Praha - V posledních týdnech a dnech roku výrazně narůstají počty žádostí o majetek, které podávají církevní společnosti. Jen za čtyři dny od 19. do 23. prosince úřady zaevidovaly sedmadvacet nových výzev, které se týkají 753 pozemků a šesti staveb, sdělila mluvčí ministerstva kultury Anna Ješátková.

Církve mají možnost podávat žádosti o vydání majetku do konce roku. Konečná čísla shrnující všechny podané žádosti by podle mluvčí Státního pozemkového úřadu Moniky Machtové měla být dostupná v řádu týdnů.

Při podávání žádostí neplatí, že o datu podání rozhoduje razítko pošty. Podle zákona musí příslušné instituce žádost obdržet do 12 měsíců ode den nabytí účinnosti zákona. "Konec lhůty připadá na 1. leden 2014, avšak protože tento den je státním svátkem, přesouvá se poslední den lhůty (...) na 2. leden 2014; do toho dne musí povinná osoba výzvu obdržet, nepostačí její podání na poštu v tento den," řekla Ješátková.

Přes tři tisíce žádostí o 891 staveb od začátku roku

Pokud někdo zjistí, že výzvu už nestihne odeslat tak, aby byla poštou doručena v termínu, může ji doručit osobně a nechat si toto předání potvrdit.

Celkem od počátku roku církve a náboženské společnosti podaly 3319 žádostí o vydání 71.282 pozemků a 891 staveb. Několik žádostí se týká také movitých věcí, zejména uměleckých děl. O několika z nich stát již po uplynutí potřebné půlroční lhůty rozhodl, že budou vráceny. Například Národní galerie vydá gotické desky tvořící Vyšebrodský oltář, čtyři obrazy z rovněž středověkého Puchnerova oltáře a dva obrazy Petra Paula Rubense.

Další žádost o vydání středověkého obrazu dostala galerie před několika dny. Farnost Veverská Bítýška požaduje vydání Madony z Veveří, díla připisovaného Mistru Vyšebrodského oltáře.

Národní památkový ústav dostal již koncem června výzvu k vydání kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře; o jeho případném vydání se rozhodne v lednu. Mezi další památky, o které církevní společnosti požádaly, patří hrad Bouzov, klášter Porta Coeli v Předklášteří, Sázavský klášter, zámky Týniště, ve Žďáru nad Sázavou či v Kroměříži.

Státní pozemkový úřad, který má v rámci restitucí vydávat církvím zemědělskou půdu a budovy, do 23. prosince uzavřel s církvemi dohromady třiačtyřicet dohod o vydání celkem 237 pozemků a čtyř staveb o celkové výměře 200,37 hektaru.

Schváleno bylo ke stejnému datu jedenáct dohod, na jejichž základě by církve měly dostat dvaadvacet pozemků a dvě budovy, celkem tedy 6,5 hektaru nemovitostí.

Církve by měly dostat nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun

Vzhledem k tomu, že v posledních týdnech oproti předchozímu období letošního roku dramaticky narostl počet zaslaných výzev, budou údaje aktualizovány ještě v průběhu ledna, uvedl úřad na svých internetových stránkách.

Podle dřívějších vyjádření pozemkového úřadu by stát mohl církvím vrátit až 30 tisíc hektarů zemědělské půdy. Lesy ČR blokují pro restituce asi 142 tisíc hektarů lesních pozemků, což je zhruba jedenáct procent lesů, na kterých hospodaří.

Církvím by se mohlo vrátit takřka 900 budov a staveb, z nichž více než 300 představují zemědělské objekty. Restituce se vztahují také asi na 120 bytových domů, tři kláštery, stejný počet zámků a několik set rybníků.

Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během třiceti let jim stát vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci.

Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím. První přibližně dvoumiliardovou splátku církve dostaly v uplynulých dnech. Dle zákona tak bude stát činit i v dalších letech, peníze vyplatí ministerstvo kultury vždy nejpozději do posledního dne kalendářního roku. Po vyplacení první splátky se výše nesplacené částky každoročně zvýší o roční inflaci.

O rozsahu restitucí, jak jej vymezuje zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, chce ale ještě se zástupci církví jednat připravovaná koaliční vláda.

Debata se vede také například o vydání některých budov na Pražském hradě, ČSSD usiluje o vyjmutí Hradu z restitucí. Metropolitní kapitula žádosti podala, Hrad je ale odmítal kvůli zajištění bezpečnosti hlavy státu.

Církev vkládá naděje na vyřešení restitucí do smlouvy s prezidentem Milošem Zemanem. Dohoda se má týkat formálního vydání několika nemovitostí církvi a následné směně za jiné.