Praha - Městský soud v Praze definitivně uzavřel případ údajného dvacetimilionového úplatku na ministerstvu obrany, souvisejícího s armádním areálem v Praze na Petynce.
Dva podnikatelé a lobbisté v oblasti armády Jaroslav Breník a Viktor Labský spolu s advokátkou Ludmilou Hudcovou podle soudu vylákali dvacetimilionový úplatek za to, že ovlivní ministerské úředníky, kteří pak nebudou vymáhat padesátimilionovou pokutu po nadačním fondu Vincentinum za údajně nedodrženou smlouvu a umožní na místě vystavět developerský projekt.
Prvoinstanční soudkyně Helena Králová trojici loni v srpnu odsoudila k podmíněným trestům. Breník a Hudcová si odnesli za nepřímé úplatkářství a legalizaci výnosů z trestné činnosti tříleté podmínky, Labský pak osmiměsíční podmínku.
Senát Vladany Woratschové nyní u Labského a Breníka trest zvýšil. U Hudcové nemohl, protože v jejím případě se ona sama ani státní zástupkyně neodvolaly. Labskému odvolací soud přidal peněžitý trest 200 tisíc korun. "Vzhledem k charakteru trestné činnosti je třeba stanovit peněžitý trest, majetkové poměry pana Labského takovou výši umožňují," konstatovala Woratschová. Breníkovi pak dala rovnou 6,5 roku ve vězení s ostrahou.
Zohlednila v tom, že jde již o jeho sedmé odsouzení a připočetla mu k tomu čtyřletý trest za podvod, který mu před měsícem potvrdil Krajský soud v Českých Budějovicích. "Jednání se dopustil v době podmíněného propuštění," podotkla.
V případu je přitom nadále řada neznámých. Není jasné, ke komu měl případný úplatek směřovat. Peníze na něj totiž poskytla policie, která ale poté, co si je skupina začala přeposílat mezi sebou, předčasně zasáhla a stáhla si je. A není ani jasné, zda trojice skutečně mohla udělení pokuty zabránit, nebo uvedenou sumu chtěli vylákat pro sebe a nic ve skutečnosti ovlivnit nemohli - podobně jako to nedávno konstatoval soud v případě lobbisty Marka Dalíka.
Uděláme hospic
Podivný příběh má počátky v roce 2006, kdy se ministerstvo obrany dohodlo se společností Vincentinum, že zrekonstruuje zchátralý armádní areál nedaleko Břevnovského kláštera v Praze. Vincentinum objekt získalo zdarma pod podmínkou, že v něm bude 25 let provozovat charitativní činnost - zřídí hospic pro válečné veterány a zbuduje ubytovnu pro zdravotně postižené studenty vysokých škol. A že areál dál nepřevede, a pokud ano, tak pouze výměnou za dražší nemovitost. Pokud své závazky nesplní, tak bude muset ministerstvu zaplatit smluvní pokutu 48 milionů korun.
V roce 2013 ale ministerstvo začalo pokutu vymáhat. Poukázalo na to, že areál dál nechává chátrat, a navíc se jej pokusilo převést dál. V roce 2012 se totiž Vincentinum dohodlo s firmou Limes Romanus, že s ní areál smění za její pozemky u Berouna. V Břevnově by tak vyrostl bytový dům a uvedený hospic s ubytovnou by mohl vyrůst v Loděnici.
Vzápětí se na představitele Limes Romanus Víta Krause obrátil prostředník, který nabídl zařídit zrušení pokuty a také prosazení developerského projektu. To vše za provizi, která během několika schůzek vystoupala z původního milionu na dvacet milionů korun.
Pak již nastala v úvodu popsaná situace: Kraus se obrátil na policii, která nasadila odposlechy a začala schůzky monitorovat. Posléze poskytla i uvedených dvacet milionů na úplatek, které však zbrkle stáhla. Hudcová, která přijala peníze do advokátní úschovy, je totiž začala přeposílat na další účty a policie se bála, že o ně přijde.
Ministerstvo proti dobrým mravům
Mezitím se rozjel také spor o zaplacení uvedené pokuty - letos v lednu Městský soud v Praze žalobu ministerstva pravomocně zamítl. Podrobil ho ostré kritice s tím, že požadovat zaplacení uvedené pokuty bylo v rozporu s dobrými mravy, protože samo ministerstvo bylo na vině, že se projekt Vincentina neuskutečnil.
Právě ministerstvo v uskutečnění charitativního záměru bránilo. Areál totiž předalo v mnohem horším stavu, než bylo dohodnuto, a s více než ročním zpožděním od podpisu smlouvy. V té době se o areál prakticky nestaralo a ten chátral dál.
A informace o skutečném stavu objektu prý ministerstvo fondu zatajilo. Jak totiž uvedli znalci, areál byl zdevastován a rekonstrukce by byla násobně dražší než zbourání budov a postavení nových. Tomu ovšem ministerstvo zabránilo - byť předtím dodatkem ke smlouvě svolilo ke směně pozemků.
"Bylo by v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti vyžadovat úhradu smluvní pokuty," uvedl již před rokem soud s tím, že není vina Vincentina, že se projekt neuskutečnil. "My dělali vše pro to, aby se smlouva naplnila, ale oni udělali vše pro to, aby to nešlo," konstatuje Kraus. Podle něj je nyní vše na mrtvém bodě, areál chátrá dál a jediné, co běží, jsou spory před soudy.
Samo ministerstvo verdikt soudu odmítlo a podalo dovolání k Nejvyššímu soudu. "Nesouhlasíme s tvrzením, že fond neměl informace o stavu objektu. Před podpisem smlouvy došlo k řadě jednání i obhlídek na místě," uvedl mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Nejvyšší soud ale letos v lednu dovolání odmítl jako bezdůvodné. Ministerstvo oznámilo, že zvažuje ústavní stížnost.
Před soudem ještě leží žaloba, v níž ministerstvo požaduje po Vincentinu vrácení nemovitosti. Projednávání ale bylo přerušeno, dokud se definitivně nevyřešil spor o pokutu.
