reklama
 
 

Werichova vila je dál bez nájemníka, vše se vrací na začátek

Aktualizováno 11. 3. 2014 22:56
Zastupitelé se neshodli na žádném ze tří předložených projektů.

Praha - Zastupitelé Prahy 1 v úterý večer smetli ze stolu návrh na pronájem Werichovy vily na pražské Kampě. Barokní stavba tak i nadále zůstane bez dlouhodobého nájemníka, který by prostor využíval k pořádání kulturních akcí, výstav nebo přednášek. 

Do výběrového řízení o pronájem Werichovy vily, která léta bez využití chátrá, se se svými projekty přihlásili tři kandidáti: Nadace Jana a Medy Mládkových, Post Bellum a Nadace Charty 77.

Odborná komise přitom zastupitelům doporučila, aby za vítěze zvolili Nadaci Jana a Medy Mládkových. Jako druhý nejlepší projekt ohodnotila komise projekt spolku Post Bellum.

Zastupitelé se ale s doporučením komise neztotožnili a nevybrali vítěze. Proces výběru budoucího nájemníka se tak dostal opět na začátek.

Podle tiskové mluvčí Prahy 1 Veroniky Blažkové bude vypracován nový návrh, jak městská část s vilou naloží. "Pro Prahu 1 je nejpřednější, že se vila začne opravovat. S rekonstrukcí by se mělo začít již letos," řekla Blažková.

Vila byla poničena při povodních v roce 2002, od té doby chátrá. Blažková připomněla, že rekonstrukce bude hrazena především z městských peněz a ze státního fondu. Plánované náklady byly stanoveny na 28 milionů korun.

"Rekonstrukce nejspíš nebude dokončena v tomto roce, takže městská část bude mít dostatek času na stanovení nového návrhu a výběr nájemníka," dodala Blažková.

Kdy přesně by se mělo s opravami začít, mluvčí nedokázala zatím říct. "Nejprve musí proběhnout výběrové řízení. V ideálním případě by se s rekonstrukcí mělo začít letos na jaře či v létě," dodala.

Interaktivní expozice

Nadace manželů Mládkových, jejíž projekt odborná komise zastupitelům doporučila, chtěla ve vile zřídit muzeum zasvěcené Osvobozenému divadlu a jeho předním představitelům.

"Především jsme chtěli, aby Werichova vila každý den v roce žila. Kromě dlouhodobých výstav by v ní probíhaly také konference, divadla, festivaly nebo lektorské programy," popsal ve stručnosti projekt ředitel nadace Jan Smetana.

Nadace také počítala s tím, že malá část druhého patra by byla vyhrazena pro archiv Jana a Medy Mládkových, který je dnes ve Washingtonu.

"Jeho součástí jsou knihy o výtvarném umění a důležité archivní dokumenty, které celý život sbírala Meda Mládková, a samozřejmě i ekonomické publikace Jana Mládka," řekl Smetana.

Projekt sdružení Post Bellum chtěl v prostorách vily, v níž 35 let žil známý český herec a divadelník Jan Werich, zřídit Centrum Paměti národa, muzeum zasvěcené moderním dějinám, včetně Osvobozeného divadla a jeho předních představitelů.

Multimediální centrum by mělo moderní československé dějiny veřejnosti zpřístupnit skrze příběhy vyprávěné přímými účastníky a pamětníky významných událostí.

"Zároveň systematicky dokumentujeme také svědectví žijících pamětníků Osvobozeného divadla a znalců tvorby Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Neopomeneme ani jiné slavné obyvatele vily," přiblížil projekt Filip Horký, tiskový mluvčí Post Bellum.

Výběrové řízení provázela i kontroverze okolo uzavření memoranda o vzájemné spolupráci mezi Nadací Jana a Medy Mládkových a Nadací Charty 77, třetího účastníka výběrového řízení, která od odborné komise získala nejméně bodů.  

"Propojili jsme se s nadací, aby každý z nás mohl na Kampu přinést to nejlepší, co máme. V případě Nadace Charty 77 to bude například udělování ceny Václava Havla," řekla na jednání rady Božena Jirků, ředitelka Nadace Charty 77.

14 let bez využití

Jednání o tom, kdo se stane novým nájemníkem Werichovy vily, se vleče několik let.

Již v roce 2008 bylo Prahou 1 rozhodnuto, že v roce 2002 povodněmi poničenou vilu na 40 let získá a na vlastní náklady opraví Nadace Jana a Medy Mládkových. Jednorázové nájemné bylo tehdy stanoveno na 23,8 milionu korun a symbolickou korunu denně.

Smlouva ale byla v roce 2010 vypovězena, protože nové vedení městské části chtělo vilu opravit na vlastní náklady. S nadací manželů Mládkových ale nadále Praha 1 jednala až do loňského září, kdy bylo vypsáno výběrové řízení.  

V barokní stavbě původní koželužny na pražské Kampě bydlelo hned několik známých osobností, například na počátku 19. století Josef Dobrovský, ve třicátých letech 20. století historik umění Zdeněk Wirth a od roku 1948 do 1968 také básník Vladimír Holan. Jan Werich žil na Kampě se svou rodinou od roku 1945 až do své smrti v roce 1980.

autor: Sandra Štefaniková | 11. 3. 2014 22:50

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama