Brno - Ústavní soud odmítl návrh na zrušení speciálního zákona zabavujícího miliardový majetek hlubocké větve šlechtického rodu Schwarzenbergů, který podepsal prezident Edvard Beneš v roce 1947.
Soudci tak odmítl stížnost dědičky rodu Alžběty Pezoldové, která napadla rozhodnutí soudů o nájemní domy v Praze. Pezoldová chtěla, aby soud zrušil převod těchto domů ze státu na soukromé firmu z roku 1993. Ve stížnosti ale zároveň navrhla, aby soud zrušil celý zákon Lex Schwarzenberg, kterým byl majetek rodu zabaven.
Majetek hlubocké větve rodu byl na základě speciálního zákona zabaven ne kvůli kolaboraci s Němci, ale protože byl podle navrhovatelů této normy tak velký, že neodpovídal novému duchu hospodářské a sociální struktury Československé republiky.
Šlo o politickou perzekuci
"Byla zásadním způsobem porušena obecně uznávaná základní práva a svobody Adolfa Schwarzenberga a smyslem zákona byla pouze politická perzekuce," uvedla Pezoldová ve stížnosti a dodala, že zákon je v rozporu s ústavním zákonem.
Podle senátu Ústavního soudu vedeného soudcem Vladimírem Kůrkou je stížnost neopodstatněná, stejně jako návrh na zrušení zákona. Soudci se přitom odvolali na rozhodnutí pléna Ústavního soudu z roku 2005, kdy je majetek zabavený státem před 25. únorem 1948 možné vymáhat jen podle restitučních zákonů. "Restituční zákony v podstatě legalizovaly vlastnictví státu k majetku, který stát získal konfiskacemi, znárodněním a dalšími majetkovými opatřeními," uvedli soudci.
A pokud stát podle ústavních soudců dobrovolně neobnovil vlastnické práva tam, kde bylo v minulosti státem násilně odňato, není možné se žalobami domáhat vrácení majetku. "Závěry tohoto stanoviska proto vylučují, aby se stěžovatelka (Alžběta Pezoldová) úspěšně domáhala ochrany svého tvrzeného vlastnického práva k majetku, k jehož restituci stát nepřistoupil speciálními restitučními zákony," uvedli soudci.
Podle soudců je tak návrh Pezoldové na zrušení zákona odmítnut jako návrh „podaný zjevně neoprávněnou osobou" - tedy člověkem, který nemůže zrušení zákona navrhovat.
Podle soudců na tom nemění nic ani to, že v jednom z případů už ústavní soudci rozhodli o tom, že Pezoldová má nárok na rodinnou hrobku v Domaníně u Třeboně. Na hrobku se vztahuje pietní ochrana, která je součástí práva na rodinný život, což o ostatním majetku neplatí.
Majetek za miliardy
Pezoldová požaduje v různých sporech navrácení veškerého dřívějšího majetku hlubockých Schwarzenbergů, včetně řady kulturních památek, například zámků v Hluboké nad Vltavou a Českém Krumlově. Nynější hodnota majetku hlubocké větve se odhaduje na desítky miliard korun.
Druhá, orlická větev Schwarzenbergů, jejímž nejznámějším představitelem je ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, získala majetek zpět.
A Karel Schwarzenberg je nyní blíž k získání i hrobky v Domaníně. Soud v Jindřichově Hradci sice po rozhodnutí ústavních soudců nejprve hrobku vydal Pezoldové, z výsledků probíhajícího dědického řízení ale podle soudu vyplývá, že Pezoldová není dědičkou po Adolfu Schwarzenbergovi. Proto soud svůj verdikt změnil.
Konečné rozhodnutí o hrobce ale bude závislé na definitivním výsledku dědického řízení.
