Brno - Na bezpečnost u Krajského soudu v Brně a v jeho okolí dnes od rána dohlížejí posílené hlídky policistů a justiční stráže.
Začíná totiž výjimečný soud v případu znesvářených skupin olašských Romů. Výjimečný už tím, že vůbec začal. Olaši jsou velmi uzavřenou komunitou a potíže si mezi sebou raději řeší sami.
"Když jsem otevřela noviny a přečetla si o soudu, překvapilo mě to. Olašští Romové vždy preferují své vlastní soudy před státními," uvedla Jana Poláková z Muzea romské kultury v Brně.
Jenže tentokrát Romové sáhli při řešení potíží v komunitě ke zbrani. Postřelený Josef Lakatoš skončil v nemocnici a padlo trestní oznámení. "Je to pro nás strašné. U Romů se nikdy nestřílelo," tvrdí předseda Unie olašských Romů Josef Stojka.
Romové jsou uzavření, verze se různí
Střelba je podle Stojky jedním z důvodů, proč případ rozpoutal mezi olašskými Romy velké emoce. Ty ještě víc rozproudil fakt, že šest členů komunity stíhala policie.
Čtěte více: Soud chystá mimořádný proces. Přijedou znesváření Olaši
Uzavřenost Olachů vůči policii i soudům pak zapříčinila, že verzí, jak přesně se konflikt odehrál, je několik. Jinou má obžaloba, s jinou vyrukovali sami Romové před Okresním soudem v Prostějově ve snaze zlehčit celou situaci, vyhnout se trestu a viníky potrestat uvnitř své komunity tradičním způsobem.
Olašští Romové
- Na území Česka přišli na konci 19. století z Valachie a Moldavy
- Tvoří asi 10-15 % všech Romů v Česku
- Kočovali nejdéle ze všech romských skupin, až do zákazu kočování v roce 1959
- Považují se za pravé Romy dodržující tradice, dříve přímo pohrdali skupinami Romů usedlých
- V současnosti patří mezi nejbohatší skupinu českých Romů
- Jsou velmi uzavření vůči Neromům, ale dokonce i vůči Romům neolašským
- V komunitě funguje přísná hierarchie, zkušení a starší jedinci jsou velmi vážení
- Romský soud neboli kris je nejznámější institucí olašských Romů. Ostatní skupiny jej nepoužívají
Unie Olašských Romů
- Občanské sdružení s cílem jednak informovat veřejnost o komunitě, jednak zvýšit její prestiž prostřednictvím eliminace nešvarů jako je drogová závislost, gamblerství, kriminalita, zadlužování a sociální propad
Mezi olašskými Romy je totiž dodnes běžný zvyk romských soudů (romani kris). Tyto v podstatě arbitrážní soudy i v současnosti fungují ve velkých městech, kde Olaši žijí, například v Brně, Ostravě, Prostějově nebo Pardubicích, ale také v západní Evropě.
"U romských soudů hraje velkou roli diplomacie a rozhodují lidé vážení a s velkou autoritou," popsal Stojka. Kris řeší finanční problémy, rodinné záležitosti, pomluvy a nadávky mezi Romy, bitky a podobně.
"Soud řeší nejen, zda se obviněný provinil a jak, ale také ukládá trest. Olašští Romové jsou poslední skupinou, která tradici romských soudů dodržuje. Vždy preferují tyto soudy před státními," vysvětlila Poláková.
Tím nejvyšším trestem je "prasto" - uvalení hanby. Dříve se s člověkem, na kterého bylo prasto uvaleno, komunita nestýkala, nejedla s ním u jednoho stolu. Dnes už podle Polákové vyloučení z komunity tak tvrdé není, protože viník se z něj může vykoupit. Většina prohřešků je tak zkrátka smazána penězi.
A peníze chtěli podle verdiktu romského soudu také ostravští Olaši za unesenou ženu. Jenže jejich prostějovští soukmenovci jim je nechtěli dát. Tahanice skončily až střelbou.
České zákony ctí, svoje tradice víc
"Žijeme v zemi, jejíž zákony musíme dodržovat," říká nekompromisně Stojka. Špatné je podle něj ale to, že problémy mezi Romy dospěly tak daleko. Měly se řešit mnohem dřív tradiční cestou.
"Vnitřní hierarchie a zvyky jsou pro nás mnoho. Rom by si měl uvědomit své postavení a řešit problémy u svého soudu," míní Stojka. Navíc nezastírá, že Romové české justici často nevěří. Rozhodnutí kris má pro ně větší váhu než rozhodnutí státního soudu.
"Známe několik případů, kdy byli odsouzení nevinní. Jsou dobří i špatní soudci. Někdy se u soudů bohužel projeví i rasismus," tvrdí Stojka.
