Prezident Miloš Zeman zaujal svými dnešními výroky o hrozícím superholokaustu a nutnosti mezinárodní ozbrojené akce proti takzvanému Islámskému státu zahraniční média. Citují ho světové agentury, izraelské servery nebo média v Libanonu a v Indii.

Jeho slova zaznamenala ve svých zprávách k výročí holokaustu i zahraniční média v čele se světovými tiskovými agenturami, z nichž tyto informace převzala řada zpravodajských serverů. Například americká stanice ABC News cituje Zemanova slova, že s teroristy se nevyjednává, ale bojuje, výrok o superholokaustu i přirovnání Islámského státu k nacistickému Německu ve 30. letech minulého století.

Totéž učinila německá agentura DPA a globální Reuters. Ta ale zdůraznila, že Zeman "neřídí každodenní zahraniční politiku" své země.

Nejčastěji dnes média ve světě přebírají alespoň zmínky o Zemanově projevu od francouzské agentury AFP, která ve své zprávě vyzdvihuje Zemanovo varování, že nový holokaust by nepostihl jen miliony židů, ale "zahrne příslušníky celé řady vyznání, ateisty a dokonce i muslimy".

Odpoledne si na terezínském Národním hřbitově připomněli romský holokaust aktivisté ze sdružení Konexe. Podle Ivany Čonkové z Konexí romské oběti holokaustu téměř nikdo nepřipomíná. "Myslíme si, že v současné době je a v minulosti byl (romský holokaust) zapomínán a není dosud odhalen a důstojně vzpomínán. Můžeme to vidět na příkladu prasečí farmy v Letech u Písku, která se stále provozuje na místě romského koncentračního tábora," řekla Čonková.

Pietní akce v Terezíně byla poslední akcí v rámci pražského fóra Let my people live. Předsedové parlamentů se v deklaraci shodli, že parlamenty, vlády i společnost na celém světě musí zaujmout politiku nulové tolerance vůči antisemitismu a zločinům z nenávisti.

Desítky předsedů a místopředsedů evropských parlamentů si dnes v Terezíně společně s řadou lidí, kteří nacistický teror přežili, připomněly osud obětí holokaustu. Akce navazovala na pražské mezinárodní fórum k výročí osvobození nacistického tábora v Osvětimi. Konala se ve stejnou chvíli jako pietní akt v polské Osvětimi, kde si světoví státníci připomněli 70. výročí osvobození vyhlazovacího tábora.

Řada nacistických vězňů byla během druhé světové války transportována z Terezína právě do Osvětimi. Byli mezi nimi i rodiče tajemníka Federace židovských obcí v ČR Tomáše Krause. Na oba na pietní akci vzpomínal. Lidé, kteří přežili holokaust, se podle něj dělí na dvě skupiny. "První zachovává mlčení. Nezmiňují nic, co by jen vzdáleně tuhle historii připomínalo. A druhá chce naopak všechno sdílet. Chtějí vykřičet svoje svědectví a chtějí varovat. Oby typy lidí znám. Prvním byla moje matka, druhým můj otec," uvedl Kraus.

Terezínskou akci provázela mimořádná bezpečnostní opatření a také zmatky. Desítky evropských novinářů byly během pietní akce odděleny od účastníků a měli tak minimální možnost pořídit kvalitní záběry nebo rozhovory.

Badatel a bývalý předseda židovské obce v Praze Tomáš Jelínek dnes v knihkupectví Academia v Praze představil svou publikaci Bílá místa ve výzkumu holokaustu. Kniha se věnuje především otázce navrácení majetku židovských obyvatel Prahy, kteří ho museli odevzdat v období 2. světové války před nástupem do transportů. Mapuje také zdravotnickou péči poskytovanou lidem po návratu z koncentračních táborů, poměry v Terezíně i to, jak se o přeživší stará Česko nyní.

"V tomto projektu jsme se pokusili vytáhnout z celé řady vědních disciplín lidi, kteří se věnují výzkumu holokaustu ať už to byla historie, etnologie či ošetřovatelství a jejich práci konfrontujeme v jedné publikaci. Očekáváme, že otázka metodologie vyvolá diskuzi," řekl Jelínek.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek ostře zareagoval na prezidentův projev: "Takže máme vyhlásit křižáckou válku?! Ale proti komu a kam potáhneme?" vzkázal Aktuálně.cz. Jaké další ohlasy vyvolal Zemanův projev si můžete přečíst ZDE.

Foto: Ludvík Hradilek

Předseda izraelského parlamentu Juli Edelstein označil Zemanův projev za "normální", nikoli radikální. "Je radikální říkat, že jsme slabí v boji se zlem? Je radikální říkat, že bychom neměli vyjednávat s teroristy, ale bojovat s nimi?" poznamenal Edelstein. Zároveň pochválil Česko za jeho trvalou snahu o boj proti antisemitismu a dalším formám nenávisti. Není podle něj na evropském kontinentu běžné, aby Židé mohli chodit po ulici a nemuseli schovávat svou víru. Edelstein v projevu také kritizoval štvavá vyjádření světových novinářů či politiků proti Izraeli.

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz varoval před tím, že kdyby měla v současné době moc nacistická ideologie, všichni účastníci pražského fóra by se stali její obětí a skončili v koncentračních táborech. "Jsme silní, máme moc, máme vliv. A to nás zavazuje, abychom se s našimi možnostmi každou sekundu postavili objevujícímu se zlu, abychom mu řekli, že jsme proti němu," zdůraznil.

Podle historika Jiřího Kociana z Ústavu pro soudobé dějiny nelze zcela srovnávat Islámský stát s povahou nacistického Německa počátkem 30. let. Nebezpečí a principy jsou sice podobné, jde však o jiný dobový kontext a jiné mezinárodní souvislosti.

Otázka nástupu nacismu byla podle Kociana v první fázi evropská a problém Islámského státu má globálnější rozměr. Jiným prvkem je i islám. "Islám je víra, která funguje několik stovek let. Nacistické Německo byl nástup nové rasové ideologie v průběhu několika desetiletí," řekl Kocian.

Podle bulharského prezidenta Rosena Plevnelieva budou v každé společnosti existovat lidé, kteří budou upřednostňovat "meč před perem". Poznamenal, že "naší zodpovědností je udržet vzpomínky na holokaust".

Slovenský list Pravda kritizoval českého prezidenta Miloše Zemana za to, že se prý z připomínky výročí holocaustu snažil udělat přehlídku zahraničních státníků. Důležitost akce podle deníku nelze měřit počtem zúčastněných prezidentů. "Horší je, když se vzpomínka na holocaust zvrhne v přetahovanou o to, kolik státníků na akci přijde. Je to nedůstojné a v těchto okamžicích by politikaření mělo jít stranou. V tomto kontextu snaha českého prezidenta Miloše Zemana udělat ze vzpomínkové akce přehlídku zahraničních státníků vyznívá nanejvýš nešťastně," napsal list.

Vina za vraždy více než milionu lidí, kterých se nacisté dopustili ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi, je součástí německé identity. Německo proto má morální povinnost snažit se zabránit genocidě kdekoli na světě. "Bez Osvětimi není německé identity. Vzpomínka na holocaust zůstává věcí všech občanů, kteří v Německu žijí. Patří k dějinám této země," řekl ve Spolkovém sněmu u příležitosti 70. výročí osvobození Osvětimi sovětskou armádou německý prezident Joachim Gauck. "Hrůza minulosti je zde blíž a odpovědnost za současnost a budoucnost je tu větší než kdekoli jinde," dodal.

Foto: Vojtěch Marek