Ministryně bez portfeje Džamila Stehlíková se sešla se zástupci obcí, do kterých vsetínská radnice vystěhovala romské rodiny.
"Chtěla jsem znát jejich názory a potřeby," vysvětluje ministryně Stehlíková, proč setkání se starosty zorganizovala. "Tito lidé se ocitli nečekaně v problému, tak chci hledat způsob, jak jim pomoci."
Postup starosty Čunka označila ministryně v online rozhovoru na Aktuálně.cz za asociální. Více ČTĚTE ZDE.
Starostové tří obcí na Jesenicku a dvou na Přerovsku byli na podzim loňského roku ze dne na den postaveni vsetínskou radnicí před hotovou věc. Během noci jim do zchátralých domů v obci nastěhovali početné romské rodiny.
Kromě nabídky peněz na terénní sociální pracovníky, ale měla návštěva ministryně ještě další význam. Od starostů chtěla slyšet nápady a očekávání, které od vlády mají.
A také vytipovat lokalitu, na které by mohla vláda ozkoušet nový projekt, vznik speciální agentury.
"Nechci dělat nic od stolu," říká Stehlíková. "Chci připravit systémové řešení, jak předcházet takovým krokům, jaký zvolil Vsetín a řešit problematiku sociálně vyloučených lokalit jednotně, ne aby obce volily svérázná řešení."
Konec svérázných řešení
Důvod, proč se rozhodla nová ministryně konat, je nasnadě. V Česku existuje už více než 330 vyloučených lokalit, v nichž žije na 80 tisíc lidí.
Vsetínský postup poukázal na fakt, jakým způsobem se většina měst s problematikou sociálně nepřizpůsobivých obyvatel vypořádává.
Nepohodlných občanů se zbavují a vystěhovávají je do odloučených lokalit. Posledním a ukázkovým příkladem je chování radnice v Sokolově.
Dům s nepohodlnými nájemníky město prodalo soukromé firmě, ta nájemníky vystěhovala a dům opravuje. Jeho původní obyvatelé se už ale do něj nevrátí - nájemné firma zvedne natolik, že na něj nebudou mít.
"Vládní strategie je jasná - integrovat romskou komunitu do společnosti, na regionální úrovni to však vypadá zcela opačně," říká ministryně Stehlíková. "Je na čase to změnit, předcházet takovým situacím a lidem v již existujících vyloučených lokalitách pomáhat."
K tomu má pomoci agentura, která bude působit přímo ve vyloučených lokalitách. Její zaměstnanci budou koordinovat postup místních samospráv a nevládních organizací.
V prvních dvou letech se podle představ ministryně budou její zaměstnanci soustředit na deset takových míst. V dalších letech by už ale měli působit v 64 vybraných lokalitách, kde je situace nejkritičtější.
Motivem pro obce, aby začaly měnit svůj přístup k romském menšině, budou podle Stehlíkové peníze.
"Agentura pomůže obcím získat peníze z evropských fondů, na které by jinak bez spoluúčasti státu nedosáhly," říká. "Těm, kteří půjdou směrem, jaký Agentura pro danou oblast ve spolupráci s nevládními organizacemi nastaví, budou moci tyto finance získat."
Pokud vznik Agentury vláda schválí, budou v ní na začátku pracovat dva odborníci, později by měl počet stoupnout na 15-20 odborníků z oblasti sociální práce, bydlení, zaměstnanosti, vzdělávání, ale i experti na získávání peněz z EU.
Jasná pravidla
"Při schůzce se starosty se ukázalo, že i oni by přivítali, kdyby byla jasně stanovená pravidla, jak mají postupovat," říká ministryně Stehlíková. "Stěžovali si, že i když mají pozitivní návrh, tak jsou přehlasováni většinou a nemají žádnou oporu v zákoně, aby to mohli prosadit."
Náměstkyně hejtmana olomouckého kraje Jitka Chalánková si schůzku pochvaluje. "Mělo to velký přínos, mám pocit, že konečně to někdo začne systémově řešit," říká náměstkyně. "Pokud by nebyly legislativní páky, pak by ten problém narostl do obludných rozměrů."
Podle náměstkyně je dobře, že chce vláda dát postupu v případě vyloučených lokalit jednotnou notu.
Jak konkrétně vládní recept na řešení problémů vyloučených lokalit bude vypadat ještě jasné není. Vláda musí schválit anitidiskriminační zákon a vznik agentury.
Podle ministryně Stehlíkové lze však předpokládat, že vůle k oběma krokům mezi politiky bude.
