Praha - I když pojišťovnám rostou ročně příjmy o 20 miliard korun, zdravotnictví se dostává do finančních problémů.
Jednoznačně o tom svědčí statistické údaje. Platy lékařů a sester podle nich reálně klesají už druhý rok. Před dvanácti měsíci proto začali zaměstnanci hromadně opouštět nemocnice i ordinace.
Český statistický úřad informuje o tom, že od loňského října do letošního září opustil sektor zdravotnictví, sociálních služeb a veterinárního lékařství 13 tisíc lidí. Samotných zdravotníků (lékařů, sester a pomocného personálu) však odešlo skoro 18 tisíc, ostatních profesí přibylo.
Je to vysoké číslo, protože Česko mělo koncem minulého roku 240 tisíc zdravotníků. Nejvíc chybí sestry, kvůli jejich nedostatku už omezily provoz některé nemocnice v Moravskoslezském a Karlovarském kraji.
Také o ubývajícím personálu ve zdravotnictví jedná sjezd České lékařské komory, který začal v pátek a pokračuje o víkendu.
Lidé platí, sestry berou méně
Špatná personální situace je důsledkem politiky všech vlád od roku 2004. Svými reformními kroky buď nedokázaly zastavit nepříznivý trend, anebo ho ještě podpořily.
Před pěti lety braly sestry 95 procent průměrné mzdy českého zaměstnance, letos to je 88 procent. Lékaři měli před pěti lety skoro dvojnásobek průměrného platu, letos mají o dvě třetiny víc než průměr.
Například sester ubývá podle údajů státního výzkumného ústavu ÚZIS už od roku 2004. Ročně šlo o několik stovek, letos se však útěk ze zdravotnictví zřejmě zrychlil. Není vyloučeno, že se k němu přidali i lékaři, kterých dosud každoročně pár set přibývalo.
K pravidelným ministerským slibům patří, že navýší platy lékařům i sestrám, potřebné peníze přitom získají úsporami v lécích.
Paradoxně výdaje na léky rostou s výjimkou let 2005 a 2006 tempem okolo deseti procent, platy zaostávají za průměrem.
Dalším paradoxem je předpověď, že letos zaplatí lidé ze svých peněženek za léky dvojnásobek toho, co před třemi lety.
Julínek, Rath a třetí verze
Politici se kvůli nedostatku sester kritizují navzájem. Exministr David Rath (ČSSD) to dává za vinu ministrovi Tomáši Julínkovi (ODS), který od roku 2007 snižuje reálné příjmy nemocnic.
Podle Julínka za potíže se sestrami může Rath. „Můj předchůdce navýšil cenu práce pouze lékařům a sestry hodil přes palubu," vysvětlil.
Český statistický úřad nabízí třetí verzi. Během tří let, kdy Rath s Julínkem vedli zdravotnictví, se dostaly z dluhů pojišťovny a nyní mají na účtech přebytky ve výši 40 miliard korun.
Rathovi se přitom podařilo zastavit růst výdajů za léky a mírně zvýšit platy lékařům i sestrám. Za Julínka se výdaje na léky opět pohnuly nahoru, přitom rychle klesaly reálné platy doktorů.
Rath dnes slibuje, že jako hejtman zvýší středočeským sestrám platy o pět tisíc měsíčně, tedy o čtvrtinu. Zvýšení ohlásil i Julínek, neřekl však přesnou částku.
Lépe bylo ve státním
Útěk sester způsobily také transformace nemocnic v krajích. Pokud byly převedeny na akciové společnosti, nemusí sestrám platit tarifní platy. Hejtmani i ředitelé akciových nemocnic obvykle argumentují, že nechtějí platit každého stejně podle tabulek, ale podle odvedené práce.
Tato metoda může fungovat u lékařů. Jak svědčí data ÚZIS, v některých krajích doktoři víc berou v akciových společnostech, jinde v ústavech, které si zachovaly dosavadní neziskovou podobu příspěvkových organizací.
Sestry akciových společností však berou méně v každém kraji. Zaostávají za kolegyněmi z příspěvkových organizací podle kraje od dvou až do šesti tisíc měsíčně.
Jako příklad může sloužit Moravskoslezský kraj. V neziskových nemocnicích kraje a státu brali lékaři 46 tisíc a sestry 22 tisíc měsíčně. V akciových společnostech měli doktoři 47 tisíc a sestry 17 tisíc.
Peníze zůstanou v pojišťovnách
Lékařský odborový klub proto vyhlásil stávku na počátek ledna a Česká lékařská komora označila hromadění peněz na účtech pojišťoven za nezákonné.
Julínek ovšem rezervy v platech rozpustit nechce: „Je reálné, že celosvětová finanční krize významně ovlivní rovněž české hospodářství a za těchto podmínek by bylo nezodpovědné vyrabovat peníze z účtů zdravotních pojišťoven a vystavovat zdravotnictví důsledkům hospodářské krize," reagoval na požadavky.
Zatím ani asociacím nemocnic nesdělil, o kolik nařídí pojišťovnám zvýšit v příštím roce platby.
Náplast pro státní finance
Případné rozpuštění přebytků z pojišťoven by musela schválit vláda. Částka 40 miliard korun činí víc než procento HDP a významně pomáhá celkové bilanci veřejných financí. Například letošní schodek se předpovídá na 1,6 procenta HDP, bez úspor v pojišťovnách by se blížil ke třem procentům.
Mezinárodní srovnání ukazují, že v Česku reálné výdaje na zdravotnictví rostou, například od roku 2004 do roku 2006 o devět procent. Ovšem ve všech ostatních zemích OECD, které mají s Českem srovnatelné zdravotnictví, rostou o poznání rychleji: například ve Španělsku dvojnásobným tempem.
Pouze v zemích jako jsou Itálie a Francie rostou zdravotnické výdaje stejným tempem jako v Česku. Italové a Francouzi však utrácejí za lékaře dvojnásobek toho, co Češi.
