Praha - Přibližně každý šestnáctý trestný čin spácháný u nás je neplacení výživného na dítě a od ledna za něj hrozí tvrdší tresty než dosud.
Nejpřísněji potrestaní rodiče by mohli za mřížemi skončit až na pět let. Změny zavádí nový trestní zákoník, podle kterého soudy posuzují zločiny spáchané po prvním lednu.
"Důležité je i to, že zákon nově obsahuje přesné stanovení délky neplnění vyživovací povinnosti. Jsou to čtyři měsíce," upozornila Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká na nedávno pořádané konferenci, která se týkala výživného a právní ochrany dětí.
Dosud v zákoně žádná lhůta nebyla a soudy většinou považovaly za trestné, až když někdo neplatil výživné déle než půl roku.
Co říká nový zákoník?
§ 196 Zanedbání povinné výživy
- (1) Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
- (2) Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
- (3)Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a) vydá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou osobu nebezpečí nouze, nebo
b) byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
Podle statistik bylo v roce 2008 obviněno ze zanedbání povinné výživy 10 234 lidí, 6081 bylo odsouzeno. Sto lidí skutečně skončilo ve vězeňské cele. Celkem z různých příčin neplatí alimenty asi 40 tisíc lidí.
Od Nového roku se zpřísňují všechny sazby. Až na dva roky bude soud moci poslat za mříže rodiče, který neplatí, byť neúmyslně, na dítě déle než čtyři měsíce. Dosud za to hrozil pouze rok.
Kromě trestů za neplacení alimentů mají politici v plánu i další změny v této oblasti. Chtějí stanovit pravidla, kterými by se soudy řídily při vyměřování výživného.
ČSSD už předložila do sněmovny návrh na minimální výživné, které by bylo stanoveno podle příjmů rodiče. Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová (nominována do úřednické vlády ODS) by ráda viděla tabulky, které by soudcům výši výživného dpoporučovaly, ale nenařizovaly.
"Tabulky by mohly pomoci k dohodě rodičů, věděli by, co přibliženě mohou očekávat. Soudci je ale myslím nepotřebují. Větší problém než stanovení částky je zjistit skutečnou výši příjmů konkrétního rodiče," upozorňuje prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník.
