Kysela: Zemanův návrh má známky puče, vyhladovění Senátu připomíná praktiky bolševiků

Radek Dragoun Radek Dragoun
16. 10. 2018 21:06
Prezident Miloš Zeman si přeje zrušení Senátu, který je podle něj slabý a občané jím pohrdají. Protože je však změna ústavním zákonem nepravděpodobná, radí Zeman znemožnit práci senátorům omezením rozpočtu horní komory. "Ústavní činitel by neměl nabádat k něčemu, co má známky puče v autoritářských státech," kritizuje návrh ústavní právník Jan Kysela v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ústavní právník Jan Kysela.
Ústavní právník Jan Kysela. | Foto: Ludvík Hradilek

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Český rozhlas navrhl, aby politici omezili rozpočet Senátu, čímž by dosáhli jeho zrušení. Co na to říkáte?

Mně připadá ten argument zarážející a pochybný. Zejména je-li pronesený prezidentem, který přísahal, že bude dodržovat ústavu. U něho by člověk mohl očekávat, že bude k ústavě vykazovat určitou míru respektu. Existuje-li nějak nastavený ústavní systém, můžete vést diskuzi o tom, že ho nastavíte jinak - že zrušíte úřad hlavy státu, zrušíte druhou komoru, modifikujete volební systém do Poslanecké sněmovny. To všechno udělat můžete.

Ale jste-li vysoce postavený ústavní činitel, tak byste asi neměl nabádat k něčemu, co má do určité míry známky puče, se kterým se setkáváme v autoritářských zemích. Pokud řeknete, že máte v ústavě zakotvenou instituci, a vy se jí zbavíte tím, že jí odepřete financování, tak je to asi něco, co se dá připodobnit způsobu, jakým bolševici na začátku roku 1918 rozpustili Ústavodárné shromáždění, ve kterém měli menšinu. Takže chceme-li se připodobnit jim nebo praktikám, se kterými se setkáváme v autoritářských státech třetího světa, tak tohle by asi mohla být cesta.

Kdyby politici vyslyšeli výzvu prezidenta, co by to reálně způsobilo?

Pokud v rozpočtu Senátu škrtnete deset nebo patnáct milionů, tak bude mít problém pokračovat v běžném provozu a bude muset hledat nějaké úspory. Ve chvíli, kdy tam ale napíšete nulu, jak patrně prezident zamýšlí, tak to vlastně znamená, že ten ústavní orgán nemůže fungovat, protože nemá čím platit zaměstnance, senátory ani za otop, elektřinu a podobně. V tomhle ohledu se mi zdá, že by státní rozpočet s nulou v kapitole Senátu byl vlastně protiústavní. Pokud ústava stanoví, že Senát existuje, tak je na běžné politické moci, aby Senátu zajistila financování. Teď se můžeme přít o tom, kolik přesně to má být, ale nemůže to být nula.

Úryvek z rozhovoru prezidenta Zemana pro Český rozhlas

Zeman: Pokud Senát sám nebude souhlasit se svým rozpuštěním (…), tak je velmi jednoduchá cesta, jak Senát zrušit. A protože, jak jsem před chvilkou upozornil, jedině Poslanecká sněmovna schvaluje rozpočet, kde je i kapitola výdaje na Senát, nic nebrání Poslanecké sněmovně, aby tyto výdaje podstatným způsobem redukovala. (…) Já v žádném případě nehodlám v tomto směru vyvíjet žádnou iniciativu (…). Ale jako občan říkám, pro ty, kdo by chtěli zrušit Senát, není nic jednoduššího než použít to, čemu se kdysi říkalo kontrola korunou.

Celý rozhovor si můžete poslechnout na webu Radiožurnálu.

Tímto způsobem tedy Senát zrušit nelze? 

Jde to udělat. Když rozpočet v téhle podobě schválíte, tak zastavíte jeho financování s důsledky, o kterých jsem mluvil. V té chvíli by to muselo být tak, že přinejmenším skupina senátorů by se obrátila na Ústavní soud a žádala by, aby zrušil zákon o státním rozpočtu, protože vykazuje známky protiústavnosti spočívající v tom, že znemožňuje činnosti ústavního orgánu zvaného Senát. 

Kdybychom Senát zrušili, a teď myslím klasickou cestou ústavním zákonem, jak by se změnil český ústavní systém?

Záleží na tom, komu byste svěřil kompetence, které Senát má. Každopádně se dá říct, že by se systém vychýlil od relativně rozdělené či vyvažované moci. Kdyby všechno, na čem se Senát podílí s Poslaneckou sněmovnou, dělala sněmovna sama, tak by se moc koncentrovala v Poslanecké sněmovně. Ta je v našem ústavním systému poměrně silná. A byla by ještě silnější.

Nebo byste musel vymyslet, kdo to bude dělat místo Senátu. Jde vlastně o to, co byste s agendou, co by po Senátu zbyla, dělal. Asi by to vedlo ke koncentraci moci na straně Poslanecké sněmovny. Mohlo by to vést k posílení prezidenta v případě, že byste z něho chtěl udělat protiváhu Poslanecké sněmovny. Mohlo by to znamenat nějaké výraznější pohrávání s referendem jako institutem, který by sněmovnu omezoval, aby nebyla nadmíru silná.

Prezident argumentuje tím, že Senát je slabý, protože vetované zákony může sněmovna znovu snadno schválit, nebo že nehlasuje o důvěře vlády či rozpočtu.

Pokud jde o vztah k vládě, tak je ve dvoukomorových systémech velmi neobvyklé, aby se vláda zodpovídala oběma komorám, protože to vede k určitému problému, když jsou dvě komory odlišně složené. Potom se vlastně vláda musí opírat o dvě většiny a to velmi často vede k paralýze. A to není vnímáno jako úplně žádoucí. Druhé komory nebývají orgány, jimž jsou vlády odpovědné. To je naprosto běžný rys dvoukomorových systémů. 

A co schvalování rozpočtu?

Je pravda, že český Senát je spíše unikátní tím, že do hlasování o státním rozpočtu není zapojený. Ale pokud by někomu připadalo škoda, že to tak je, tak se dá snadno zařídit, aby se Senát do projednávání státního rozpočtu zapojil.

Prezident Zeman také tvrdí, že voliči Senátem pohrdají, a dokládá to volební účastí. Nemůže tohle být oprávněný argument?

To je samozřejmě složitější problém, protože má celou řadu důvodů. Jelikož jsme si řekli, že v Senátu nejde o to, jaká bude vláda a jaký bude rozpočet, tak jde o něco, čemu se říká volby druhého řádu. Volby druhého řádu jsou z hlediska voličů zkrátka méně atraktivní. V našem případě to jsou třeba volby do Evropského parlamentu, kde je ta volební účast srovnatelná s volební účastí do Senátu ve druhém kole.

Jiný problém, který je s volbami spojený, je, že se konají na třetině území, takže nebývají provázeny celostátní kampaní. Další problém je, že ve druhém kole můžete mít pocit, třeba jako předseda vlády Andrej Babiš, že už si nevyberete z těch, kteří postoupili.

Důvody, proč druhé kolo přitahuje menší pozornost, jsou celkem pochopitelné a snadno vysvětlitelné. Jde o to, jestli nám ta nižší volební účast vadí, nebo nevadí. Pokud nám vadí, tak se dá uvažovat o nějakých alternativních volebních systémech, kde druhé kolo vůbec není.

Dá se tedy říct, že voliči Senátem pohrdají?

Nezdá se mi, že když lidé ke druhému kolu nechodí, tak to znamená, že Senátem pohrdají. K tomu bychom museli mít nějaká jiná data. To, že Senát není úplně oblíbená instituce, je asi pravda. Když bychom se ale podívali do průzkumů veřejného mínění o věrohodnosti ústavních institucí, tak Senát na tom bývá o fous lépe než Poslanecká sněmovna.

Ze slov prezidenta plyne, že je Senát zbytečný, když nemá ony pravomoci. Nemá pravdu?

Argument prezidenta, že Senát je možné přehlasovat sto jedna poslaneckými hlasy, je pravda. Nicméně když se podíváte, kolik návrhů zákonů vrací Senát s pozměňovacími návrhy a co s nimi sněmovna dělá, tak se rozhodně nedá říct, že sněmovna všechno přehlasuje. Dost často přehlasuje zamítnuté návrhy zákonů, ale ani tady se nedá říct, že by byl Senát zcela neúspěšný. Naopak má významově velmi rozsáhlou agendu, pokud jde například o změny ústavy.

U prezidenta je problém v tom, že pokud se někomu líbí, jak si vládnou v Rusku nebo v Číně, tak pak se asi u něj nedá očekávat, že bude mít zvláštní pochopení pro nuance systému rozdělené a vyvážené moci. Ale česká ústava se neinspirovala v Moskvě nebo v Pekingu, takže to u nás máme jinak. A připadá mi, že to je spíš dobře. Můžeme se určitě bavit o dílčích parametrech nastavení Senátu v ústavě. Nepřipadá mi ale úplně důvodné bavit se o zrušení Senátu jenom proto, že se prezidentovi nelíbí. 

 

Právě se děje

před 10 minutami

Stát chystá dražbu Paláce Broadway v Praze za miliardu

Stát chystá dražbu Paláce Broadway v Praze nejméně za miliardu korun. Oznámil to v úterý v tiskové zprávě Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Podle generální ředitelky ÚZSVM Kateřiny Arajmu se jedná o dražbu s nejvyšší minimální cenou za dobu existence úřadu. Na svém webu již úřad zveřejnil výběrové řízení. Elektronická aukce začne 14. září a skončí 16. září. Dům ze 30. let 20. století patří k největším funkcionalistickým novostavbám v historickém jádru Prahy.

ÚZSVM převzal komplex Paláce Broadway do svého majetku v roce 2016 od tehdejší státní Správy železniční a dopravní cesty (nyní Správa železnic). Podle zákona úřad nejprve palác nabídl jiným státním institucím, žádná z nich ale o něj podle ÚZSVM neprojevila zájem.

Zdroj: ČTK
před 10 minutami

Obrat českých herních studií loni stoupl o 17 procent na 5,3 miliardy Kč

Obrat tuzemských firem zabývajících se vývojem počítačových her loni vzrostl o 17 procent na 5,32 miliardy korun. Letos by měl stoupnout o další desetinu na 5,8 miliardy. Uvedli to zástupci Asociace českých herních vývojářů na dnešní tiskové konferenci.

V Česku působí celkem 118 herních studií, z toho sedm vzniklo v minulém roce. Zaměstnávají dohromady 2074 pracovníků, což je meziroční nárůst o 18,5 procenta. Loni tak v oboru vzniklo 330 nových pracovních pozic. Okolo 73 procent studií zaměstnává do deseti lidí. Velká studia nad 50 zaměstnanců tvoří sedm procent z celkového počtu.

V roce 2020 čeští vývojáři vydali dohromady 58 her, z toho 16 bylo uvedeno ne zcela dokončených, ve stádiu tzv. early acces.

Na 44 procent studií neměla pandemie koronaviru žádný nebo neutrální vliv, 18 procent firem uvádí spíše pozitivní dopad a 38 procent uvedlo, že převládá spíš negativní vliv.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Zásah úřadů v Číně od pátku smazal téměř 300 miliard dolarů z hodnoty kryptoměn

Další zásah čínských úřadů proti kryptoměnám od pátku smazal téměř 300 miliard dolarů (6,4 bilionu Kč) z hodnoty všech obchodovaných digitálních měn. Napsal to dnes server CNBC. Například nejznámější kryptoměna bitcoin se ještě ve čtvrtek prodávala zhruba za 39 300 dolarů, do pondělí ale spadla až na 32 000 USD.

Čína v posledních dnech stupňuje tlak proti kryptoměnám a v pátek úřady v jihozápadní provincii S'-čchuan podle médií takzvaným těžařům kryptoměn nařídily, aby se svou činností přestali. Právě tato provincie patří k největším centrům těžby bitcoinů v Číně a mnoho těžařů do neděle skutečně činnost zastavilo, napsal deník Global Times, který má podporu vládní čínské komunistické strany.

Krok úřadů v S'-čchuanu přichází po dřívějším zásahu na jiných místech Číny, kde se hodně těží bitcoiny, včetně autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Vláda v Pekingu v květnu vyzvala k zastavení těžby kryptoměn, a dala tak jasně najevo, že pokyny přicházejí shora, tedy že nejde o aktivitu jednotlivých provincií.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Stav veřejných financí se podle rozpočtové rady za uplynulý rok zhoršil

České veřejné finance jsou při nynějším nastavení rozpočtové politiky a výdajů nadále dlouhodobě neudržitelné. Situace se navíc za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění. V každoroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to v úterý uvedla Národní rozpočtová rada.

Vývoj by mohl zlepšit ve střednědobém horizontu důvěryhodný ozdravný plán veřejných financí, který by podle rady měl zahrnovat především revizi daňového systému, racionalizaci výdajů nebo zefektivnění veřejné správy. Rada zároveň upozornila, že největším problémem pro vývoj veřejných financí do budoucna je stárnutí populace, což bude vyžadovat zejména úpravu důchodového systému.

Takzvaná dluhová brzda se může podle dnešní zprávy prolomit již v roce 2024, tedy o 19 let dříve, než uváděla projekce z loňského roku. Při překonání zákonem stanovené dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Podíl dluhu sektoru veřejných institucí na HDP by na konci 50letého horizontu projekce mohl dosáhnout až 334 procent HDP, zatímco před rokem projekce počítala s 202 procenty HDP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy