Rodák z Chocně se do Anglie dostal nedlouho před druhou světovou válkou společně se sestrou. Za rodinným přítelem je do Londýna poslal jejich otec kvůli obavám z blížícího se konfliktu. "Zde si pak dokončil vzdělání, nastoupil na univerzitu, pracoval v továrně na letecký průmysl, ale on chtěl dělat něco jiného - bojovat," uvedl Klůc.
Po studiích se Mráz přihlásil k letectvu, ze zdravotních důvodů ale neuspěl. "Měl jsem pravé oko slabší než to levé, to bylo nepřijatelné, protože jsem neměl správný odhad vzdálenosti," řekl v roce 2021.
I tak se mu ale podařilo k letectvu nastoupit. Nejprve byl sice přijat k československému pozemnímu vojsku, posléze byl ale převelen k RAF a začátkem roku 1944 nastoupil jako mechanik k 310. československé stíhací peruti. Brzy na to opět změnil působiště a začal sloužit u britské 130. průzkumné jednotky, která byla vybavena průzkumnými stíhacími letouny. S ní se zúčastnil vylodění v Normandii.
Plavbu do Francie týden po začátku invaze označil za jeden ze silných válečných zážitků. "Čekali jsme, že na nás budou útočit. Když jsme se nalodili, tak jsme dostali do hrníčku, který jsme pořád nosili s sebou, rum, abychom měli odvahu," vzpomínal po letech. Žádný nálet na ně ale německá letadla nepodnikla. "Příští den, když už převáželi další jednotky, tak na ně byl udělaný nálet. Ale na nás ne, my jsme měli štěstí," poznamenal. Ve Francii a následně v Nizozemsku a Belgii sloužil jako mechanik letadel, která podporovala frontu.
Na začátku roku 1945 absolvoval důstojnickou školu v Londýně a následně meteorologický kurz. Jako meteorolog poté sloužil na letišti v jižní Anglii, kde působila i dopravní jednotka s československými piloty. Díky ní se po skončení války dostal zpět do Československa.
Jako vojáka ze západní fronty a syna kapitalisty ho po nástupu komunistů k moci čekala těžká léta, během kterých rodina přišla o majetek a čelila perzekuci. V roce 1967 s manželkou a dětmi přes Švýcarsko emigrovali do Spojených států, kde žil až do konce svého života. Zemřel v úterý 20. února, dodal Klůc.
Královským letectvem za druhé světové války prošlo na 2500 československých letců všech odborností, tedy nejen pilotů, ale i mechaniků, zbrojířů či baličů padáků. Za války jich zemřelo téměř 500.
