"Zachraňte internet!" Lidé v ulicích naposledy zkoušeli zvrátit evropskou směrnici

Jakub Heller Jakub Heller
Aktualizováno 23. 3. 2019 18:19
Desítky lidí se v Praze a dalších 11 českých městech připojily k mezinárodnímu protestu proti chystané směrnici o ochraně autorských práv na internetu. Chtěly tak na poslední chvíli přesvědčit české europoslance, aby příští týden hlasovali proti přijetí směrnice Evropské unie, která má změnit pravidla zveřejňování autorského obsahu na internetu. Obávají se, že na ni doplatí zejména poctiví uživatelé. Protesty organizuje Česká pirátská strana, jsou však součástí celoevropských demonstrací.
Podobně jako se dnes staví odpůrci k aktuální směrnici EU, vystupovali lidé před lety proti přijetí mezinárodní dohody ACTA, která měla mimo jiné také regulovat autorská práva na internetu.
Podobně jako se dnes staví odpůrci k aktuální směrnici EU, vystupovali lidé před lety proti přijetí mezinárodní dohody ACTA, která měla mimo jiné také regulovat autorská práva na internetu. | Foto: Jan Langer

Za "záchranu internetu" vyšli především mladí lidé do ulic například v Rakousku, Polsku nebo Portugalsku. Zdaleka nejpočetnější protesty se ale odehrály v Německu, kde jen v Mnichově demonstrovalo podle policie 40 000 a podle organizátorů dokonce 50 000 lidí.

Lídr Pirátů do europarlamentu Marcel Kolaja vyzval účastníky, aby v e-mailech europoslancům protestovali proti návrhu směrnice. Schválení podle něj ještě lze zabránit. "Přijdou další směrnice, které se budou snažit omezovat svobodu na internetu," upozornil a dodal, že Piráti se chtějí v EP zaměřit právě na tuto otázku.

Do protestu se zapojila i česká Wikipedie, jejíž zástupci považují chystané změny za závažné, a ve čtvrtek proto na celý den encyklopedii poprvé vypnuli.

"Směrnici vytvořili evropští lidovci v zájmu velkých vydavatelství," uvedl poslanec a další pirátský kandidát do europarlamentu Mikuláš Peksa. Podle organizátorů jde o souboj lobby velkých firem jako Facebook a Google s velkými vydavatelskými domy; běžní uživatelé internetu zcela vypadli.

Demonstrace se konají v Praze, Brně, Plzni, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě a Třebíči. A zároveň v desítkách dalších měst po celé Evropě.

V Brně se na demonstraci na Náměstí Svobody sešla stovka účastníků. Nad dřevěnou rakví vysvětlil krajský zastupitel Pirátů Ivo Vašíček, proč strana demonstraci svolala a vyzval přítomné k podpisu internetové petice. Lidé se pak s transparenty vydali na pochod přes ulice Českou, Joštovu a Veselou na Šilingrovo náměstí, kde se před 15:00 rozešli.

"Když jsme v roce 2012 protestovali proti ACTA, na první demonstrace chodil podobný počet lidí. Víc protestujících se sešlo až na dalších demonstracích. Na ty my ale už nemáme prostor, hlasování o článcích 11 a 13 bude už příští týden. Máme ale zprávy, že se řada europoslanců už vyjádřila, že bude hlasovat proti těmto článkům," řekl ČTK Vašíček.

Demonstranti chtěli využít poslední šance zabránit přijetí směrnice o ochraně autorských práv na internetu.

Proti přijetí směrnice už také více než pět milionů lidí podepsalo petici na serveru Change.org. K protestu se přidala i řada webů, jako je například Wikipedie či erotický server Pornhub, které na čas vyřadily své stránky z provozu. V zahraničí se účast na sobotních demonstracích očekává vyšší než v Česku. Seznam měst, kde k protestům dojde, sdílí organizátoři na Twitteru: 

Kladivo na platformy, nebo uživatele?

Kritici směrnice se staví zejména proti jejím dvěma konkrétním článkům - 11 a 13. Větším trnem v oku je jim druhý jmenovaný. Ten má internetové platformy jako Google, Facebook, Youtube, Twitch, ale i malé komunitní weby donutit, aby pod hrozbou pokuty ručily za to, že se na jejich webu nikdy neobjeví obsah, který porušuje autorský zákon.

Dnes za to odpovídají sami uživatelé, kteří audiovizuální, ale také textový obsah na internet nahrávají. Platformy mají pouze povinnost závadné příspěvky mazat v případě, že jsou na něj upozorněni. Kontroverzní článek byl do evropské směrnice zapracován na žádost společností, které sdružují majitele autorských práv, zejména těch z hudebního průmyslu. Ty si od opatření slibují větší vymahatelnost svých práv v prostředí internetu.

Aby však platformy mohly zaručit, že se na jejich stránkách obsah porušující autorský zákon skutečně neobjeví, budou zřejmě muset využít služeb algoritmů a umělé inteligence, které za ně budou příspěvky před zveřejněním kontrolovat porovnáním s databází autorských děl. Jejich ruční kontrola nepřipadá v úvahu už kvůli množství, v jakém jsou každou sekundu na internet nahrávány.

Ani algoritmy společnosti YouTube, která je využívá dobrovolně a investovala do nich už přes 100 milionů dolarů, však nejsou zdaleka bezchybné. Firma dnes algoritmy využívá až zpětně po zveřejnění příspěvku. Nedokáží však dobře odlišit nelegální užití díla například od recenze, parodie, citace či satirického komentáře, které mají v zákoně výjimku. 

Odpůrci směrnice se tak obávají, že platformy, aby se ochránily, nebudou zveřejňovat příspěvky, u kterých je byť jen nejmenší šance, že by mohly připomínat jiné autorské dílo, bez ohledu na to, jestli se na ně autorský zákon vztahuje či nikoliv. Drahý vývoj algoritmů si navíc zřejmě menší společnosti nebudou moci dovolit.

Mediální domy doufají v nový zdroj příjmů

Článek 11 pak zavádí takzvanou "daň z odkazu", která má zamezit tomu, aby platformy jako Facebook, Twitter či Wikipedia a vyhledávače jako Google nebo Seznam mohly zdarma zveřejňovat odkazy na mediální články v podobě, v jaké to dělají dnes -  tedy spolu s úvodní fotografií a úryvkem textu. Nově by za to takovou možnost buď musely mediálním domům platit, nebo se spokojit pouze s titulkem a několika úvodními slovy zprávy.

Článek si do směrnice prosadily zejména asociace sdružující evropské vydavatele médií, kteří doufají, že jim licenční poplatky od internetových společností vynahradí příjmy z reklamy, o které v posledních letech přicházejí. Není podle nich spravedlivé, že platformy vydělávají využitím jejich obsahu. Pro média napříč Evropou je tak směrnice zejména podporou kvalitní a původní žurnalistiky.

Kritici článku 11 ale odkazují na podobnou legislativu, kterou už na národní úrovni vyzkoušelo třeba Německo a která se příliš neosvědčila. Z obavy, že na ně Google přestane odkazovat, většina mediálních domů dala nakonec licenci firmě v Německu zdarma. Vydavatelé, kteří na licenčních poplatcích trvali, ztratily část čtenářů, protože Google z jejich článků zveřejňoval jen titulky, což uživatele tolik nelákalo ke kliknutí. Ve výsledku tak pouze uživatelé přišli o část obsahu, ale vydavatelé o nic bohatší nebyli.

I pokud by opatření nějakým způsobem na celoevropské úrovni fungovalo, jeho odpůrci upozorňují, že se dá předpokládat, že licenci zdarma budou mnohem raději chtít poskytnout například dezinformační než renomované servery. Uživatelé platforem by tak mohli být snáze vystaveny zmanipulovanému zpravodajství.

 

Právě se děje

před 24 minutami

Europarlament je připraven brexitovou dohodu schválit včas, ale až po Britech

Evropský parlament je připraven hlasovat o brexitové dohodě do konce října, aby nebyl nutný další odklad odchodu Británie z Evropské unie. Řekl to po dnešním jednání s prezidenty a premiéry unijních států předseda EP David Sassoli. Nejdříve však podle něj musí dohodu podpořit lídři EU a schválit britský parlament.

Zdroj: ČTK
Další zprávy