pořádá také Sněmovna, Senát, ministerstvo průmyslu a obchodu či pražská radnice.
Vyznamenání si večer na Hradě převezme Gerhard Schröder, bývalý spolkový kancléř, se kterým Zeman jako premiér v letech 1998 až 2002 jednal. Oba muže spojuje nejen minulost v sociální demokracii, ale i současná vstřícnost k Rusku.
Právě dnes uplynulo přesně 99 let od založení samostatného Československa. Oslavy a průběh připomínkových akcí sledujeme v online reportáži.