Záškrt se vrátil. Pokud máte blány v krku, běžte hned k lékaři, vyzývá epidemiolog

Emma Fousková Emma Fousková
Aktualizováno 16. 3. 2024 10:18
Minulý týden poprvé po 55 letech zemřel v Česku pacient nakažený záškrtem. Šlo o dvaaosmdesátiletého muže bez zdravotních problémů. Onemocnění se znovu objevilo před dvěma roky, a to po 27 letech, kdy nebyl evidován jediný případ nákazy. Letos se už vyskytlo šest případů. Epidemiolog Roman Chlíbek v rozhovoru pro Aktuálně.cz radí, jak se nákaze vyhnout.
Vakcinolog Roman Chlíbek
Vakcinolog Roman Chlíbek | Foto: Milan Bureš

Jaké jsou příznaky záškrtu? 

Pro záškrt jsou na počátku nejtypičtější vysoké teploty, horečka, bolesti v krku a tvorba povlaků a pablán v ústech nebo na sliznicích dýchacích cest. Nejviditelnější to je v oblasti mandlí. K tomu se pak přidává zduření uzlin pod čelistí a celkově otéká krk, takže se stále obtížněji dýchá.

Příznaky jsou podobné jako při angíně. Jak od ní záškrt rozpoznat?

Lékař je schopen to poznat, protože pablány při záškrtu jsou takové bělostné a hlavně jsou třeba i mimo mandli. Dále pak bakterie, která záškrt způsobuje, produkuje toxin a šíří ho dál do těla, což může třeba vést až k poškození a zánětu srdečního svalu.

Kterou část obyvatelstva záškrt ohrožuje nejvíce? Předpokládám, že malé děti a neočkované.

Přesně tak, protože děti začínáme očkovat zhruba ve třech měsících, kdy postupně dostávají tři dávky. První dvě dávky očkujeme s dvouměsíčním odstupem, třetí pak zhruba měsíc po druhé. Takže až v šesti měsících je dítě plně chráněné. Prvních pět měsíců je tu tak riziko nákazy, i když bylo dítě řádně očkováno.

Pak jde obecně o děti v předškolním věku. Jejich imunitní systém ještě není tak funkčně zralý jako u starších dětí, takže průběh může být závažnější. Dále pak osoby s poruchou imunity, tam je riziko těžkého průběhu také, a obecně zranitelní jsou senioři.

Nyní na záškrt zemřel zdravý senior. Zabíjí toto onemocnění běžně?

V tomto konkrétním případě víme, že hlavní příčina byla, že senior nebyl očkován a vlastně ani nemohl být. V době, kdy se narodil, se děti proti záškrtu ještě neočkovaly. Mohl být sebezdravější, ale do té doby záškrt neprodělal a ani nebyl očkovaný, takže byl vůči němu silně vnímavý.

Může tomu tak být i u starších dospělých, protože protilátky z dětského očkování nejsou už dostatečné. Ale tady se sešlo to, že ve vysokém věku má člověk už oslabenou imunitu a setká-li se s takto závažnou bakterií, imunitní systém si s tím neporadí. Navíc neměl vakcínu, která by mu pomohla.

Do jaké míry je záškrt smrtící nemocí?

Smrtnost se pohybuje mezi deseti a dvaceti procenty. To znamená, že jeden nebo dva z deseti mohou zemřít. Dříve umírali lidé častěji, protože zejména ve válečných a těsně poválečných letech byla dostupnost antibiotik nesrovnatelně nižší, vlastně skoro nebyla. V dnešní době jsme na tom lépe.

Samozřejmě se mohou sejít faktory, že je člověk starý a má oslabenou imunitu, takže riziko úmrtí tu je. Znamená to ale, že bychom neměli zanedbávat angíny jako takové. Zvlášť když jsou lidé zvyklí si řadu věcí léčit doma. Pokud uvidí, že mají v krku nějaké blány, ať už na mandlích nebo kdekoliv jinde, měli by okamžitě zajít k lékaři.

Záškrt (difterie)
Autor fotografie: Shutterstock

Záškrt (difterie)

Jde o závažné infekční onemocnění vyvolané bakterií Corynebacterium diphtheriae, která svým toxinem způsobuje těžkou angínu. Nemoc se nejčastěji přenáší kapénkami podobně jako rýma, nebo vzácněji i kontaminovanými předměty. První příznaky jsou podobné jako u běžné angíny, tedy zvýšení teploty, bolesti v krku, nechutenství a obtíže s polykáním. Riziko nákazy se pak obecně zvyšuje s poklesem ochranných látek v těle a především kontaktem s neočkovanými jedinci.

Proč se onemocnění nyní vrátilo?

Důvodem může být ne zcela ideální proočkovanost. U malých dětí máme proočkovanost u prvních tří dávek zhruba 95 procent, u přeočkování v pěti letech se pohybujeme okolo 90 procent, ale v některých regionech ještě níže. Poslední přeočkování je pak v deseti letech. Ve vyšších věkových kategoriích je proočkovanost zkrátka o něco nižší než u kojenců.

Druhá věc je, že bakterie záškrtu tady pořád je a cirkuluje. Zejména s přívalem uprchlíků a migrantů do Evropy se může stát, že to sem někdo zavleče, protože v řadě zemí se záškrt vyskytuje daleko více. Třeba na Ukrajině byly před lety epidemie záškrtu. Jak to tam teď vypadá, nikdo neví. Tohle je to poslední, co by měli nyní sledovat. Záškrt se ale stále hojně vyskytuje v chudých zemích jižní Afriky nebo jihovýchodní Asie.

Je tedy na místě, aby se dospělí přeočkovali? 

Dlouhodobě radíme, aby se člověk minimálně jednou za dospělost přeočkoval proti záškrtu i černému kašli. Teď bych doporučil každému, kdo má jít na přeočkování na tetanus, aby si bez ohledu na svůj věk řekl o vakcínu i proti černému kašli a záškrtu. 

Na přeočkování by určitě měly jít i těhotné ženy nebo lidé s přidruženým závažným onemocněním, nejen s poruchou imunity, ale třeba i s onemocněním plic nebo srdce.

Co můžeme kromě přeočkování dělat, abychom se nákazy vyvarovali? 

Určitě dodržovat osobní hygienu a mytí si rukou, protože u záškrtu se lze nakazit i z kontaminovaného povrchu. Pokud si mám šahat do očí nebo do úst, tak bych si předtím měl umýt ruce, nebo alespoň před každým jídlem. A určitě se nestýkat s nikým, kdo má zánět v dutině ústní nebo angínu.

 

Právě se děje

Další zprávy