Místo tonerů luxusní zboží, plyšáci i malotraktor. Od kauzy armádních černých fondů uběhlo 10 let

Jan Gazdík Jan Gazdík
10. 12. 2017 14:45
Jednu z nejostudnějších korupčních afér ve velení armády odstartovala přesně před deseti lety pečlivost řadové úřednice Generálního štábu. Z armády muselo tehdy odejít na dvacet vysokých důstojníků, kteří se sami obohacovali nebo černé fondy tolerovali.
Bojovým jednotkám české armády se papalášské manýry ve stylu černých fondů vyhýbají. Tihle bojovníci na ně nemají čas ani chuť.
Bojovým jednotkám české armády se papalášské manýry ve stylu černých fondů vyhýbají. Tihle bojovníci na ně nemají čas ani chuť. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Praha - Z černých fondů na Generálním štábu se v letech 2002 až 2007 nakupovaly nejroztodivnější věci: dýky z damascenské oceli vykládané drahokamy, soupravy luxusních per, alkohol, zemědělská technika - například malotraktor, špičková horská kola, sjezdové lyže, fotoaparáty, notebooky, jezdilo se i na dovolenou k moři a pořádaly se opulentní večírky.

Armáda jako dárky nakupovala i pastelky, slabikáře, manikúru, hudební nástroje, plyšové medvědy, dámská trička či dětské kalendáře. "Byl to systém, o kterém všichni věděli a všem vyhovoval," konstatovala soudkyně Dana Pacholíková v odůvodnění rozsudku.

Bývalý armádní důstojník Ivo Zbořil byl odsouzen na 10 měsíců podmíněně, Petr Šmída dostal tři roky a byl degradován z plukovníka na vojína. Tresty obdrželi za porušování povinnosti při správě cizího majetku, Šmída i za trestný čin podvodu. Třetího z důstojníků Ladislava Košnera soudkyně zprostila obžaloby, takže se vrátil zpět na Generální štáb.

Jeho tehdejší šéf Vlastimil Picek pak z velení armády odvolal dvacet vysokých důstojníků. "Jednal jsem v duchu zásady: sice jsi nekradl, ale věděl jsi o tom, takže v armádě či ve funkci končíš," vysvětlil tehdy.

Když účel světí prostředky, pak přichází i korupce

Jak vůbec černé fondy před deseti lety vznikly? Generální štáb platil (oficiálně zpravidla za tiskařské tonery nebo plakáty) firmám za neexistující zboží. Ve skutečnosti však dostával jiné věci, na kterých se se spřízněnými firmami bokem domluvil.

"Vojáci pak obratem obdrželi vzkaz: Peníze dorazily, můžete si začít objednávat," konstatoval policejní vyšetřovatel Roman Skřepek.

Firma poté nakoupila a dodala vše, co si vojáci přáli: kola, lyže a další věci s dvacetiprocentní provizí. Machinace se odehrávaly v letech 2003 až 2007, v době, kdy armádě velel Pavel Štefka. V jeho prospěch svědčil podle policie fakt, že před odchodem do civilu požádal o kontrolu hospodaření (poté, co účetní upozornila na extrémní spotřebu tonerů), která na podvody přišla.

Vojenský a bezpečnostní analytik František Šulc je přesvědčen, že pokud velení armády na celou kauzu zapomene, může se podobný skandál v armádě dříve či později opakovat.

"Z černých fondů se nepořizovaly jen hlouposti, ale i potřebné věci: počítače či vybavení armádních učeben, na které scházely peníze. A hlavně: Petr Šmída je zařizoval takřka obratem, bez zdlouhavého výběrového řízení a mimo jakákoliv zákonná pravidla. Nahradil je jiným pravidlem: účel světí prostředky. Jakmile se ovšem vydáte touto cestou, pak pro vás přestanou platit zákony," vysvětluje Šulc.

Krátká paměť? Předpoklad návratu černých fondů

Ošidnost fenoménu černých fondů spočívá podle psychologa Daniela Štrobla i v tom, že si lidé zvyknou na rychlé nákupy užitečných věcí. A časem je doplní o ty, které se líbí nadřízeným. Tehdy také podle Štrobla, který dříve pracoval pro Generální štáb, začala armáda obcházet pravidla i při velkých zakázkách. Přesně v duchu zmíněné zásady: účel světí prostředky.

"Proto je tolik důležité mít poučení z černých fondů na Generálním štábu na paměti. I po deseti letech," dodává Šulc.

Důsledky skandálu s černými fondy pocítila armáda okamžitě až v nebývalé ochotě zákonodárců škrtat v rozpočtu ministerstva obrany.

Oslovení experti doufají, že právě toto varování si armáda z aféry černých fondů odnese. Zatím si ale Generální štáb zřizuje v tichosti akviziční (nákupní) pracoviště, které bylo právě kvůli černým fondům a zneužívání zakázek zrušeno.

"Dnes už něco podobného není možné. Je nastavený nový vnitřní mechanismus, jehož součástí je například Odbor dohledu nad akvizicemi nebo Úřad finanční správy armády. Zatímco dříve byly kontrolní orgány roztříštěné a nekoordinované, nyní zastřešuje kontrolní a dohledové činnosti Sekce dozoru a kontroly ministerstva," ujišťuje mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

V čele této sekce stojí ministrův náměstek Antonín Rada, který měl ještě jako vojenský kriminalista nemalý podíl na vyšetření černých fondů. Veškeré smlouvy jsou navíc podle Pejška veřejně dostupné na internetu. "Rovněž objednávky, faktury a dodací listy jsou digitalizovány v interním Finančním informačním systému, kde si je může kdokoliv z oprávněných pracovníků dohledat a zkontrolovat. Ze skandálu jsme se poučili," věří Pejšek.

Věčná snaha zavděčit se náčelníkům

O citelném pošramocení kreditu armády v očích veřejnosti hovoří i tříhvězdičkový generál Miroslav Žižka. "Černé fondy mohly vzniknou zejména proto, že se horliví úředníci snažili zavděčit šéfům, které nezajímalo, z čeho je placeno vybavení učeben, anebo i ty luxusní dary."

"Vždy, když nelze něco dlouhodobě sehnat, tak ten systém vygeneruje ochotné lidí a vytvoří i prostředí, aby se k potřebným věcem přece jen rychle dostal. Ať již na hraně zákona, anebo i za ní," vysvětluje psycholog Štrobl a připomíná podfinancovanost bezpečnostních složek.

Černé fondy v Generálním štábu či jiné korupční skandály nebyly ovšem podle tehdejšího náměstka ministra obrany Radka Šmerdy nikdy problém bojových jednotek české armády. "Tam mají totiž úplně jiné starosti, takže nemají na papalášské manýry čas ani chuť. Za to, co tihle lidé odvádějí v riskantních zahraničních misích, se jim hluboce skláním."

Dobrovský: Problémem nejsou vojáci, ale politici

Podobné problémy existovaly v armádě podle polistopadového ministra obrany Luboše Dobrovského i před pádem komunistického režimu. "Podřízení si těmito praktikami kupovali své náčelníky. Už je to ale pryč."

Jednou z příčin Dobrovského optimismu jsou prý lidé jako generálové Aleš Opata (zástupce náčelníka Generálního štábu - pozn. red.) či Karel Řehka (zástupce velitele nadnárodní divize NATO v Polsku - pozn. red.).

Vojáci nejsou i podle Dobrovského problémem. "Problémem jsou naopak politici, kteří mnohdy nemotivují vojáky k tomu, aby se chovali jako skvělí generálové Řehka, Opata či (Ivo) Střecha. Zastrašováním vojáků či svou nekompetencí vedou naopak vojáky k průměru a lajdáctví. Především politici jsou tedy ti, kteří vytvářejí příznivou (či naopak nepříznivou) atmosféru v růstu a kvalitě takových vojenských odborníků, kteří nejsou pouhými veliteli, ale přemýšlejícími lidmi," apeluje na novou politickou garnituru exministr obrany.

Související video: Byl jsem na misích, kde umírali Češi, v Afghánistánu jsem prožil druhý život, vojenská mise člověka totálně změní

Byl jsem na misích, kde umírali Češi, v Afghánistánu jsem prožil druhý život, vojenská mise člověka totálně změní, nejtěžší je, když vám umře kamarád. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy