Praha - Více než polovina lidí si myslí, že prezident Miloš Zeman bude lepším prezidentem než jeho předchůdce.
Zatímco Václav Klaus se těsně před Zemanovou inaugurací těšil důvěře čtvrtiny občanů, novému prezidentovi věřil dvojnásobný počet lidí.
Vyplývá to z průzkumu agentury STEM.
S důvěrou v prezidenta souvisí i fakt, že podle výzkumu od agentury CVVM je jeho post dlouhodobě nejdůvěryhodnější ústavní institucí.
Po celý rok 2012 důvěra v nejvyšší hlavu státu kolísala kolem 50 procent, v lednu pak prudce klesla na polovinu - tedy na 26 procent.
Zatím není jasné, jak tato čísla ovlivní právě nový prezident, CVVM totiž od února post prezidenta nesledovala, protože by nebylo jasné, s kterým "prezidentem" by si respondenti důvěru spojovali.
Z dat STEMu ovšem jasně vyplývá, že Zemanovi nyní věří víc lidí. Převažuje navíc názor, že bude lepším prezidentem než Klaus - přesvědčeno je o tom 55 procent lidí.
"Současně musíme ale dodat, že tato převaha není nijak výrazná," upozorňují autoři průzkumu s tím, že to, že Zeman lepší nebude, si naopak myslí 45 procent lidí.
Zemanovi věří, Klaus byl ale důvěryhodnější
Průzkum probíhal těsně před inaugurací nového prezidenta. Klausovi v tu chvíli věřila čtvrtina občanů, jeho podpora již ale dva měsíce postupně klesala. V lednu tak získal 31 procent, v únoru už jen 28 procent.
Ačkoli procento těch, kteří projevovali důvěru v nastupujícího prezidenta, je dvojnásobně velké, tedy přesně 50 procent, je nižší než to, které získal v roce 2003 nově zvolený Klaus. Jemu tehdy věřilo 59 procent lidí.
Současně se jedná prakticky o stejnou míru důvěry, kterou měl Zeman v září 1998, krátce po svém nástupu do funkce předsedy vlády. Tehdy STEM naměřil 48 procent.
Odlišnou důvěru mají oba prezidenti i napříč politickým spektrem.
Zatímco Klausovi projevují důvěru častěji lidé pravicově orientovaní, tedy 39 procent z nich, méně často středově orientovaní (24 procent) a nejméně často lidé, kteří se zařazují k levici (14 procent), u Zemana je závislost obrácená.
Důvěru v něj má 77 procent levicově orientovaných, 50 procent lidí orientovaných středově a 23 procent těch, kteří se řadí k pravici.
Více pravomocí pro prezidenta? Spíš ne
Důvěra v oba prezidenty se liší také podle socioekonomické závislosti voličů.
Zatímco důvěra v Klause klesá s tím, jak se materiální zajištění domácnosti zhoršuje, důvěra v Zemana je naopak vyšší mezi lidmi, jejichž materiální zajištění je slabší.
"Diametrálně se liší názory stoupenců vládních, pravicových stran, mezi nimiž si jen asi čtvrtina myslí, že Zeman bude lepším prezidentem než Klaus, a příznivců stran opozičních, mezi nimiž tento názor sdílí kolem 80 procent," dodávají autoři.
STEM si kromě důvěry v prezidenta všímal také ochoty lidí zvýšit této funkci pravomoci.
"Dvanáct měsíců zahrnujících předvolební kampaň a nakonec obě kola přímých voleb však nepřineslo prakticky žádnou podstatnější změnu názorů, jen mírně častější příklon k výraznému posílení prezidentských pravomocí," dodává.
Tak probíhala Zemanova inaugurace:
Pro alespoň částečné zvýšení prezidentských pravomocí je stejně jako před rokem méně než polovina občanů, tedy 44 procent.
Průzkum probíhal od 28. února do 8. března 2013 a účastnilo se ho 1091 respondentů.
CVVM: S politickou situací je spokojeno 5 procent lidí
Ze zmíněného průzkumu agentury CVVM také vyplynulo, že se současnou politickou situací je spokojeno jen 5 procent respondentů, tedy přibližně stejně jako v minulých průzkumech. Nespokojenost naopak vyjádřilo 73 procent lidí.
Spokojeni jsou častěji mladí respondenti do 29 let a přívrženci ODS a TOP 09. Nespokojení jsou naopak častěji sympatizanti KSČM a ČSSD.
"Větší míra nespokojenosti panuje rovněž mezi občany považujícími svou životní úroveň za špatnou, ekonomicky neaktivními a staršími 60 let," dodávají autoři výzkumu.
Při sledování důvěry v instituce nedošlo kromě postu prezidenta k výrazným změnám. „Přesto lze konstatovat, že u všech institucí byl zaznamenán určitý nárůst důvěry," dodává CVVM.
Nejdůvěryhodnější institucí jsou tak obecní zastupitelstva (59 procent) a zastupitelstva krajská (38 procent). Podobná situace je i u starostů (60 procent) a hejtmanů (38 procent).
Relativně vysokou důvěru má i Senát (24 procent). Nejvíc si polepšila Poslanecká sněmovna, které věří o 7 procent lidí více než minule - tedy 18 procent. Vládě důvěřuje 19 procent lidí.
Průzkum probíhal od 4. do 11. března a účastnilo se ho 1059 lidí.
