Zeman se setká s ředitelem ČT, budou probírat předvolební debaty i nevysílanou tiskovou konferenci

ČTK ČTK
12. 11. 2017 8:06
Tématem diskuze bude účast prezidenta Miloše Zemana v předvolebních debatách i vysílání vánočního poselství. Zeman chce řediteli Petru Dvořákovi také vytknout, že Česká televize v pátek neodvysílala v přímém přenosu závěrečnou tiskovou konferenci z jeho návštěvy Olomouckého kraje.
Prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman. | Foto: ČTK

Praha - Prezident Miloš Zeman se koncem listopadu zřejmě setká s generálním ředitelem České televize (ČT) Petrem Dvořákem. Chystá se mu vytknout, že ČT v pátek neodvysílala v přímém přenosu závěrečnou tiskovou konferenci z jeho návštěvy Olomouckého kraje, řekl prezident serveru Parlamentní listy. Dvořák chce naproti tomu se Zemanem probrat účast prezidenta v předvolebních debatách a vysílání vánočního poselství.

"Generální ředitel ČT sám požádal o setkání se mnou. Jsem člověk velkorysý a po mém návratu z Ruské federace ho zřejmě přijmu, abych mu řekl, že podle mého názoru není mužem na svém místě a jako jeden z argumentů uvedu právě tento neodvysílaný přímý přenos," cituje server Zemana. "Považuji to za další důkaz neobjektivity České televize, nehledě na to, že instalace přenosového vozu v tomto prostředí něco stojí a ředitel České televize by neměl peníze takto vyhazovat," dodal prezident.

Dvořák uvedl, že odmítá debatu o tom, zda má být ten či onen přenos vysílán živě nebo se zpožděním. "Nemám v úmyslu řešit na Hradě provozní záležitosti přenosu, ty jsou v kompetenci redakce zpravodajství, ale probrat účast prezidenta v důležitých předvolebních debatách a vysílání vánočního poselství, které vyrábí TV Nova," doplnil.

Zeman se v březnu při ohlašování své druhé prezidentské kandidatury zavázal, že se nebude účastnit žádných televizních a rozhlasových debat. Vánoční poselství, které Zeman pronáší 26. prosince z lánského zámku, loni ze záznamu odvysílaly televize Nova, Česká televize na stanicích ČT1 a ČT24, TV Barrandov, servery Blesk.cz a Seznam.cz a Český rozhlas na stanicích Radiožurnál a Plus. Projev měl zhruba milionovou sledovanost.

Podle serveru Parlamentní listy nepustila ČT v pátek do živého vysílání tiskovou konferenci hlavy státu poprvé v historii. Na twitteru se nad tím pozastavil Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček a směřoval zájemce na vysílání své OVTV na facebooku.

Pražský hrad se kvůli živému vysílání dostal s veřejnoprávní televizí do sporu opakovaně. Kritizoval třeba, že ČT v březnu 2015 neodvysílala v přímém přenosu dva Ovčáčkovy briefingy. Následnou stížnost Hradu odmítla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání i Rada České televize.

V roce 2014 vznikla mezi Hradem a ČT roztržka kvůli tomu, kdo nese zodpovědnost za desetiminutový výpadek v přímém přenosu předávání státních vyznamenání 28. října. Zeman se v minulosti vyslovil pro zestátnění ČT a zrušení koncesionářských poplatků, jedinou nesoukromou televizi v Česku opakovaně kritizuje za údajné zkreslování informací.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Národní knihovnu v noci napadli hackeři, pro veřejnost je uzavřena

Národní knihovna se stala v noci na úterý terčem kybernetického útoku. Řekla to mluvčí knihovny Irena Maňáková. Po zjištění útoku knihovna odstavila klíčové systémy a odborníci pracují na jejich bezpečném znovuzprovoznění, doplnila. Vedení Národní knihovny kvůli útoku podává trestní oznámení na neznámého pachatele.

Zdroj: ČTK
před 13 minutami

U Tuniska se potopila loď s migranty, utonulo nejméně 57 lidí

U Tuniska se potopila loď s migranty, kteří se pokoušeli dostat z Libye přes Středozemní moře do Evropy. Nejméně 57 lidí se utopilo, dalších 33 se povedlo zachránit, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na tuniský Červený půlměsíc. Agentura AFP s odvoláním na tuniské ministerstvo obrany píše o stejném počtu zachráněných a více než 50 pohřešovaných. 

Třicítce lidí se podle mluvčího tuniského ministerstva obrany povedlo zachránit tak, že se drželi ropné plošiny nedaleko tuniského pobřeží. Poté jim pomohli pracovníci z plošiny, přiblížila agentura AP. Po pohřešovaných pátrá tuniské námořnictvo. Flavio di Giacomo z Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na twitteru uvedl, že všech 33 přeživších pochází z Bangladéše, národnost dalších lidí neupřesnil. 

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

První krok k vyloučení kolegů Navalného z voleb. Ruští poslanci schválili omezení kandidátů

Ruští poslanci v prvním čtení přijali návrh zákona, který zakazuje nechat se zvolit poslancem členům organizací, prohlášených za extrémistické či teroristické. Předloha si podle agentury AFP bere na mušku hnutí uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného, které se prokuratura snaží zakázat jako extrémistické. Děje se tak čtyři měsíce před zářijovými parlamentními volbami, před kterými se vládnoucí strana Jednotné Rusko potýká s poklesem popularity.

Pro návrh hlasovalo 293 poslanců, 45 bylo proti.

Návrh předložila skupina zákonodárců v čele s předsedou výboru pro bezpečnost a potírání korupce Vasilijem Piskarjovem z Jednotného Ruska, uvedla agentura TASS. Iniciativa předpokládá, že občan, účastnící se činnosti společenského či náboženského sdružení a organizací, které soud prohlásil za extremistické či teroristické, nemá právo být zvolen poslancem Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Zastavení stíhání Štrougala a Vajnara za střílení na hranicích je pravomocné

Zastavení stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích, je pravomocné. Rozhodlo o tom Městské státní zastupitelství v Praze, které se ztotožnilo se závěrem znalců, že bývalý předseda vlády i exministr vnitra trpí duševní chorobou, jež jim znemožňuje chápat smysl trestního řízení. O posunu v úterý informoval právní zástupce poškozených Lubomír Müller, informaci následně potvrdil mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala.

Štrougalovi je 96 let a Vajnarovi 90. Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil jejich stíhání v listopadu 2019. Mužům kladl za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení. Úřad obvinil také někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, který ale následně ve věku 97 let zemřel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy