Čerstvá statistika ministerstva spravedlnosti ukázala, že například mezi soudci je přes šedesát procent žen. Ve vedení nejvyšších a vrchních soudů však až na výjimky - jakými jsou předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová nebo místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wágnerová - působí vesměs muži.
Přes kopírák až k ministerstvu
Na Nejvyšším soudu je tak podle internetových stránek z padesáti osm soudců žen jen dvanáct. Mezi čtrnácti ústavními soudci je jich pět.
O něco lepší je podle čísel stav v krajích a okresech. Na krajských soudech sedí v každé desítce vedoucích právníků čtyři ženy. Na okresních soudech je jimi obsazena už polovina řídících funkcích.
Podobné jako u soudů je to i u žalobců. Nejvyšší státní zástupkyní je sice Renáta Vesecká, mezi šéfy a jejich náměstky na nejvyšším i vrchních státních zastupitelství je však jedinou výjimkou. Až na nižších úrovních se začínají do čela prosazovat i její kolegyně.
Ostatně, výmluvný je součet i na samotném ministerstvu spravedlnosti. Přes šedesát procent pracovníků je ženského pohlaví, ve vedení resortu však není jediná - všichni náměstci jsou muži.#reklama
"V pozicích ředitele odboru jsou ženy zastoupeny o polovinu méně než muži," připustil mluvčí ministerstva Petr Dimun. "Lépe jsou na tom ženy v pozicích vedoucích oddělení, tam převažují."
Plán na 130 let
Žen je v Česku víc než mužů. Ve sněmovně navzdory tomu mají 17 procent křesel, v Senátu 11 procent. Ve vládě nyní sedí dvě ministryně. Mezi hejtmany není jediná žena , v krajských strukturách jich je jen desetina.
Podmínky pro muže a ženy se přitom v Česku vyrovnávají jen pomalu. "Pokud by zavádění rovnosti obou pohlaví pokračovalo stejným tempem jako dosud, česká společnost by se rovnosti dočkala za sto třicet let," vypočítává místopředsedkyně Mezinárodní sítě žen Jana Outratová.
Ona i její kolegyně už delší dobu navrhují, jak ženy do veřejných funkcí pustit. Například přes kandidátní listiny, sestavované "principem zipu" - pravidelně by se střídala žena a muž.
Na to, v jak vážný problém rovnost pohlaví přerůstá, letos upozornil také Institut otevřené společnosti. Podle jeho analýzy se v nových členských a kandidátských zemích EU rozdíly mezi platy mužů a žen neustále zvětšují. V Česku mají ženy v průměru o čtvrtinu menší příjem. "Pro vzdělání a povolání platí, že čím vyšší pozice, tím větší výdělkový rozdíl," uvádí zpráva.
