Plzeň - Praha má zaplatit 3,25 milionu korun za rekonstrukci Karlova mostu.
Plzeňský kraj tak hlavní město potrestal za znehodnocení kulturní památky, k němuž údajně došlo v letech 2007 až 2009.
"Mezi nejzávažnější pochybení patří provedení prací bez respektu k tradičním technikám kamenického řemesla, poškozování bloků, nadměrné vyřazování původních kamenů za nové, použití nevhodné malty, špatně provedené spárování a aplikace moderních materiálů neodpovídajících národní kulturní památce jako je například trvale plastický tmel v dilatačních spárách," odůvodnil své rozhodnutí krajský úřad.
Jako problematické označil i množství betonu jako podkladu pro stříkanou izolaci.
"Krajský úřad uložil pokutu v takové výši, která odpovídá významu a hodnotě Karlova mostu, který je zároveň památkou UNESCO," uvedla mluvčí Plzeňského kraje Petra Jarošová.
Jak Aktuálně.cz sdělil mluvčí pražského magistrátu Jiří Wolf, vedení hlavního města o tom, že dostalo pokutu, ještě neví. "Zatím nám nic písemně nepřišlo," uvedl.
Řízením pověřilo Plzeň ministerstvo
Správní řízení s vlastníkem památky, tedy s městem Prahou, a se zhotoviteli obnovy, společností Mott MacDonald, vede Plzeňský kraj od 21. ledna. Na konci loňského roku ho tím pověřilo ministerstvo kultury.
To - coby nadřízený orgán památkové péče - tak rozhodlo kvůli nečinnosti pražského magistrátu.
Podnět k přezkoumání rekonstrukce mostovky a parapetů Karlova mostu podalo Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče v dubnu loňského roku.
Není to první pokuta, která kvůli opravě památky padla. Už loni si Praha za pochybení vyměřila sankci 54 tisíc korun. Šéf magistrátního odboru kultury a památkové péče Jan Kněžínek tehdy řekl, že chyby byly spíše formálního charakteru a památce neublížily.
Úředník čelí trestnímu oznámení
Policie Kněžínka v polovině února obvinila z maření úkolu veřejného činitele, ředitel ale proti zahájení trestního stíhání podal stížnost, která ještě nebyla vyřešena. Kněžínkovi za to hrozí vězení i zákaz činnosti.
Trestní oznámení na neznámého pachatele podala Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví, která nesouhlasí se způsobem opravy mostu.
Vadilo jí, že před zahájením oprav nebyl údajně zpracován stavebně-historický průzkum a že nebyli informováni archeologové.
Za viníka považovala hlavní město jako vlastníka mostu, magistrát jako orgán památkové péče a Národní památkový ústav. Na základě trestního oznámení pak policie Kněžínka obvinila.
Odborníci kritizovali především způsob, jakým bylo opravováno kamenné zábradlí mostu. Z šetření památkové inspekce totiž vyplynulo, že v evidenčních dokumentech zhotovitele stavby nelze dohledat některé cenné historické kameny.
U jednoho z úseků zábradlí, které pracovníci úřadu prověřovali, to může být až celá pětina vyřazených kvádrů.
