Proti komunistické totalitě se Petruška Šustrová postavila již během studia dějepisu a češtiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studium z politických důvodů nemohla dokončit.
V roce 1968 založila s přáteli Hnutí revoluční mládeže, které spojoval odpor proti tehdejší situaci v Československu. Kvůli činnosti v hnutí pak strávila dva roky za mřížemi. Malého synka, který se jí narodil v roce 1967, mohla vídat jen při návštěvách ve vězení.
Později se stala signatářkou Charty 77 a v roce 1985 její mluvčí. Spoluzaložila Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných a spolupracovala s několika samizdatovými časopisy. Za svou činnost byla komunistickým režimem perzekvována. Pracovat mohla pouze na poště a jako uklízečka, od roku 1982 nemohla sehnat vůbec žádné zaměstnání. Jako disidentka se stala terčem komunistické tajné služby Státní bezpečnost. Při výsleších čelila výhrůžkám i násilí.
Těžký osud ji ale nezlomil. Když v listopadu 1989 totalitní režim skončil, začala pracovat v Nezávislém tiskovém středisku a poté v týdeníku Respekt, který z něj vznikl. V letech 1990 až 1992 byla náměstkyní ministra vnitra. Poté působila jako novinářka a překladatelka z angličtiny, ruštiny a polštiny a mimo jiné také jako mezinárodní pozorovatelka několika voleb v zemích s ohroženou demokracií. Byla i scenáristkou dokumentárních filmů pro Českou televizi.
V říjnu 2008 byla zvolena členkou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, kterou pak v roce 2013 po několik měsíců do konce svého mandátu vedla. Za rok 2009 získala novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.
"Na srdci jí leželo dobro druhých"
"Chartistka Petruška Šustrová byla jednou z nejvýraznějších disidentek. Vždy, když nás opustí taková osobnost, ztrácíme významného pamětníka nesnadného, ale nakonec naštěstí úspěšného úsilí o obnovu demokracie a svobody v naší zemi," uvedla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
"Je naší povinností na toto úsilí navazovat, protože vybojované hodnoty nejsou bez péče o ně stálé. Čest její památce," doplnila. Šustrovou označila za nesmírně statečnou ženu, která se vždy stavěla proti bezpráví a útlaku. "Na srdci jí leželo dobro druhých, které stavěla nad to vlastní. Bude tady moc chybět," uvedla.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) připomněl, že Šustrová byla držitelkou Ceny Ferdinanda Peroutky. Označil ji za odvážnou osobnost, která se také významně podílela na transformaci a pomohla sblížit českou a polskou kulturu.
I podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) odešla statečná žena. "Bylo mi ctí se s ní potkat ještě v dobách, kdy jsem byl plzeňským primátorem při setkání držitelů ceny 1. června, kterou uděluje město Plzeň. Čest její památce," napsal na Twitteru.
Památku Šustrové připomněl také například ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nebo šéf senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý), podle kterého byla Šustrová mimořádná osobnost, kterou se komunistům přes jejich usilovnou snahu nepodařilo zlomit. "Bude nám chybět. Svým životem, svou prací, starostí o věci veřejné bude inspirovat další generace," poznamenal.
