Zeman by sněmovnu nerozpustil, podle právníků je to protiústavní

ČTK ČTK
Aktualizováno 25. 4. 2021 13:57
Prezident podle Ústavy může, ale nemusí Poslaneckou sněmovnu rozpustit poté, co se na tom shodne 120 poslanců. Prezident Miloš Zeman to v neděli uvedl k úvahám opozice o takové cestě k předčasným volbám. Zopakoval také, že pokud by sněmovna menšinové vládě vyslovila nedůvěru, nechal by kabinet dovládnout v demisi. Podle hodnocení právníků je to protiústavní.
Prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO).
Prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO). | Foto: Jakub Plíhal

"Spekulace o tom, že je 120 hlasů, které umožňují rozpuštění sněmovny, je naprosto mylná. Kdyby si tito naivové přečetli Ústavu, tak by si zjistili, že prezident v takovém případě může, ale nemusí sněmovnu rozpustit," uvedl prezident. I v takovém případě by ale postupoval stejně jako při vyslovení nedůvěry vládě. Vyzval, aby poslanci nedělali chaos krátce před řádnými volbami. "Nechme strany, ať předloží své programy, a občany, ať sami rozhodnou," uvedl.

Článek 35 ústavy popisuje několik konkrétních situací, kdy prezident sněmovnu rozpustit může, tedy nutně nemusí. Situace, kdy Poslanecká sněmovna třípětinovou většinou hlasů navrhne vlastní rozpuštění, je však zařazena do jiného odstavce téhož článku ústavy. "Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců," stojí výslovně v ústavě. Pokračuje odstavcem, podle kterého nelze sněmovnu rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.

Podle ústavního právníka Jana Wintra má prezident povinnost vyhovět návrhu na rozpuštění sněmovny, který podpoří 120 poslanců. "Nepanují o tom prakticky žádné pochybnosti," řekl Wintr. 

Wintr připomněl, že samorozpuštění sněmovny se do ústavy dostalo poté, co Ústavní soud v roce 2009 v "kauze Melčák" zrušil zákon o zkrácení pátého volebního období. Ústava tak nyní rozlišuje situace, kdy prezident Sněmovnu rozpustit může, a kdy musí, plyne z Wintrova vyjádření i odborné literatury. Pokud hlava státu dostane patřičné usnesení podpořené 120 hlasy, neměla by s rozpuštěním otálet. "Dokážu si představit třeba pár dní," uvedl Wintr.

K iniciativě vyvolat po schválení volebního zákona Senátem předčasné volby se přihlásili v uplynulém týdnu Piráti. Komunisté a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) chtějí o budoucnosti jednat nejdříve po schválení volebního zákona, SPD se podle předsedy Tomia Okamury předčasných voleb nebojí. Piráti kvůli možnému rozpuštění Sněmovny osloví ostatní strany včetně vládního ANO. O schůzku požádá jejich předseda Ivan Bartoš i prezidenta. Návrh kritizují premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) vyzvala minulý týden Babiše, aby požádal sněmovnu do uplynulého čtvrtka o důvěru, jinak bude usilovat o vyslovení nedůvěry vládě. K dalším krokům se vysloví v úterý. Piráti a STAN preferují rozpuštění Sněmovny kvůli tomu, že nedůvěra vládě by podle nich posílila pozici prezidenta.

Senát bude o novele volebního zákona rozhodovat koncem dubna. Sněmovní volby jsou naplánovány na 8. a 9. října letošního roku. Sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.

 

Právě se děje

Další zprávy