Co Čechům odhalila poušť. Předměty faraonů, poklady hrobek, skvosty dávného Egypta

Poprvé a možná i naposledy opustily starodávné artefakty rodný Egypt a doputovaly na pražskou výstavu Sluneční králové, která nemá ani ve světovém měřítku obdoby. Národní muzeum ukazuje na 300 předmětů - hlavně z období páté dynastie - z oblasti Abúsíru. Výstava začala v pondělí, končí v únoru. Podívejte se na 15 nejzajímavějších exponátů v přehledu Aktuálně.cz.

"Poprvé v historii spatříme unikátní soubor artefaktů Staré říše, které jsou staré někdy i pět tisíc let. Nikde jinde na světě se obdobná výstava nikdy nekonala," řekl novinářům ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Velká výstava věnovaná starodávnému Egyptu byla snem, který generace českých egyptologů nesměle opečovávaly. Teď se jim splnil.

Expozice - jejíž příprava trvala pět let - se dělí na tři části, především však představuje práci českých archeologů v Egyptě, kteří mají světové renomé. Podle Miroslava Bárty, šéfa českých archeologických výzkumů v této severoafrické zemi, expozice primárně odkrývá lidské osudy. "Každý z vystavených artefaktů vypráví jedinečný příběh," řekl.

Oblast Abúsíru totiž podle egyptologů nebyla pouze pohřebištěm, ale také zdrojem informací o tom, jaké poznatky archeologie přináší a které osobnosti se podílely na fungování staroegyptského státu. 

Výstava rovněž ukazuje i historii a oblast Abúsíru v průběhu tří tisíciletí. Snaží se také vylíčit období páté dynastie, představit její panovníky i to, co se po nich v poušti zachovalo.

Sošku vešebt pro Ptahova velekněze Pahemnečera běžně mohou návštěvníci vidět na hradu Buchlov.
Sošku vešebt pro Ptahova velekněze Pahemnečera běžně mohou návštěvníci vidět na hradu Buchlov. | Foto: Zuzana Zavadilová

Tradice české egyptologie sahá do 19. století. Pozůstatky najdeme i na hradě Buchlov

Nenápadné, ani ne půlmetrové sošky z křemence by si návštěvníci ve vitríně hned u vstupu nemuseli všimnout. Jedná se však o nejcennější exponát z doby Nové říše v českých sbírkách.

Tyto sošky - zvané vešebty - vkládali zemřelým do hrobu, aby za ně vykonávaly práci na onom světě. Pohřební soška vešebt pro Ptahova (jeden z bohů) velekněze Pahemnečera pochází z doby vlády faraona Ramesse II. Zmiňovaného velekněze Egypťané považovali za "prvního sluhu božího". Soška však není součástí muzejních sbírek, běžně ji mohou návštěvníci vidět na hradě Buchlov. 

Podle ředitele výstavy Michala Stehlíka souvisí její uchování na české půdě s tím, že se v 19. století po vpádu Napoleona do Egypta stala tamní kultura velkou módou pro šlechtu. Začaly se z něj tedy dovážet artefakty a soška vešebt, která byla součástí pohřební výbavy, je jeden z pozůstatků. 

Jedná se tedy zároveň i o důkaz, že tradice české egyptologie sahá za rok 1960, kdy v Abúsíru začal poprvé plně působit Československý egyptologický ústav. 

 

Právě se děje

Další zprávy